Abd al-Kádir al-Džílání
ʿAbd al-Qādir Gīlānī, (persky: Abú Sálih ʿAbd al-Qādir al-Gīlānī al-Ḥasanī wa'l-Ḥusaynī (arab: عبدالقادر الجيلاني, turecky: Abdülkâdir Geylânî, kurdsky: Evdilqadirê Geylanî, soransky Kurdish: Geylıd Geylıd, známý zkráceně jako عهبدوالقادری گهیلانی), byl hanbalský sunnitský muslimský kazatel, řečník, asketa, mystik, sayyid, faqīh a teolog. Byl známý jako titulární zakladatel súfijského řádu (taríqy Qadiriyya).
Raný život
Narodil se 29. šá'bánu 470 n. l. (kolem roku 1077) ve městě Na'if, okres Gilan-e Gharb, Gilan, Írán, a zemřel v pondělí 14. února 1166 (11. rabi' al-Thani 561 n. l.) v Bagdádu, (1077-1166 n. l.), byl perský hanbalistický sunnitský právník a súfí působící v Bagdádu. Je po něm pojmenována taríqa Qadiriyya. A říkají, že se narodil v iráckém Gilanu, historické vesnici poblíž měst (Al-Mada'in) 40 kilometrů jižně od Bagdádu, jak dokládají historické studie akademiků a přijal rodinu Gilanů v Bagdádu.
Původ jména
Jméno Muhijudin ho označuje jako "obroditele náboženství". Gilan (arabsky al-Džilání) odkazuje na místo jeho narození, Gilan. Gilání však nesl také přídomek Bagdádí. odkazující na jeho pobyt a pohřeb v Bagdádu. Je také nazýván al-Hasání wa'l-Husajní, což naznačuje nárok na liniový původ od Hasana ibn Alího i Husajna ibn Alího, nechť je Alláh s nimi spokojen.
Dědictví po otci
Giláního otec pocházel ze Sajjidova rodu. Tehdejší lidé si ho vážili jako světce a říkali mu Jangi Dost "ten, kdo miluje Boha", a proto se mu říkalo "Jangidost".
Vzdělávání
Gilání prožil své dětství v Gilánu, ve městě, kde se narodil. V roce 1095, ve věku osmnácti let, odešel do Bagdádu. Tam pokračoval ve studiu hanbalistického práva pod vedením Abú Saída Mubaraka Machzúmího a ibn Akila. Lekce o hadísech mu dával Abú Muhammad Dža'far al-Sarrádž. Jeho súfijským duchovním učitelem byl Abú'l-Chair Hammad ibn Muslim al-Dabbás. (Podrobný popis jeho různých učitelů a předmětů je uveden níže). Po dokončení vzdělání Gilání opustil Bagdád. Dvacet pět let strávil jako samotářský poutník v pouštních oblastech Iráku.
Vzdělávání v Bagdádu
V 18 letech Gilání odjel do Bagdádu studovat hanbalistickou školu fiqh.
Předmět | Šajch (učitel) |
Fiqh (islámská jurisprudence) | Ibn Aqil |
Fiqh (islámská jurisprudence) | Abu Al Hasan Muhammad ibn Qazi Abu Yala |
Fiqh (islámská jurisprudence) | Abu Al Khatab Mahfuz Hanbali |
Fiqh (islámská jurisprudence) | Muhammad ibn Al Husajn |
Fiqh (islámská jurisprudence) | Abu Saeed Mubarak Makhrami |
Tasawwuf (súfismus) | Abu Saeed Mubarak Makhrami Abu'l-Chair Hammad ibn Muslim al-Dabbas Abu Zakariya ibn Yahya ibn Ali Al Tabrezi |
Hadís | Abú Bakr ibn Muzaffar |
Hadís | Muhammad Ibn Al Hasan Baqalai Abu Sayeed Muhammad ibn Abdul Kareem |
Hadís | Abu Al Ghanaem Muhammad Ibn Muhammad Ali Ibn Maymoon Al Farsi |
Hadís | Abu Bakr Ahmad Ibn Al Muzaffar |
Hadís | Abu Jafer Ibn Ahmad Ibn Al Hussain Al Qari |
Hadís | Abu Al Qasim Ali Ibn Muhammad Ibn Banaan Al Karkhi |
Hadís | Abu Talib Abdul Qadri Ibn Muhammad Yusuf |
Hadís | Abdul Rahman Ibn Ahmad Abu Al Barkat Hibtaallah Ibn Al Mubarak |
Hadís | Abu Al Nasr Ibn Il Mukhtar |
Hadís | Abu Nasr Muhammad |
Hadís | Abu Ghalib Ahmad |
Hadís | Abu Abdullah Aulad Ali Al Bana |
Hadís | Abu Al Hasan Al Mubarak Ibn Al Teyvari |
Hadís | Abu Mansur Abdurahman Al Taqrar |
Pozdější život
V roce 1127 se Gilání vrátil do Bagdádu a začal kázat veřejnosti. Připojil se k učitelskému sboru školy, která patřila jeho vlastnímu učiteli al-Mazkhzoomimu, a byl u studentů oblíbený. Dopoledne vyučoval hadísy a tafsír a odpoledne pořádal přednášky o nauce o srdci a ctnostech Koránu. Říkalo se o něm, že byl přesvědčivým kazatelem a obrátil na víru mnoho židů a křesťanů. Jeho síla spočívala ve sladění mystické povahy súfismu a přísné povahy Koránu.
