Do horní části vysoké pece se ve vrstvách vkládá ruda, vápenec a uhlík ve formě koksu. Současně se dovnitř pece vhání horký vzduch, kterému se říká "vítr". K vhánění vzduchu do pece se používají speciální trysky zvané "tuyeres". Trysky jsou umístěny ve spodní části pece. Tento proces se nazývá "tryskání". Proto se jí říká "vysoká pec". Koks se zapálí (vzplane) a hoří. Vzniká přitom oxid uhelnatý, protože není dostatek kyslíku, aby se vytvořil oxid uhličitý. Oxid uhelnatý pak redukuje oxid kovu na kov a vytváří oxid uhličitý. Tento proces se používá k výrobě železa. Vápenec tvoří s horninou železné rudy látku zvanou struska.
Spodní část pece se nazývá topeniště. Když se naplní tekutým surovým železem a struskou, struska se odstraní. Tomuto postupu se říká odpeckování. Struska je lehčí než železo a nemísí se s ním. Vznáší se nad železem. V ohništi se speciálním vrtákem udělá otvor na úrovni strusky. Tekutá struska se otvorem přesune do nádoby zvané struskovnice. Poté se železo z ohniště vypustí. Tomuto postupu se říká vyklepávání. Na dně se udělá otvor a tekuté surové železo vytéká ven. Buď se použije přímo k výrobě oceli, nebo se naloží do speciálního železničního vagonu zvaného torpédový vůz, nebo se z něj vyrobí formy. Když je všechno surové železo odstraněno, použijí se k uzavření obou otvorů žáruvzdorné hlíny. Hlína vlivem vysokého žáru velmi rychle tuhne.
Surové železo obsahuje asi 4 % uhlíku a pro použití by bylo příliš tvrdé a křehké. Přebytečný uhlík se musí nejprve spálit. Surové železo se zušlechťuje na ocel oduhličením (spálením přebytečného uhlíku). Moderní metodou oduhličování surového železa a jeho rafinace na ocel je základní kyslíková pec. Historicky se používaly i jiné metody, například Bessemerův konvertor, otevřená pec a pudlovací pec.
Plyny stoupají vzhůru a shromažďují se v horní části pece. Protože plyn obsahuje velké množství oxidu uhelnatého, je cenným palivem. Plyn shromážděný na vrcholu vysoké pece se nazývá vysokopecní plyn. Poté se promyje a vysuší a zachytí se všechny pevné částice, jako jsou saze nebo rudný prach. Plyn se pak spaluje ve speciálních pecích zvaných Cowperovy pece nebo horké vysoké pece na oxid uhličitý. Teplo ze spalování vysokopecního plynu se pak používá k předehřívání tryskacího vzduchu, "větru", který je následně vháněn do samotné vysoké pece.
Struska není odpad. Lze ji využít různými způsoby. Lze z ní vyrobit cihly a použít ji ve stavebnictví nebo ji smíchat s betonem. Beton, který obsahuje vysokopecní strusku, je pevnější než běžný beton a je téměř čistě bílý, zatímco běžný beton je špinavě šedý.
Vysoká pec může obvykle pracovat 10 až 20 let bez přestávky. Tomu se říká "kampaň".
