Prvek nádoby
Cévní element (trachea) je jedním z typů buněk xylému, vodivého pletiva rostlin.
Cévnaté prvky se vyskytují u kvetoucích rostlin (nahosemenných), ale ne u většiny gymnospermů, jako jsou jehličnany. Cévovité prvky jsou hlavním znakem, který odlišuje "tvrdé dřevo" nahosemenných rostlin od "měkkého dřeva" jehličnanů.
Průřez stonkem. Otvory s tmavě červenými obrysy jsou xylémové cévy.
SEM snímek (nahoře) a snímek cévních prvků v dubu ze světelného mikroskopu (dole)
Struktura
Xylémové cévy jsou dlouhý přímý řetězec tvořený houževnatými dlouhými odumřelými buňkami, tzv. cévními elementy. Cévy nemají cytoplazmu. Nejsou živé, ale jsou tvořeny živými buňkami. Buňky jsou uspořádány od konce ke konci a buněčné stěny zmizely. Vzniká tak trubice.
Cévy jsou tvořeny látkou zvanou lignin. Mají lignifikovanou buněčnou stěnu a centrální dutinu. Cévy jsou vzájemně propojeny perforací ve společných stěnách. Lignin je tvrdý organický polymer. Díky němu jsou buněčné stěny tuhé a velmi trvanlivé. Právě lignin v xylémových cévách drží stromy na nohou.
Funkce
Voda proudí xylémovými cévami vzhůru. Odpařováním vody z buněk žaludu v listech se voda vytahuje nahoru v transpiračním proudu. Tento proces se nazývá kapilární děj, protože závisí na způsobu, jakým molekuly vody ulpívají na stěnách xylému (adheze).
Dochází také k určitému tlaku na kořeny, protože voda se do kořenů dostává osmózou. To je důležité, aby se voda dostala nahoru během noci, kdy je transpirace nízká.
Voda stoupá vzhůru a přináší s sebou některé minerální látky, takže xylém vlastně přináší rostlině základní živiny. Floém většinou rozvádí složitější organické molekuly.
