Kruté a neobvyklé tresty

Po většinu zaznamenané historie byl trest smrti často záměrně bolestivý. Mezi kruté historické tresty patřilo upálení nebo uvaření k smrti, rozsekání nebo roztrhání, rozdrcení kameny, rozpůlení, ukřižování a mnoho dalších extrémně bolestivých způsobů popravy. Tresty, které neměly za cíl způsobit smrt, byly také často záměrně bolestivé.

Zákony

Přesná slova "krutý a neobvyklý trest" byla poprvé použita v anglické Listině práv z roku 1689. V roce 1791 byl osmým dodatkem Ústavy Spojených států amerických "krutý a neobvyklý trest" ve Spojených státech zakázán. O sedm let později použily stejná slova britské Závětrné ostrovy ve svém zákoně o zlepšení otroctví.

Zde je několik příkladů dalších zákonů, které obsahují ochranu proti krutým a neobvyklým trestům.

• Všeobecná deklarace lidských práv, přijatá Valným shromážděním OSN 10. prosince 1948.
• Článek 5 říká: "Nikdo nesmí být mučen nebo podroben krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestu".
• Evropská úmluva o lidských právech, článek 3 (1950)
• Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, článek 7 (1966)
• Ústava Marshallových ostrovů (1979)
• Článek 2, oddíl 6 Listiny práv Ústavy zakazuje "kruté a neobvyklé tresty", které definuje jako trest smrti, mučení, "nelidské a ponižující zacházení" a "nepřiměřené pokuty nebo zbavení svobody".
• Kanadská listina práv a svobod, § 12 (1982)
• Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, článek 16 (1984).
• Ústava Polska, článek 40 (1997)
• Listina základních práv Evropské unie, článek 4 (2000).

Spojené státy americké

Osmý dodatek Ústavy Spojených států říká, že "kruté a neobvyklé tresty [nesmí být] ukládány". Ústava však přesně nedefinuje, co jsou kruté a neobvyklé tresty.

V případu Furman v. Georgia (408 U.S. 238 (1972)) Nejvyšší soud Spojených států rozhodl, podle jakých otázek bude zjišťovat, zda je trest krutý a neobvyklý. Stanovisko k tomuto případu napsal soudce William Brennan. Stanovil čtyři pravidla týkající se trestů:

• Nemohou "snižovat lidskou důstojnost" (být ponižující). Zejména není povoleno mučení.
• Nemohou být "přísným trestem, který je zjevně uložen zcela svévolně".
• Nemohou být "přísným trestem, který je jasně a zcela odmítán celou společností".
• Nemohou být "závažné [a zjevně] zbytečné".

Tímto rozhodnutím Nejvyšší soud stanovil precedens, že pokud trest poruší některé z těchto čtyř pravidel, bude považován za "krutý a neobvyklý" a bude podle ústavy nezákonný.