Souvrství (často v češtině užívané i slovo „formace“) je základní litostratigrafická jednotka popisující soubor souvislých horninových vrstev, které lze v terénu a na mapách odlišit podle svých litologických, strukturálních nebo sedimentárních znaků. Typicky se hovoří o horninovém útvaru, jenž představuje rozpoznatelnou entitu v rámci geologického profilu.

Charakteristika a definice

Souvrství tvoří soubor vrstev, jež mají společné znaky litologie nebo sedimentární facie a dohromady vytvářejí pozorovatelný celek. Pro popis se používá termín litologie (složení a textura hornin), popř. znaky jako barva, zrnitost, minerální složení nebo stratigrafické pozice. Formace není definována pevnou tloušťkou; může mít místy jen několik metrů, jinde stovky metrů. Důležité je, že jde o jednotku litostratigrafickou, tedy založenou na vlastnostech hornin, nikoli primárně na časovém rozsahu.

Dělení, názvosloví a typová lokalita

Formace se mohou členit do menších jednotek (členy, podčleny) a být součástí větších celků (skupiny). Pojmenování formace je obvykle odvozeno od geografického názvu typu lokality či profilu, kde byla jednotka poprvé vymezena, a doplněno termínem „formace“ nebo „souvrství“. Kriteria pro formální definici a kodifikaci doporučují odborné orgány a komise, které stanovují pravidla pro popis typového profilu (stratotypu) a přesné vymezení hranic.

Vznik hornin a vztah k časovým jednotkám

Horniny, které tvoří formace, vznikají usazováním materiálu při procesech sedimentace a následnou diagenetickou přeměnou; obecně se hovoří o procesech usazování v konkrétním sedimentačním prostředí. Při interpretaci stratigrafických sekvencí se využívají principy relativního datování, zejména zákon superpozice, ale také korelace pomocí fosilií nebo geochemických signatur. Chronostratigrafické jednotky popisují časové intervaly, takže jedna litostratigrafická formace může pokrývat delší období geologické historie než jedna chronostratigrafická jednotka.

Příklad: Hammersley Basin

Jako ilustrativní příklad rozsáhlého usazování slouží Hammersley Basin v oblasti Pilbara v západní Austrálii. Tato proterozoická pánev (spadající do Proterozoika) si uchovala dlouhé, souvislé sekvence usazenin. V literatuře se popisuje, že se zde dochovalo velmi rozsáhlé souvrství, kde se v některých částech střídají páskované železité formace a břidlice. Odkazy a podrobnosti o zachování vrstev a jejich charakteru najdete v odborných popisech uvedených u dané oblasti (dochované sekvence, páskované železité formace).

Metody mapování a korelace

Popis a mapování formací zahrnuje terénní měření, popis litosérií, fotografickou dokumentaci profilů a sběr vzorků pro petrografii, sedimentologii a geochemii. Korelace mezi oblastmi lze provádět podle litologických znaků, souběžných facijních změn nebo pomocí biostratigrafických indexů. V praxi se často kombinuje více metod, aby byla zajištěna přesnost při propojení formací napříč regiony.

Význam v geologii a průmyslu

  • Souvrství jsou základní jednotkou při sestavování geologických map a při regionálních stratigrafických interpretacích.
  • Jsou důležitá při vyhledávání ložisek surovin (ropa, plyn, uhlí, rudní ložiska) díky charakteristickým litologickým a strukturním znakům.
  • Pomáhají rekonstruovat paleoprostředí, změny mořské hladiny a tektonickou historii oblasti.

Rozdíly mezi litostratigrafií a jinými přístupy

Je dobré odlišit litostratigrafii (formace) od chronostratigrafie (časové jednotky) a biostratigrafie (korelace pomocí fosilií). Pro komplexní interpretace geologické historie se jednotlivé přístupy vzájemně doplňují a poskytují úplnější obraz o časovém i environmentálním vývoji.

Závěrečné poznámky

Pro podrobné formální definice a pravidla pojmenování formací je vhodné nahlédnout do stratigrafických příruček a doporučení odborných komisí. Výkladové materiály a regionální geologické zprávy bývají zdrojem typových popisů formací a jejich praktického využití (terminologie, stratigrafie, dělení dějin Země).