Casineria byl čtyřnožec, který žil před 340 miliony let (mya) v misissipském období (raný karbon). Šlo o malého živočicha, délky asi 15 cm, jehož fosilie poskytují cenné informace o přechodu od vodních nebo vlhkých obojživelníků k živočichům plně přizpůsobeným životu na souši.

Stáří, prostředí a nález

Žil v tehdy poměrně suchém prostředí na území dnešního Skotska. Klima misissipského stupně karbonu bylo regionálně proměnlivé – zatímco některé oblasti byly pokryty vlhkými porosty a bažinami, jiné části pevniny byly sušší, což vytvářelo podmínky podporující vznik skupin živočichů schopných se rozmnožovat a žít dál od vody. Název Casineria je latinskou verzí názvu Cheese Bay, místa nedaleko Edinburghu, kde byla fosilie nalezena.

Anatomie a životní styl

Casineria vykazuje mozaiku znaků typických jak pro "bazální" (= primitivní) obojživelníky, tak pro "odvozené" (= pokročilé) amnioty. Měl na každé končetině pět prstů s drápy, což naznačuje dobře vyvinutou schopnost pohybu po souši a schopnost manipulace nebo hrabání; díky tomu je považován za nejstarší známý drápovitý živočich. Štíhlá postava a drobný vzrůst zase podporují domněnku, že šlo o hmyzožravce nebo lovce drobných bezobratlých.

Význam pro evoluci amniot

Casineria stála u vzniku amniot nebo se nacházela v jejich těsné blízkosti. Amnioti jsou skupinou obratlovců, do níž patří dnešní plazi, ptáci a savci; klíčovou inovací, která jim umožnila osídlit sušší prostředí, byla schopnost reprodukce nezávislé na vodě (amniotické vejce s membránami jako amnion). Pokud by se potvrzovalo, že Casineria byla pravým amniotem, znamenalo by to, že tato přizpůsobení vznikla již velmi brzy v evoluční historii čtyřnožců a že kolonizace sušších biotopů začala již v raném karbonu.

Omezení a současné interpretace

Interpretaci komplikují omezení fosilního záznamu: jediná známá fosilie postrádá klíčové části – chybí většina lebky a celá spodní část těla. To ztěžuje přesnou fylogenetickou analýzu a vede k rozmanitým názorům mezi paleontology. Některé studie kladou Casineria mezi rané amnioty, jiné ji považují za velmi blízce příbuznou větvi vedoucí k amniotům, ale nikoli za přímého předka všech moderních amniotů. Další objevy a nové metody analýzy fosilií (např. CT skenování) mohou v budoucnu poskytnout jasnější odpověď.

Shrnutí

Casineria představuje důležitý exemplář pro studium přechodu k suchozemskému životu a vzniku amniot; jeho kombinace primitivních a pokročilých znaků dokumentuje, jak postupné anatomické změny umožnily čtyřnožcům osídlit suché oblasti. Přesné zařazení do vývojového stromu však zůstává otevřenou otázkou až do objevení doplňujících fosilií nebo nových analýz.