Pergamen je tradiční psací materiál vyrobený z vyčištěné a vyrobené zvířecí kůže (nejčastěji telecí, kozí nebo ovčí). V angličtině se rozlišuje termín parchment (pergamen) a vellum (původně označující vysoce kvalitní telecí kůži), proto se v odborné literatuře někdy setkáte s odlišným užitím pojmů. Pergamen sloužil po staletí jako trvanlivý psací podklad, dlouho před masovým rozšířením papíru, a nadále se používal pro dokumenty vysokého významu a pro knihy — jednotlivé listy, svitky i kodexy.

Výroba pergamenu — základní kroky

Výroba pergamenu je řemeslný proces zahrnující několik fází. Tradiční postupy obvykle zahrnují tyto kroky:

  • Výběr a očištění kůže, často z telecí, kozí nebo ovčí kožešiny (telecí kůži), odstranění srsti a tuků.
  • Vybělování a louhování (např. vápnem) k uvolnění chlupových folikulů a k částečné konzervaci — v textu je krok označen jako vybělí.
  • Napnutí na rám (v tradiční terminologii často zvaný "herse") tak, aby kůže byla napnutá a rovná.
  • Škrábání a tvarování nožem nebo lunellou; při škrábání se kůže střídavě namáčí a suší, aby se dosáhlo správného napětí a stejnoměrné tloušťky.
  • Konečné opracování povrchu — potírání pemzou a ošetření vápnem nebo křídou, čímž se upraví savost a hladkost, aby povrch byl vhodný pro psaní inkoustem.

Vlastnosti a rozpoznání

Pergamen má specifickou strukturu a vzhled: může být mírně průsvitný, s viditelnými stopami žilnatiny nebo srstových folikulů a s jemnou nerovností povrchu. Je pevnější a odolnější než raný papír, lépe snáší napětí a dlouhodobé skladování za vhodných podmínek. Před psaním se často provádí pricking (drobné dírky u okraje) a linii se nařezávají nebo jemně obtahují, aby se pisatel držel řádků.

Použití v historii

Pergamen byl hlavním materiálem pro středověké rukopisy, iluminované knihy, právní listiny, diplomy, katastrální záznamy a liturgické texty. Díky své trvanlivosti přežívají do současnosti stovky tisíc listů psaných na pergamenu — mnoho významných dokumentů (např. státní listiny a středověké evangeliáře) bylo zachováno právě díky použití pergamenu.

Moderní "papírový pergamen" a syntetické varianty

Existuje i něco, co se nazývá "papírový pergamen" (někdy také rostlinný nebo pečicí pergamen), což je průmyslově upravený papír nebo syntetický materiál, použitý k jiným účelům než historický zvířecí pergamen. Moderní varianty vyrobené ze syntetického materiálu nebo upravené papíry se používají převážně v technických, kuchyňských a kancelářských aplikacích a jejich fyzikální vlastnosti se liší od pravého zvířecího pergamenu. Je důležité je odlišovat: historický pergamen (kůže) a moderní pergamenový papír nejsou totožné.

Péče, skladování a konzervace

Pergamen je sice odolný, ale citlivý na vlhkost, teplotní výkyvy a mechanické poškození. Doporučení pro zachování:

  • Uchovávat v kontrolovaném prostředí s relativní vlhkostí kolem 40–55 % a stabilní teplotou (ideálně kolem 15–20 °C).
  • Zabránit přímému slunečnímu nebo silnému umělému světlu — světlo může způsobit vyblednutí inkoustů a křehnutí materiálu.
  • Nepoužívat samolepky, běžné lepidla ani izolační pásky; při nutnosti oprav vyhledat odborného papyrologa nebo konzervátora.
  • Při manipulaci používat čisté ruce nebo rukavice a podepírat listy, aby se zabránilo trhání při napjatých hranách.

Jak rozpoznat pravý pergamen

K pravému pergamenu patří typické znaky: nerovný povrch s drobnými jamkami po folikulech chlupů, mírné prosvítání a charakteristický pach (není to papír). Při bližším ohmatání je pergamen pružný a mírně se "napne" při vlhkosti. Chemické testy a mikroskopie u laboratorních pracovišť dokážou určit druh zvířete a způsob výroby.

Shrnutí: Pergamen je tradiční zvířecí kůže upravená pro psaní, s dlouhou historií užití v knihách a důležitých dokladech. Jeho výroba zahrnuje čištění, napínání na rám (herse), škrábání a konečné broušení pemzou; má vynikající trvanlivost, ale vyžaduje pečlivé skladování a odbornou péči. Moderní "papírový" či syntetický pergamen se od něj funkčně liší.