Ludvík Filip I.

Raný život

Narodil se v Palais Royal v Paříži a na počest svého otce dostal jméno Ludvík Filip Orleánský, Ludvík Filip. Jeho rodiče byli vévoda a vévodkyně Orleánští. Byl jedním z nejvyšších členů francouzského královského dvora. Narodil se jako princ z rodu, který ho opravňoval k oslovení Jeho Jasnost. Od narození měl titul vévody z Valois, jeden z vedlejších titulů svých otců. Byl nejstarším ze čtyř dětí, které se vévodovi a vévodkyni narodily. Byl členem rodu Orléanů, který sám byl kadetní větví vládnoucího rodu Bourbonů. Obě větve byly přímými potomky Ludvíka XIV. a často spolu soupeřily.

O jeho vzdělání se starala paní de Genlis, která byla později milenkou jeho otce. Právě ona mladému princi vštípila poměrně liberální přístup. Když v roce 1785 zemřel dědeček Ludvíka Filipa, jeho otec po něm nastoupil na trůn vévody orleánského a Ludvík Filip po svém otci na trůn vévody ze Chartres.

Jeho rodiče měli napjaté manželství, vévoda byl známý svými četnými mimomanželskými aférami a jeho žena jeho nevěru jen tiše přijímala. Byla to notoricky věřící žena, která se těšila z toho, jak její děti vyrůstají. Ludvík Filip byl nejstarší ze čtyř dětí, které se manželům narodily. Ludvík Filip si byl velmi blízký se svým bratrem, mladším vévodou z Montpensier.

V roce 1792 vstoupil do francouzské armády a odjel bojovat do Rakouska. V dubnu 1793 však dezertoval. Do Francie se vrátit nemohl, a tak si našel práci učitele ve Švýcarsku. Poté odešel žít do Švédska. Poté žil ve Spojených státech a nakonec se přestěhoval do Anglie.

Po Napoleonově abdikaci v roce 1814 se Ludvík Filip vrátil do Francie. Král Ludvík XVIII. mu vrátil jeho orléanské statky.

Manželství

V roce 1808 požádal o ruku princeznu Alžbětu, dceru britského krále Jiřího III. Jeho katolicismus a nesouhlas její matky královny Charlotty znamenaly, že princezna nabídku neochotně odmítla.

V roce 1809 se Ludvík Filip oženil s princeznou Marií Amálií Neapolskou a Sicilskou, dcerou neapolského krále Ferdinanda IV. a Marie Karolíny Rakouské. Měli spolu deset dětí. Marie Amálie byla rovněž neteří zesnulé královny Marie Antoinetty.

Zemřel 26. srpna 1850 v Claremontu, Surrey, Anglie.

Vévoda a vévodkyně ze Chartres s enfantem Ludvíkem Filipem (kopie originálu z roku 1776, 1837).

Děti

1. Ferdinand Filip, vévoda orleánský (3. září 1810 - 13. července 1842) se oženil s vévodkyní Helenou Meklenbursko-Schwerinskou a měl s ní děti.
2. Louise (3. dubna 1812 - 11. října 1850) se provdala za Leopolda I. Belgického a měla děti.
3. Marie (12. dubna 1813 - 6. ledna 1839) se provdala za württemberského vévodu Alexandra, měla děti.
4. Ludvík, vévoda z Nemours (25. října 1814 - 26. června 1896) se oženil s princeznou Viktorií Sasko-Kobursko-Gothajskou a měl s ní děti.
5. François, princ z Joinville (14. srpna 1818 - 16. června 1900) se oženil s brazilskou princeznou Franciscou a měl děti.
6. Françoise (26. března 1816 - 20. května 1818) zemřela mladá.
7. Clémentine (6. března 1817 - 16. února 1907) se provdala za prince Augusta Sasko-Koburského a Gothajského a měla děti.
8. Karel, vévoda z Penthièvre (1. ledna 1820 - 25. července 1828) zemřel mladý.
9. Henri, vévoda z Aumale (16. ledna 1822 - 7. května 1897) se oženil s princeznou Karolínou Augustou Dvousicilskou a měl s ní děti.
10. Antoine, vévoda z Montpensier (31. července 1824 - 4. února 1890) se oženil se španělskou infantkou Luisou Fernandou a měl děti.

Dědictví

Když se stal francouzským králem, umožnil svým dětem a potomkům nosit titul princ/král Orleánský. Se stylem královské výsosti.

 

Názvy a styly

• 6. října 1773 - 18. listopadu 1785 Jeho Jasnost vévoda z Valois.
• 18. listopadu 1785 - 6. listopadu 1793 Jeho Jasnost vévoda ze Chartres.
• 6. listopadu 1793 - 21. září 1824 Jeho Jasnost vévoda orleánský.
• 21. září 1824 - 9. srpna 1830 Jeho královská Výsost vévoda orleánský.
• 9. srpna 1830 - 24. února 1848 Jeho Veličenstvo král [francouzský]
• 24. února 1848 - 26. srpna 1850 Jeho Veličenstvo král Ludvík Filip.

Zbraně červencové monarchie (1831-48).