Berlínská konference

Obecný zákon

Obecný zákon stanovil následující body:

• Ukončení otroctví černošskými a islámskými mocnostmi.
• Svobodný stát Kongo byl soukromým majetkem Konžské společnosti. Území dnešní Demokratické republiky Kongo se stalo majetkem belgického krále Leopolda II.
• Čtrnáct zemí, které podepsaly dohodu, mělo volný obchod v povodí Konga a jezera Nyasa a východně od něj v oblasti jižně od 5° s. š.
• Řeky Niger a Kongo byly uvolněny pro lodní dopravu.
• Země nemohly zakládat kolonie pouze podle názvu.
• Pokud by některá země obsadila novou část afrického pobřeží, musela by o tom informovat ostatní země.
• Každé zemi bylo sděleno, které části Afriky může obsadit.

Agenda

• Portugalsko - Velká Británie Kolonie Angola a Mosambik byly spojeny územím mezi nimi (území, které se později stalo Zambií, Zimbabwe a Malawi).Velká Británie tento plán nepodpořila. V roce 1890 britská vláda nařídila Portugalcům, aby oblast opustili.

• Francie - Velká Británie Čára vedoucí ze Say v Nigeru do Baroua na severovýchodním pobřeží Čadského jezera označovala, která část komu patří. Území na sever od této linie by patřilo Francii a území na jih od ní Spojenému království. Povodí Nilu by připadlo Británii, Francouzům by připadlo povodí Čadského jezera.

• Francie - Německo Území severně od linie tvořené průsečíkem 14. poledníku a Miltou bylo francouzské, jižněji německé.

• Británie - Německo Oddělení se uskutečnilo v podobě linie procházející Yolou, na řece Benoué, Dikoa a směřující až na konec Čadského jezera.

• Francie - Itálie Itálii mělo patřit území severně od linie od průsečíku obratníku Raka a 17. poledníku po průsečík 15. rovnoběžky a 21. poledníku.

V roce 1902 bylo 90 % veškeré africké půdy pod evropskou kontrolou.