Planetky typu C jsou uhlíkaté (karbonické) tělesa bohatá na organické látky, jílovité minerály a vodu vázanou v hydratovaných minerálech. V literatuře se někdy objevují různé označení — v původním textu byla zmíněna vazba na uhličitany, nicméně převládající složky těchto těles tvoří nerozpustné organické látky, hydratované silikáty a drobné prvky uhlíku. Jsou to nejpočetnější objekty v Hlavním pásu: tvoří přibližně 70–75 % známých planetek a jejich podíl ještě stoupá ve vzdálenější části pásu za 2,7 AU, kde tento typ převažuje. Velká část těchto těles je velmi tmavá (nízké albedo), takže menší a tmavší exempláře bývají ve větším počtu přehlédnuté, což může znamenat, že skutečné zastoupení typu C je ještě vyšší.

Vlastnosti

  • Albedo: velmi nízké, typicky kolem 0,03–0,10 (velmi tmavé povrchy).
  • Spektra: většinou relativně bez výrazných absorpčních rysů ve viditelné části spektra; u mnoha objektů se však objevuje absorpční pruh kolem 0,7 µm, což svědčí o přítomnosti hydratovaných minerálů, a široké absorpce kolem 3 µm typické pro vodu nebo OH.
  • Složení: organické materiály podobné uhlíkatým chondritům, jílovité (fyllosilikáty) a jiné hydratované minerály, někdy stopové množství volné vody nebo ledu (zejména u objektů vnějšího pásu).
  • Podtypy: C-komplex zahrnuje více podtypů (např. B, F, G, Ch v různých taxonomiích jako Tholen nebo SMASS), liší se spektrálními vlastnostmi a stupněm aqueózní alterace.
  • Fyzikální vlastnosti: od drobných fragmentů až po velké objekty (do velikostí stovek kilometrů; mezi velkými uhlíkatými tělesy je například 10 Hygiea, zatímco 1 Ceres bývá klasifikován jako typ G, příbuzný C-komplexu).

Výskyt v Hlavním pásu

Planetky typu C převládají zejména ve vnější části Hlavního pásu planetek. Za tzv. sněhovou čárou (přibližně kolem 2,7 AU) byla v době formování Sluneční soustavy vyšší koncentrace ledu a těkavých látek, což podpořilo vznik a zachování uhlíkatých, hydratovaných těles. Konkrétní rodiny a skupiny v pásu (např. rodina Themis, rodina Hygiea) obsahují mnoho C-typových členů a u některých z nich byly přímo detekovány známky vody nebo ledu na povrchu.

Význam pro vědu a průzkum

  • Primordiální materiál: uhlíkaté planetky představují relativně málo tepelně upravené zbytky z časů vzniku Sluneční soustavy, a proto poskytují cenné informace o chemickém složení raného solárního disku.
  • Meteority: C-typům odpovídají uhlíkaté chondrity — meteority bohaté na organiku a vodu, které pomáhají zjišťovat složení těchto planetek z laboratorních analýz.
  • Dodávka vody a organických látek: studium C-typů je důležité pro hypotézy o dodání vody a organických látek na Zem a jiná vnitřní tělesa.
  • Praktické využití: uhlíkaté materiály a přítomnost vody je zajímavá také z hlediska budoucího využití zdrojů (in-situ resource utilization) u kosmických misí.
  • Průzkumné mise: příklady moderních misí zaměřených na C-komplex: NASA/DARPA mise OSIRIS‑REx (cílový asteroid 101955 Bennu, B-typ v rámci C-komplexu), JAXA Hayabusa2 (Ryugu, Cb/Cg), a sonda Dawn, která podrobně zkoumala trpasličí planetu Ceres (G-typ/ příbuzný C-komplexu). Tyto mise přinesly nebo brzy přinesou vzorky a detailní data o minerologii a organické složce.

Jak se určují a zkoumají

  • Spektroskopie v optickém, infračerveném a termálním pásmu pro identifikaci absorpčních pruhů a určení albeda.
  • Fotometrie (měření jasu a albeda) a termální měření k odhadu velikosti a povrchových vlastností.
  • Řízené průlety a přistání kosmických sond, které umožňují získat vzorky nebo detailní snímky a spektra povrchu.

Shrnutí: Planetky typu C jsou rozšířené, tmavé, uhlíkaté objekty Hlavního pásu, bohaté na organiku a hydratované minerály. Jejich studium je klíčové pro pochopení chemie rané Sluneční soustavy, původu vody a organických látek na vnitřních planetách a pro budoucí kosmický průzkum.