Smrt a pohřeb
Gilání zemřel v úterý 21. února 1166 (11. rabi' al-thání 561 AH) večer ve věku devadesáti jedna let podle islámského kalendáře. Jeho tělo bylo pohřbeno ve svatyni v rámci jeho medresy v Babul-Šejchu v Rušafě na východním břehu Tigridu v Bagdádu v Iráku. Za vlády safavidského šáha Ismaila I. byla Giláního svatyně zničena. V roce 1535 však osmanský sultán Sulejman Nádherný nechal nad svatyní postavit turbu (kopuli), která existuje dodnes.
Mešita šejka Abdula Kádira Giláního v Bagdádu 1925
Oslava narozenin a výročí úmrtí
1. ramadán se slaví jako narozeniny Abdula Kádira Giláního, zatímco výročí úmrtí připadá na 11. rabi us thání, ačkoli někteří učenci a tradice uvádějí jako den narození 29. šaban a jako den úmrtí 17. rabi us sání. Pozdější den se na subkontinentu nazývá Giyarwee Shareef neboli Čestný den 11. září.
Hrobka šejka Abdula Kádira, Bagdád, Irák.
Knihy
- Kitab Sirr al-Asrar wa Mazhar al-Anwar (Kniha o tajemství tajemství a projevu světla)
Viz také
- Jilala
- Moinuddin Chishti
Externí odkazy
- [1] GOGHRAFI ALBAZ ALASHB, na archive.org.
- Revelations of the Unseen Translation of Futuh al-Ghaib, na archive.org.
- Dostatečné zajištění pro hledače cesty pravdy Překlad částí knihy Al-Ghunya Li Talibi Tariq Al-Haqq, na archive.org.
- Otevření od Pána Překlad úryvků z Al-Fath Al-Rabbani, na archive.org.
- Výroky Překlad Malfuzat, na archive.org.
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo byl ʿAbd al-Qādir Gīlānī?
Odpověď: ʿAbd al-Qādir Gīlānī byl sunnitský muslimský kazatel, řečník, asketa, mystik, sayyid, faqīh a teolog, který založil Qadiriyya tariqa (súfijský řád).
Otázka: Co je to taríqa Qadiriyya?
Odpověď: Qadiriyya tariqa je súfijský řád, který založil ʿAbd al-Qādir Gīlānī.
Otázka: Jakými jazyky byl ʿAbd al-Qādir Gīlānī známý?
Odpověď: ʿAbd al-Qādir Gīlānī byl známý v několika jazycích, včetně perštiny, arabštiny, turečtiny, kurdštiny a soranské kurdštiny.
Otázka: Jaký je svátek Urs šajcha Džiláního?
Odpověď: Svátek Urs šajcha Džiláního se na indickém subkontinentu i v zahraničí slaví jako Gjárví Šaríf.
Otázka: Co znamená výraz "sayyid" v souvislosti s ʿAbd al-Qādir Gīlānī?
Odpověď: Výraz "sayyid" v souvislosti s ʿAbd al-Qādir Gīlānī znamená, že byl potomkem proroka Mohameda.
Otázka: Jak se jmenoval ʿAbd al-Qādir Gīlānī celým jménem?
Odpověď: Celé jméno ʿAbd al-Qādir Gīlānī bylo Muḥyī l-Dīn Abū Muḥammad b. Abū Sālih ʿAbd al-Qādir al-Gīlānī al-Ḥasanī wa'l-Ḥusaynī.
Otázka: Jaký byl vztah ʿAbd al-Qádira Gīlānīho k hanbalistické škole islámské jurisprudence?
Odpověď: ʿAbd al-Qādir Gīlānī byl stoupencem hanbalistické školy islámské jurisprudence.