Westlothiana lizziae je raný tetrapod. Jedná se o přechodnou fosilii se směsí znaků obojživelníků a raných amniot.282 Tvarem těla se povrchově podobala dnešním ještěrům. Žil v období karbonu, přibližně před 335–350 miliony let (viséanský stupeň). Westlothiana bývá uváděna jako jedna z klíčových forem pro pochopení počátků amniotů — skupiny, z níž se vyvinuli plazi, ptáci a savci — protože kombinuje primitivní i pokročilejší znaky, které naznačují postupné přizpůsobení suchozemskému životu.

Anatomie a vzhled

Westlothiana byla poměrně malá — odhady celkové délky se pohybují kolem 20 cm. Kostra je jemně stavěná, s relativně dlouhým tělem a dobře vyvinutými končetinami, což naznačuje schopnost pohybu po souši. Lebka byla poměrně malá s velkýma očima (velká oční důlky), zuby jednoduché a nezvlášť specializované. Její postava (štíhlé tělo, krátké končetiny) mohla připomínat dnešní ještěrky, ale bez mnoha derivovaných znaků moderních plazů.

Fylogenetické postavení a význam

Systematické zařazení Westlothiany je předmětem odborných diskusí. Někteří badatelé ji interpretují jako raného amniota, jiní jako blízkého příbuzného amniotů na větvi „stem-amniotů“ (tj. formy ležící těsně pod rozvětvením vedoucím k pravým amniotům). Důležitost tohoto taxonu spočívá právě ve zmíněné kombinaci znaků — poskytuje pohled na postupné anatomické změny, které vedly k nezávislému rozmnožování a trvalému osídlení suché souše u amniotů.

Paleoekologie a naleziště

Typový exemplář byl objeven v roce 1984 v lomu East Kirkton v Bathgate ve Skotsku. Byl pojmenován podle hrabství West Lothian, kde byl nalezen. Lokalita East Kirkton je známá svými dobře zachovanými fosiliemi sladkovodního jezerního až lagunárního prostředí s bohatou faunou a florou, která poskytuje kontext pro ekologii těchto raných tetrapodů. Uložení a zachovalost kosterních pozůstatků umožnily podrobné anatomické studie a srovnávání s jinými karbonifikovanými tetrapody.

Co o Westlothianě ještě nevíme

  • Existují nejasnosti ohledně některých jemných kostních struktur (např. detaily stavby kotníku a obratlových elementů), které by definitivně prokázaly, zda šlo o skutečného amniota.
  • Chybí rozsáhlejší sady jedinců zastupujících různé ontogenetické stadia, takže úplný obraz růstu a vývoje zůstává částečně neúplný.

Význam pro paleontologii: Westlothiana představuje jednu z klíčových fosilií pro porozumění počátkům suchozemských obratlovců a vzniku amniotické reprodukce. I když některé otázky ohledně jejího přesného zařazení zůstávají otevřené, její objevení a následné studie významně rozšířily představy o diverzifikaci raných tetrapodů v karbonu.