Cesta do nevolnictví je kniha rakouského ekonoma a filozofa Friedricha von Hayeka (1899-1992), kterou napsal v letech 1940-1943.
V knize varoval před nebezpečím tyranie, které plyne z "vládní kontroly ekonomického rozhodování prostřednictvím centrálního plánování". Měl na mysli způsob, jakým se fašistické, komunistické a socialistické vlády snaží kontrolovat každý aspekt ekonomiky.
Práva a přání jednotlivce jsou důležitá a stát by do nich neměl příliš zasahovat. Když stát kontroluje příliš, vede to ke ztrátě svobody, k útlaku společnosti a nakonec k tyranii diktátora. Jednotlivý občan se stává nevolníkem. Hayek tvrdil, že fašismus a socialismus mají kořeny v centrálním ekonomickém plánování a v předání moci státu nad jednotlivcem.
Po svém vydání v roce 1944 se kniha Cesta do nevolnictví stala populárním popisem tržního libertariánství. Prodalo se jí přes dva miliony výtisků.
Cesta k nevolnictví měla být populárním vydáním druhého dílu Hayekovy knihy Zneužití a úpadek rozumu. Název byl inspirován spisem francouzského klasického liberála 19. století Alexise de Tocquevilla o "cestě k nevolnictví". s. 116 Kniha vyšla poprvé v Británii v nakladatelství Routledge v březnu 1944, tedy v době druhé světové války, a byla poměrně populární. Hayek ji kvůli válečným přídělům papíru nazval "tou nedostupnou knihou". s. 128
Ve Spojených státech ji vydalo nakladatelství University of Chicago Press v září 1944 a stala se populární. Americký časopis Reader's Digest vydal zkrácenou verzi v dubnu 1945. Tím se Cesta k nevolnictví dostala k širšímu okruhu čtenářů než dříve. Kniha měla velký vliv na konzervativní a libertariánské ekonomické a politické myšlení dvacátého století. Komentátoři ji často citují i dnes.