Berlínská konference 1884–1885: pravidla rozdělení a kolonizace Afriky
Berlínská konference 1884–1885 stanovila pravidla evropské kolonizace Afriky: princip efektivní okupace, volný obchod a zákaz obchodu s otroky. Rozhodnutí urychlila dělení kontinentu bez afrického zastoupení.
Berlínská konference (někdy nazývaná i Konžská konference) z let 1884–1885 stanovila pravidla pro evropskou kolonizaci a obchod v Africe. Svolalo ji Portugalsko a organizátorem byl Otto von Bismarck. Konference se konala v kontextu tzv. boje o Afriku, tedy intenzivního zájmu evropských mocností o rozšiřování územních zisků a kontrolu obchodních cest. V jednání nebyli zastoupeni afričtí politici a místní komunity. Výsledky konference ukončily dosavadní formy místní autonomie a poskytly právní rámec pro systematické dělení afrického kontinentu mezi evropské státy.
Galerie obrázků
8 Obrázky
Přehled a hlavní dokument
Jednání v Berlíně probíhalo od 15. listopadu 1884 do 26. února 1885. Konference vyústila v přijetí tzv. Berlínského zákona (General Act of the Berlin Conference), který formuloval několik zásadních pravidel pro získávání a uznávání koloniálních nároků v Africe. Mezi hlavní principy patřilo zejména kritérium «efektivní okupace», tedy požadavek, aby zájemce o území prokazatelně zajišťoval správu a pořádek na daném území.
Hlavní rozhodnutí
- Ustanovení principu efektivní okupace jako podmínky pro mezinárodní uznání koloniálních nároků.
- Prohlášení o volném obchodu a svobodné plavbě v povodích některých velkých afrických řek (zejména v povodí Konga a v určité míře v povodí Nigeru).
- Mezinárodní závazek proti obchodu s otroky jako deklarovaný cíl, který měl být prosazován evropskými mocnostmi.
- Uznání existujících a nových nároků evropských států, aniž by konference vyřešila podrobné hranice mezi koloniemi — ty byly často později vymezeny bilaterálními dohodami.
Účastníci
V jednání se účastnilo několik evropských mocností; mezi zástupci byly mimo jiné Německo, Francie, Velká Británie, Belgie a Portugalsko. Přítomni byli rovněž představitelé Spojených států a Osmanské říše. Konference tak představovala setkání zájemců o rozdělení afrického prostoru, nikoli diskusi za účasti samotných afrických obyvatel.
Důsledky a historické hodnocení
Berlínská konference významně urychlila tzv. „rozrývání Afriky“ (scramble for Africa) tím, že poskytla právní a diplomatickou výmluvu pro rozšíření kolonizace bez velkých přímých konfliktů mezi evropskými mocnostmi. Konference sama o sobě nevytyčila většinu přesných hranic, ale vymezila pravidla, podle kterých byly kolonie následně získávány a upevňovány.
V důsledku tohoto procesu vznikly koloniální režimy, které často ignorovaly etnické, jazykové a politické hranice afrických společenství. Mnohé z těchto pravidel a praktik vedly k vykořisťování přírodních zdrojů, nucené práci a politické nadvládě, jejichž dědictví ovlivňuje sociální a politické poměry v řadě afrických zemí dodnes. Speciálně uznání osobních nároků na rozsáhlá území (například kontroverzní uznání nároků krále Leopolda II. na tzv. Svobodný stát Kongo) vedlo v praxi k brutálnímu vykořisťování a pozdější mezinárodní kritice.
Historická interpretace
Historikové a politologové Berlínskou konferenci obvykle vnímají jako klíčový moment internacionalizace a legalizace evropského imperialismu v Africe. Současné hodnocení zdůrazňuje jak diplomatické snahy o snížení konfliktů mezi evropskými mocnostmi, tak i morální a politickou zodpovědnost za následky, které tento mezinárodní rámec umožnil na africkém kontinentu.
Obecný zákon
Obecný zákon stanovil následující body:
- Ukončení otroctví černošskými a islámskými mocnostmi.
- Svobodný stát Kongo byl soukromým majetkem Konžské společnosti. Území dnešní Demokratické republiky Kongo se stalo majetkem belgického krále Leopolda II.
- Čtrnáct zemí, které podepsaly dohodu, mělo volný obchod v povodí Konga a jezera Nyasa a východně od něj v oblasti jižně od 5° s. š.
- Řeky Niger a Kongo byly uvolněny pro lodní dopravu.
- Země nemohly zakládat kolonie pouze podle názvu.
- Pokud by některá země obsadila novou část afrického pobřeží, musela by o tom informovat ostatní země.
- Každé zemi bylo sděleno, které části Afriky může obsadit.
Agenda
- Portugalsko - Velká Británie Kolonie Angola a Mosambik byly spojeny územím mezi nimi (území, které se později stalo Zambií, Zimbabwe a Malawi).Velká Británie tento plán nepodpořila. V roce 1890 britská vláda nařídila Portugalcům, aby oblast opustili.
- Francie - Velká Británie Čára vedoucí ze Say v Nigeru do Baroua na severovýchodním pobřeží Čadského jezera označovala, která část komu patří. Území na sever od této linie by patřilo Francii a území na jih od ní Spojenému království. Povodí Nilu by připadlo Británii, Francouzům by připadlo povodí Čadského jezera.
- Francie - Německo Území severně od linie tvořené průsečíkem 14. poledníku a Miltou bylo francouzské, jižněji německé.
- Británie - Německo Oddělení se uskutečnilo v podobě linie procházející Yolou, na řece Benoué, Dikoa a směřující až na konec Čadského jezera.
- Francie - Itálie Itálii mělo patřit území severně od linie od průsečíku obratníku Raka a 17. poledníku po průsečík 15. rovnoběžky a 21. poledníku.
V roce 1902 bylo 90 % veškeré africké půdy pod evropskou kontrolou.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to Berlínská konference?
Odpověď: Berlínská konference byla schůzka, která se konala v letech 1884-85 s cílem stanovit pravidla pro evropskou kolonizaci a obchod v Africe.
Otázka: Kdo svolal Berlínskou konferenci?
Odpověď: Berlínskou konferenci svolalo Portugalsko.
Otázka: Kdo zorganizoval Berlínskou konferenci?
Odpověď: Berlínskou konferenci zorganizoval Otto von Bismarck.
Otázka: Kdy se Berlínská konference konala?
Odpověď: Berlínská konference se konala v letech 1884-85.
Otázka: Byli na berlínskou konferenci pozváni Afričané?
Odpověď: Ne, Afričané nebyli na berlínskou konferenci pozváni.
Otázka: Jaký vliv měla berlínská konference na africkou autonomii a samosprávu?
Odpověď: Berlínská konference ukončila většinu existujících forem africké autonomie a samosprávy a podřídila africké národy evropské kontrole.
Otázka: Proč byla Berlínská konference svolána v době boje o Afriku?
Odpověď: Berlínská konference byla svolána v době boje o Afriku, kdy evropské mocnosti zvýšily svou koloniální aktivitu, aby stanovily pravidla a zabránily konfliktům mezi evropskými národy o Afriku.
Související články
Autor
AlegsaOnline.com Berlínská konference 1884–1885: pravidla rozdělení a kolonizace Afriky Leandro Alegsa
URL: https://cs.alegsaonline.com/art/10743