Gutenbergova bible (známá také jako 42řádková bible nebo Mazarinova bible) je tištěná verze latinského překladu Bible Vulgáty, kterou vytiskl Johannes Gutenberg v německé Mohuči v 15. století. Ačkoli se nejedná o úplně první tisk s pohyblivým kovovým písmem na světě, jde o první velkorozsahové tištěné evropské dílo, které mělo zásadní dopad na šíření knih a na počátek tzv. "Gutenbergovy revoluce". Gutenbergova Bible byla vyrobena v raném období knihtisku a dodnes je považována za mistrovské dílo typografie i knihařského řemesla. Díky své historické hodnotě je mimořádně vzácná a ceněná.
Technické a grafické charakteristiky
Bible byla tištěna v podobě dvou svazků v listinném (folio) formátu. Charakteristickým znakem je rozvržení textu do dvojsloupcové sazby s 42 řádky na sloupec (odtud název "42řádková"). Gutenberg použil gotické textura písmo navržené tak, aby co nejvíce napodobovalo rukopisné manuskripty té doby. K dalším technickým inovacím patřilo použití speciálních olejových tiskových barev a techniky slitinového pohyblivého písma.
- Rozsah: přibližně 1 286 stran (vydání ve dvou svazcích).
- Sazba: dvojsloupcová, 42 řádků na sloupec.
- Materiály: tisk na papír i na pergamen (vellum); mnoho exemplářů bylo později ručně doplněno iluminacemi a červenou rubrikací.
- Typ písma: gotická textura navržená pro co nejvěrnější vzhled rukopisných knih.
Historie výroby a autorská díla
Gutenberg zahájil práci na evangeliáři v polovině 15. století. Projekt byl financován a materiálně podporován mimo jiné jeho společníkem Johannem Fustem; po sporu s Fustem se do projektu dostal také Peter Schoeffer, který ve své pozdější práci sehrál významnou roli v rozvoji tisku. Gutenbergova metoda kombinovala nové technické postupy (pohyblivé kovové písmo, lisy a tiskové barvy) s estetickými zásadami středověkých knih – proto byly mnohé výtisky po tisku ručně doplněny iniciálami a iluminacemi, takže výsledný vzhled mnoha exemplářů připomínal luxusní rukopisy.
Význam a dopad
Gutenbergova bible není jen technickým průkopníkem: symbolizuje nástup éry tištěné knihy v Evropě, což mělo dalekosáhlé společenské a kulturní dopady. Snadnější a rychlejší výroba knih vedla k širšímu šíření vědomostí, ke zrychlení vědecké komunikace, ke vzdělávání širších vrstev obyvatelstva a později také ke společenským a náboženským změnám (včetně podmínek pro šíření reformace).
Počet a dochované exempláře
Původní náklad Gutenbergovy bible není znám přesně; odborné odhady se pohybují okolo stovek kusů (často se uvádí rozsah cca 150–200 výtisků). Dochovalo se však jen malé množství exemplářů v různém stavu zachování. Dnes je známo přibližně 48–49 výtisků a fragmentů (některé kompletní, jiné částečné), přičemž jen několik jich je téměř kompletních. Většina dochovaných kusů se nachází v významných knihovnách a muzeích po celém světě.
Název „Mazarinova bible“
Přízvisko "Mazarinova bible" pochází od kardinála Julesa Mazarina, který vlastnil jednu z kopií a jeho knihovna se později rozrostla v základy francouzských sbírek. Mnoho kopií Gutenbergovy bible získalo své historické jména podle významných majitelů či institucí, které je uchovaly.
Krátké srovnání: nejstarší dosud známé tiskové dílo s pohyblivým kovovým typem bylo publikováno v Koreji a je známé jako Jikji; vzniklo již o 78 let dříve než Gutenbergovo dílo. To připomíná, že technologie pohyblivého písma se objevila i mimo Evropu nezávisle a dříve, avšak Gutenbergův přínos spočívá v rozsáhlém zavedení těchto principů v evropském kulturním a ekonomickém kontextu.
