Tibor Sekelj

Raný život

Sekelj se narodil ve Spišské Sobotě, která tehdy patřila do Rakouska-Uherska. Nyní se jmenuje Poprad na Slovensku. Jeho otec byl veterinář (zvěrolékař) a rodina se hodně stěhovala. Přestěhovali se do Cheney, nyní v Rumunsku. V roce 1922 se přestěhovali do Kikindy v Srbsku. V Kikindě chodil do základní školy. Rodina se přestěhovala do Nikšiće v Černé Hoře, kde dokončil střední školu. Odešel do Záhřebu, kde studoval práva na univerzitě.

Pracovní život

Protože neměl zájem o právnickou praxi, začal pracovat jako novinář v Záhřebu. V roce 1939 odjel do Argentiny, aby psal o bývalých Chorvatech, kteří odešli z Jugoslávie a usadili se v Jižní Americe. Tam zůstal dalších 15 let jako novinář a badatel. V roce 1944 byl členem trekkingové skupiny, která vystoupila na vrchol nejvyšší hory západní polokoule Aconcaguy 6 962 m n. m. nedaleko Argentiny. Tuto zkušenost využil k napsání románu (příběhu) o Aconcague ve španělštině, který se tam stal bestsellerem. V roce 1946 podnikl první ze dvou expedic do amazonské džungle, z nichž první přinesla populární knihu (Por Tierra De Indios). Jeho společnice z této výpravy Mary Rezniková - s níž se později oženil - byla první běloškou, která pronikla tak hluboko do brazilské džungle. Společně se do Amazonie vrátili v roce 1948, poté napsal knihu "Kde končí civilizace" (Donde La Civilizacion Termina). Z manželství se narodil syn Diego. V roce 1954 se Sekelj vrátil do Jugoslávie a usadil se v Bělehradě, i když stále hodně cestoval. V roce 1962 procestoval Afriku. Oženil se s Erzsebet Sekeljovou, mladou ženou, kterou poznal na cestě po Maďarsku. Od roku 1972 žil v Subotici (Vojvodina), nyní v Srbsku. V Subotici vedl muzeum. V Subotici zemřel a je tam i pohřben.

Knihy o esperantu

• Význam mezinárodního jazyka ve vzdělávání pro lepší svět, Mexico City: Mexická esperantská federace, 1953, 13 stran.
• Esperanto, mezinárodní jazyk; společný jazyk pro Afriku, společný jazyk pro svět, z esperanta do angličtiny přeložil John Christopher Wells, Rotterdam: UEA, 1962, 11 stran.
• Jazykový problém v hnutí nezúčastněných zemí a možnosti jeho řešení, Rotterdam: UEA, 1981, 16 stran

Knihy o výuce esperanta

• Nová trovita feliĉo, pro děti, Buenos Aires: Progreso, 1945.
• s Antonije Sekelj: Kurz esperanta, strukturovaná metoda, 1960, 48 stran.
• s Antonije Sekeljem: Dopisni tečaj Esperanta, Bělehrad: Serbia Esperanto-Ligo, 1960,63 stran.

Slovník

Sekelj spolu s mnoha dalšími autory pracoval na slovníku muzeí nazvaném Dictionarium Museologicum (1986).