Abd al-Kádir al-Džílání

Narodil se 29. šá'bánu 470 n. l. (kolem roku 1077) ve městě Na'if, okres Gilan-e Gharb, Gilan, Írán, a zemřel v pondělí 14. února 1166 (11. rabi' al-Thani 561 n. l.) v Bagdádu, (1077-1166 n. l.), byl perský hanbalistický sunnitský právník a súfí působící v Bagdádu. Je po něm pojmenována taríqa Qadiriyya. A říkají, že se narodil v iráckém Gilanu, historické vesnici poblíž měst (Al-Mada'in) 40 kilometrů jižně od Bagdádu, jak dokládají historické studie akademiků a přijal rodinu Gilanů v Bagdádu.

Jméno Muhijudin ho označuje jako "obroditele náboženství". Gilan (arabsky al-Džilání) odkazuje na místo jeho narození, Gilan. Gilání však nesl také přídomek Bagdádí. odkazující na jeho pobyt a pohřeb v Bagdádu. Je také nazýván al-Hasání wa'l-Husajní, což naznačuje nárok na liniový původ od Hasana ibn Alího i Husajna ibn Alího, nechť je Alláh s nimi spokojen.

Dědictví po otci

Giláního otec pocházel ze Sajjidova rodu. Tehdejší lidé si ho vážili jako světce a říkali mu Jangi Dost "ten, kdo miluje Boha", a proto se mu říkalo "Jangidost".

Gilání prožil své dětství v Gilánu, ve městě, kde se narodil. V roce 1095, ve věku osmnácti let, odešel do Bagdádu. Tam pokračoval ve studiu hanbalistického práva pod vedením Abú Saída Mubaraka Machzúmího a ibn Akila. Lekce o hadísech mu dával Abú Muhammad Dža'far al-Sarrádž. Jeho súfijským duchovním učitelem byl Abú'l-Chair Hammad ibn Muslim al-Dabbás. (Podrobný popis jeho různých učitelů a předmětů je uveden níže). Po dokončení vzdělání Gilání opustil Bagdád. Dvacet pět let strávil jako samotářský poutník v pouštních oblastech Iráku.

Vzdělávání v Bagdádu

V 18 letech Gilání odjel do Bagdádu studovat hanbalistickou školu fiqh.

V roce 1127 se Gilání vrátil do Bagdádu a začal kázat veřejnosti. Připojil se k učitelskému sboru školy, která patřila jeho vlastnímu učiteli al-Mazkhzoomimu, a byl u studentů oblíbený. Dopoledne vyučoval hadísy a tafsír a odpoledne pořádal přednášky o nauce o srdci a ctnostech Koránu. Říkalo se o něm, že byl přesvědčivým kazatelem a obrátil na víru mnoho židů a křesťanů. Jeho síla spočívala ve sladění mystické povahy súfismu a přísné povahy Koránu.

Gilání zemřel v úterý 21. února 1166 (11. rabi' al-thání 561 AH) večer ve věku devadesáti jedna let podle islámského kalendáře. Jeho tělo bylo pohřbeno ve svatyni v rámci jeho medresy v Babul-Šejchu v Rušafě na východním břehu Tigridu v Bagdádu v Iráku. Za vlády safavidského šáha Ismaila I. byla Giláního svatyně zničena. V roce 1535 však osmanský sultán Sulejman Nádherný nechal nad svatyní postavit turbu (kopuli), která existuje dodnes.

1. ramadán se slaví jako narozeniny Abdula Kádira Giláního, zatímco výročí úmrtí připadá na 11. rabi us thání, ačkoli někteří učenci a tradice uvádějí jako den narození 29. šaban a jako den úmrtí 17. rabi us sání. Pozdější den se na subkontinentu nazývá Giyarwee Shareef neboli Čestný den 11. září.

• Kitab Sirr al-Asrar wa Mazhar al-Anwar (Kniha o tajemství tajemství a projevu světla)

• Jilala
• Moinuddin Chishti

• [1] GOGHRAFI ALBAZ ALASHB, na archive.org.
• Revelations of the Unseen Translation of Futuh al-Ghaib, na archive.org.
• Dostatečné zajištění pro hledače cesty pravdy Překlad částí knihy Al-Ghunya Li Talibi Tariq Al-Haqq, na archive.org.
• Otevření od Pána Překlad úryvků z Al-Fath Al-Rabbani, na archive.org.
• Výroky Překlad Malfuzat, na archive.org.