Ernst Reuter

Ernst Rudolf Johannes Reuter (29. července 1889 - 29. září 1953) byl německý politik.

Reuter se narodil v malém pruském městě Apenrade (dnes Aabenraa v Dánsku).

Po maturitě v roce 1907 na gymnáziu v Leeru (Východní Frísko) odešel do Marburgu studovat filozofii a společenské vědy. V roce 1909 přešel na univerzitu v Mnichově. V Mnichově se poprvé setkal s myšlenkami socialismu. Na podzim roku 1910 se vrátil do Marburgu a v roce 1912 zde složil státní zkoušku.

Ernst Reuter poté působil jako soukromý učitel v Bielefeldu. V Bielefeldu vstoupil do sociálnědemokratické strany, ale brzy odešel do vedení strany SPD do Berlína, kde pracoval v ústředním výboru pro vzdělávání.

Reuter nevěřil ve válku. Založil pacifistickou skupinu "Neues Vaterland".

V roce 1916 byl Reuter povolán do císařské armády. Byl kurýrem na východní frontě. Byl vážně zraněn a stal se ruským zajatcem. V zajateckém táboře studoval ruštinu, následoval bolševiky a v prosinci 1917 byl jmenován lidovým komisařem ve Volžské německé republice.

Reuter se však v listopadu 1918 vrátil do Německa. Vstoupil do komunistické strany (KPD) a v roce 1920 se stal prvním tajemníkem berlínské městské strany. V lednu 1922 ho KPD vyloučila a ještě téhož roku se Reuter vrátil do SPD.

V roce 1926, poté co byl redaktorem novin SPD "Vorwärts" (Vpřed), začal pracovat pro berlínské ministerstvo dopravy. V roce 1928 Reuter dohlížel na vytvoření společnosti "Berliner Verkehrs-Aktien-Gesellschaft" (BVG). BVG vznikla sloučením všech společností provozujících metro, tramvaje a autobusy ve městě. V té době byla BVG největší společností veřejné dopravy na světě. Funguje dodnes jako součást Dopravního koncernu Berlín-Braniborsko.

Reuter byl od roku 1931 až do převzetí moci národními socialisty starostou Magdeburku; v téže době byl členem parlamentní skupiny SPD v Říšském sněmu. Po několikerém zatčení byl Ernst Reuter po pomoci anglických přátel osvobozen z koncentračního tábora. Odstěhoval se do Nizozemska, poté do Velké Británie a Turecka. Pracoval jako poradce turecké vlády v dopravních záležitostech. V roce 1938 se stal profesorem pro rozvoj měst a urbanismus na správní akademii v Ankaře.

V listopadu 1946 se Ernst Reuter vrátil do Berlína a stal se opět vedoucím městského dopravního odboru.

Sovětské veto zabránilo Reuterovi stát se v červnu 1947 starostou. Ústřední roli však hrál i za úřadující starostky Louise Schröderové.

Volby stanovené na 5. prosince 1948 se mohly konat pouze v západních sektorech. SPD získala téměř dvě třetiny hlasů, takže byla nejsilnější stranou. Dne 7. prosince se opět sešla stará městská rada a zvolila Ernsta Reutera starostou. Tuto volbu potvrdil nový parlament 14. ledna 1949. Přestože SPD ve volbách 3. prosince 1950 ztratila asi 20 % hlasů, Ernst Reuter zůstal ve funkci. Hlasování v parlamentu mezi Reuterem a kandidátem CDU Waltherem Schreiberem skončilo patem. Schreiber odstoupil ve prospěch Reutera, který přijal nový oficiální titul Regierender Bürgermeister, v čele všelidové koalice s SPD, CDU a FDP.

Ernst Reuter zůstal v čele Berlína další dva roky a osm měsíců. Zemřel v Berlíně na infarkt.

Otázky a odpovědi

Otázka: Kdy se Ernst Reuter narodil?

Otázka: Kde studoval po získání maturity v roce 1907?

Otázka: Jakou skupinu založil během první světové války?

Otázka: Jakou funkci zastával v roce 1920?

Otázka: Na vznik jaké společnosti dohlížel v roce 1928?

Otázka: Kdy byl znovu zvolen starostou Berlína?

Hledání podle dopisu