Feta — řecký ovčí sýr: původ, výroba a ochrana názvu
Feta — pravý řecký ovčí/kozí sýr: historie, tradiční výroba, chuť a právní ochrana názvu (PDO). Poznejte původ, rozdíly a spory o označení.
Sýr Feta (řecky: φέτα, ženský rod; vyslovuje se ˈfɛta (tiːˈʀiː)) nebo jednoduše Feta je druh sýra. Obvykle se vyrábí z ovčího nebo kozího mléka. Sýr Feta pochází původně z řecké pevniny, respektive z ostrova Lesbos v Egejském moři.
Původ a historie
Feta má dlouhou tradici v Řecku a okolních regionech; její výroba je popsána v historických pramenech i lidových postupech. Původní receptury vycházejí z potřeby uchovat mléko — sýr se solí a skladoval v nálevech, což prodlužovalo jeho trvanlivost v teplém středomořském klimatu. Postupem času se Feta stala symbolem řecké kuchyně a místním produktem spjatým s konkrétními oblastmi a chovatelskými zvyklostmi.
Výroba
Výroba Fety začíná srážením čerstvého ovčího a/nebo kozího mléka pomocí syřidla a kultury bakterií. Sraženina se krájí, nechá odtéct syrovátku, formuje se a lisuje do forem. Po počátečním zrání se sýr umisťuje do slaného nálevu (solného roztoku), kde dále dozrává; tento krok dodává typickou slanou chuť a konzistenci. Tradičně je Feta vyrobena převážně z ovčího mléka s možným přídavkem kozího mléka až do určitého podílu, což ovlivňuje chuť i strukturu výsledného výrobku.
Vzhled, chuť a výživové vlastnosti
Feta má bělavou až krémovou barvu, drobivou až polotvrdou konzistenci a charakteristickou pikantní, slanou chuť. V závislosti na poměru ovčího a kozího mléka a délce zrání může být chuť jemnější nebo výraznější. Nutričně je Feta zdrojem bílkovin a vápníku; zároveň obsahuje více tuku a soli než některé čerstvé sýry, proto se doporučuje konzumovat s mírou zejména lidem sledujícím příjem soli a tuků.
Použití v kuchyni
Feta je velmi univerzální: tradičně se používá v řeckém salátu, do zapékaných pokrmů (např. spanakopita), k pečení, grilování nebo jako doplněk sendvičů a pomazánek. Díky své slané chuti dobře ladí s olivami, rajčaty, okurkami, bylinkami (oregano, tymián) a s olivovým olejem.
Turecká verze Fety se nazývá Beyaz Peynir a v různých zemích existují podobné sýry s regionálními názvy a odlišnými recepturami.
Ochrana názvu a právní spory
V Evropské unii je název Feta vázán na konkrétní geografické oblasti a tradiční podmínky výroby; právní kroky a rozhodnutí evropských soudů a orgánů vedly k omezení používání názvu pro sýry, které neodpovídají definovaným kritériím. To znamená, že sýry většinou vyráběné z kravského mléka nebo mimo vymezené oblasti nesmějí být v EU prodávány pod označením "Feta".
Toto omezení je platné především v rámci Evropské unie; v mezinárodním měřítku není otázka zcela nepochybně uznána všemi státy. Některé země mimo EU nebo členové WTO považují pojem "feta" za obecný termín, což vedlo k jednáním a sporům na mezinárodních fórech — například v kontextu jednání WTO a obchodních jednání (např. v rámci jednání v Dauhá).
Skladování a tipy
Fetu je nejlepší uchovávat v chladničce v původním solném nálevu nebo v náhradním slaném roztoku; tak si uchová aromatickou chuť a vlhkost. Pokud je sýr prodáván vakuově balený bez nálevu, lze jej krátkodobě skladovat ve vodě s trochou soli. Před servírováním je vhodné sýr mírně vychladit na teplotu, kdy se uvolní aroma — nikoli však zcela nahřát.
Závěr
Feta je ikonický středomořský sýr s bohatou historií, výraznou chutí a širokým využitím v kuchyni. Její specifika — použití převážně ovčího (a částečně kozího) mléka, zrání v solném nálevu a silná regionální vazba — vedla ke snahám o právní ochranu názvu v EU. Mimo Evropu však můžete narazit na řadu podobných produktů, které se liší složením i chutí.
Jiný sýr (který obvykle nepochází z Řecka a obvykle se vyrábí z kravského mléka) se nesmí nazývat Feta z roku 2007. Evropský soudní dvůr to uvedl ve svých rozhodnutích C-465/02 a C-466/02 (z 25. října 2005).
Sýr Feta
Historie
To, co se dnes nazývá sýr feta, znali již staří Řekové. Musel o něm vědět už Homér. V Odyssei se o sýru několikrát zmiňuje. Podle mýtu byl prvním výrobcem sýra kyklop Polyfémos. Mléko nosil v pytlích ze zvířecích kůží. Mléko sbíral od svých ovcí. Byl velmi překvapen, když po několika dnech zjistil, že mléko ztuhlo. Když ho Polyfémos zkusil sníst, dobře mu chutnalo. Zjistil také, že se jako takové pevné zkazí později než mléko.
Název Feta má italský původ. Je odvozen od slova fetta (plátek) a pochází ze 17. století. Velmi pravděpodobně se jednalo o způsob krájení sýra na plátky, které se ukládaly do sudů.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to sýr feta?
Odpověď: Sýr feta je druh sýra, který se obvykle vyrábí z ovčího nebo kozího mléka.
Otázka: Odkud sýr feta původně pochází?
A: Sýr Feta pochází z řecké pevniny nebo z ostrova Lesbos v Egejském moři.
Otázka: K čemu se sýr feta používá?
Odpověď: Sýr feta je součástí řeckého salátu.
Otázka: Mohou se všechny druhy sýra nazývat feta?
Odpověď: Ne, ostatní sýry (které obvykle nepocházejí z Řecka a obvykle se vyrábějí z kravského mléka) se nesmí nazývat Feta z roku 2007.
Otázka: Jaké bylo rozhodnutí Evropského soudního dvora o sýru feta?
Odpověď: Evropský soudní dvůr ve svých rozhodnutích C-465/02 a C-466/02 z roku 2005 rozhodl, že pouze sýr vyrobený určitým způsobem v Řecku se může nazývat feta.
Otázka: Je rozhodnutí Evropského soudního dvora o sýru feta platné všude?
Odpověď: Rozhodnutí Evropského soudního dvora platí pouze pro Evropskou unii a některé další evropské země.
Otázka: Existují stále nějaké spory o tom, zda je výraz "feta" chráněn?
Odpověď: Ano, několik členských států WTO se stále domnívá, že výraz "feta" je obecný, ačkoli evropské členské státy chtěly toto chráněné označení původu na jednáních WTO v Dauhá obhájit.
Vyhledávání