John James Audubon – ornitolog, malíř a autor 'Ptáci Ameriky'

Život a raná léta

Audubon se narodil na ostrově Saint Domingue (dnešní Haiti) jako nemanželské dítě francouzského námořního kapitána a jeho francouzské milenky. V dětství byl poslán do Evropy a vychovávala ho nevlastní matka ve francouzském Nantes. Už odmala ho přitahovala příroda – zajímalo ho ptactvo, kreslení a hudba. V roce 1803, aby se vyhnul odvodu do Napoleonovy armády, odjel do Spojených států. Usadil se na statku Mill Grove u Filadelfie, kde začal systematicky lovit, pozorovat a kreslit ptáky.

V USA se oženil s Lucy Bakewellovou; manželům se narodili dva synové, Victor Gifford a John Woodhouse, dcera zemřela v dětském věku. Později Audubon podnikl obchodní aktivity na západní hranici v Hendersonu v Kentucky, kde provozoval drogerii. V té době byl kreslení ptáků stále jeho hlavním koníčkem.

Krize, cesta a prosazení díla

Ač v obchodování dosáhl určitého úspěchu, v roce 1819 se dostal do finančních potíží a byl krátce uvězněn za bankrot. Po této zkušenosti se rozhodl věnovat se plně malbě ptáků. Objevil se s pistolí, malířskými potřebami a mladým asistentem na cestách po Mississippi a žil často velmi skromně na jihu Spojených států. Jeho žena si v té době přivydělávala jako vychovatelka v bohatých plantážnických rodinách, aby rodina mohla přežít.

V roce 1826 odplul do Anglie s částí své ještě nedokončené sbírky kreseb. V Británii našel sponzory a odběratele, kteří umožnili vydání jeho rozsáhlého projektu. Jeho kresby a záměr vydat velkoformátovou práci vzbudily rychlý zájem mezi umělci, vědci i sběrateli.

Ptáci Ameriky – technika a význam

Jeho Ptáci Ameriky (The Birds of America) byly postupně vydávány ve velkoformátovém tisku (tzv. double-elephant folio) v letech kolem 1827–1838 a zahrnují 435 litografických nebo mědirytinových desek s barevnými ručně kolorovanými motivy. Audubon pracoval převážně z vlastních akvarelů a preparovaných preparátů – často ptáky nejprve zastřelil, aby mohl přesně zaznamenat jejich postavení a barvy, což bylo tehdy běžnou, i když dnes kontroverzní praxí. Pro výrobu konečných listů spolupracoval s tiskárnami nejprve v Edinburghu, poté v Londýně, aby dosáhl vysoké kvality tisku a kolorování.

Kromě samotných obrazů Audubon ke svému dílu připravil i texty – později doplněné Ornithological Biographies, kde se podrobně zabýval životními příběhy jednotlivých druhů. Na těchto textech spolupracoval se skotským ornitologem Williamem MacGillivrayem. Dílo přineslo Audubonovi mezinárodní proslulost a učinilo z něj jednu z nejvýraznějších osobností přírodních věd 19. století.

Další práce, spolupráce a poslední léta

Po vydání Ptáků Ameriky Audubon nadále sbíral materiál a procestoval rozsáhlé oblasti Ameriky při hledání nových druhů a přesných zobrazení. Usadil se nakonec v New Yorku. V roce 1843 podnikl rozsáhlou cestu na Západ za účelem práce na díle věnovaném savcům – Viviparous Quadrupeds of North America. Toto dílo z velké části dokončili jeho synové a text doplnil dlouholetý přítel a luteránský pastor John Bachman (jehož dcera se později provdala za jednoho z Audubonových synů).

Poslední roky života strávil Audubon částečně v ústraní a trpěl postupným úpadkem zdraví. Zemřel 27. ledna 1851 ve věku 65 let a je pohřben na hřbitově Trinity na 155. ulici a Broadwayi v New Yorku.

Odkaz a hodnocení

Audubonův umělecký přínos spočívá nejen v umělecky působivých life-size zobrazeních druhů, ale i v dokumentační hodnotě jeho ilustrací pro přírodovědu. Originální výtisky Ptáků Ameriky jsou dnes vzácné a ceněné v muzeích i mezi sběrateli. Mnoho druhů bylo díky jeho práci lépe známo vědecké veřejnosti a některé druhy či poddruhy nesou jeho jméno (např. několik taxonů s příponou „auduboni“).

Zároveň je Audubon postavou komplexní: byl vášnivým lovcem a sběratelem preparátů a jeho metody i postoje odpovídaly své době, což je dnes často diskutováno z pohledu etiky a ochrany přírody. Moderní historikové a ornitologové mu přiznávají zásluhy v popularizaci přírodních věd, ale zároveň poukazují na kontext jeho činnosti v době rozšířeného využívání přírodních zdrojů a na jeho souvislosti s jihomaerickým a plantážnickým prostředím 19. století.

Národní Audubonova společnost píše: "Audubonův příběh je příběhem vítězství nad nepřízní osudu; jeho úspěch je předurčen pro věky. Je ztělesněním ducha mladé Ameriky, kdy divočina byla neomezená a lákavá. Byl to člověk s legendární silou a vytrvalostí, stejně jako nadšený pozorovatel ptáků a přírody. Stejně jako jeho vrstevníci byl vášnivým lovcem a hluboce si vážil ochrany přírody a zajímal se o ni; ve svých pozdějších spisech bil na poplach kvůli ničení ptáků a biotopů. Je příhodné, že dnes neseme jeho jméno a odkaz do budoucnosti."

Po Audubonovi je pojmenována i Národní Audubonova společnost, založená na počátku 20. století na ochranu ptáků a jejich stanovišť; jeho jméno tak zůstává silně spojeno s ochranou přírody i s historií americké ornitologie.