Boutros Boutros-Ghali

Vzdělávání

Boutros-Ghálí absolvoval Káhirskou univerzitu v roce 1946. Doktorát z mezinárodního práva veřejného získal na Pařížské univerzitě. V roce 1949 pak získal diplom v oboru mezinárodních vztahů na Sciences Po.

 

Politická kariéra

Politická kariéra Boutrose-Ghálího odstartovala za bývalého prezidenta Anvara El-Sadata. Byl členem ústředního výboru Arabského socialistického svazu (1974-77). Od roku 1977 do začátku roku 1991 zastával funkci egyptského státního ministra zahraničních věcí. Poté se na několik měsíců stal náměstkem ministra zahraničních věcí, než přešel do OSN. Jako státní ministr zahraničních věcí se podílel na mírových dohodách mezi egyptským prezidentem Anvarem Sadatem a izraelským premiérem Menachemem Beginem.

 
Boutros Boutros-Ghali, generální tajemník OSN, v Davosu v roce 1995.  

Funkční období generálního tajemníka

Boutros-Ghálí byl do čela OSN zvolen v roce 1991 a jeho působení v této funkci je stále kontroverzní. Byl kritizován za to, že OSN nezasáhla během genocidy ve Rwandě v roce 1994, při níž oficiálně zahynulo asi 937 000 lidí, a zdálo se, že nedokáže v OSN získat podporu pro zásah v pokračující angolské občanské válce. Jedním z nejtěžších období pro jeho úřad během jeho funkčního období bylo řešení krize jugoslávských válek po rozpadu bývalé Jugoslávie. Jeho pověst se tak zapletla do větších sporů o efektivitu OSN a roli Spojených států v OSN. Pro jeho odpůrce se stal symbolem údajné nečinnosti OSN tváří v tvář humanitárním krizím.

Druhé funkční období

V roce 1996 podpořilo deset členů Rady bezpečnosti, v čele s africkými členy Egyptem, Guineou-Bissau a Botswanou, rezoluci podporující Boutrose-Ghaliho na druhé pětileté funkční období do roku 2001. Spojené státy však druhé funkční období Boutrose-Ghaliho vetovaly. Kromě Spojených států tuto rezoluci nesponzorovaly ani Velká Británie, Polsko, Jižní Korea a Itálie, ačkoli všechny čtyři tyto země hlasovaly pro podporu Boutrose-Ghaliho poté, co Spojené státy pevně deklarovaly svůj záměr vetovat rezoluci. Ačkoli Boutros-Ghali nebyl prvním vetovaným (Čína vetovala třetí funkční období Kurta Waldheima v roce 1981), byl prvním a jediným generálním tajemníkem OSN, který nebyl zvolen na druhé funkční období. Jeho nástupcem v OSN se stal Kofi Annan.

Americký protiteroristický car Richard Clarke, Michael Sheehan a Jamie Rubin se účastnili takzvané "operace Orient Express". Ze strany 201 Clarkovy knihy Proti všem nepřátelům: "Albrightová a já a hrstka dalších (Michael Sheehan, Jamie Rubin) jsme v roce 1996 společně uzavřeli dohodu o sesazení Boutrose-Ghaliho z funkce generálního tajemníka OSN, tajný plán jsme nazvali Operace Orient Express, což odráželo naši naději, že se k nám v čele OSN přidá mnoho zemí. Nakonec to USA musely udělat samy (s právem veta OSN) a Sheehan a já jsme museli zabránit prezidentovi, aby podlehl tlaku světových vůdců a prodloužil Boutros-Ghálímu funkční období, často tím, že jsme se hnali do Oválné pracovny, když jsme byli upozorněni, že hlava státu telefonuje prezidentovi. Nakonec na Clintona zapůsobilo, že se nám podařilo nejen Boutrose-Ghaliho sesadit, ale také dosáhnout toho, aby byl na jeho místo vybrán Kofi Annan. (Clinton Sheehanovi a mně řekl: "Sežeňte mi vránu, měl bych sníst vránu, protože jsem říkal, že se vám to nikdy nepodaří.")".

 

Pozdější život

V letech 1997-2002 byl Boutros-Ghali generálním tajemníkem Frankofonie, organizace sdružující frankofonní národy. V letech 2003-2006 byl předsedou správní rady Jižního centra, mezivládní výzkumné organizace rozvojových zemí. V současné době byl předsedou správní rady kuratoria Haagské akademie mezinárodního práva. V roce 2003 byl Boutros-Ghálí jmenován ředitelem Egyptské národní rady pro lidská práva.

Od dubna 2007 Boutros-Ghálí podporoval kampaň za zřízení Parlamentního shromáždění OSN. Byl jedním z prvních signatářů výzvy kampaně. V poselství ke kampani zdůraznil nutnost zavedení demokratické účasti na celosvětové úrovni.

 

Smrt

Boutros-Ghálí zemřel 16. února 2016 v nemocnici v egyptské Káhiře po zlomenině pánve. Bylo mu 93 let.

 

Práce

Boutros-Ghali vydal dvoje paměti:

• Egyptská cesta do Jeruzaléma (1997) o izraelsko-egyptské mírové smlouvě.
• Neporažený: Sága USA a OSN (1999) o jeho působení ve funkci generálního tajemníka OSN.

 

Citace

• "Nějakou dobu by trvalo, než bych si plně uvědomil, že Spojené státy nepovažují diplomacii za potřebnou. Síla jim stačí. Na diplomacii spoléhají jen slabí... Římská říše diplomacii nepotřebovala. Ani Spojené státy ji nepotřebují."
• "Nejlepší způsob, jak se vypořádat s byrokraty, je skrytě a náhle."