Stanové městečko
Termínem stanové městečko se označují různá dočasná ubytovací zařízení postavená ze stanů. Neformální stanová městečka mohou bez povolení zakládat lidé bez domova nebo protestující. Stejně tak vlády států nebo vojenské organizace zřizují stanová městečka za účelem ubytování uprchlíků, evakuovaných osob nebo vojáků. Stanová městečka zřizovaná lidmi bez domova se mohou podobat chatrčím, což jsou neformální osady, v nichž jsou budovy postaveny z odpadového stavebního materiálu.
Stanové městečko pro 40 000 lidí v Dárfúru
Ekologické katastrofy a lidé bez domova
Od příchodu hurikánu Katrina na pevninu v srpnu 2005 se tento termín používá pro označení dočasných ubytovacích zařízení zřízených pro obyvatele pobřeží Mexického zálivu, kteří se po bouři ocitli bez domova. Některé ze stanů, které byly postaveny námořními jednotkami a financovány FEMA, jsou dřevěné konstrukce kryté stany. S výjimkou vnitřního vodovodu má většina stanů topení, vzduch a světlo. Stanové městečko může pojmout až 250 obyvatel. Předpokládá se, že vysídlení obyvatelé zde zůstanou pouze tři až šest měsíců. Koncem prosince 2006 zřídila Společnost svatého Vincenta de Paul v Saint Petersburgu na Floridě tábor na svém pozemku, když se desítky bezdomovců přestěhovaly z veřejného pozemku naproti společnosti. Začátkem ledna 2007 městští úředníci upozornili na městské předpisy, které zakazují bydlení ve stanech, a dali společnosti týden na vystěhování obyvatel stanového městečka.
Pro cestující na hadždž do Mekky
Ministerstvo hadždže saúdskoarabské vlády každoročně zřizuje stanové městečko na podporu muslimských poutníků ve vesnici Mína, kde se koná rituální kamenování ďábla jako součást celkové pouti hadždže do Mekky[1]. Stanové městečko je každoročně zřizováno také na hoře Arafát, další nezbytné zastávce během hadždže[2]. Vzhledem k tomu, že hadždž mohou každoročně vykonat až čtyři miliony poutníků, jsou stanová města hustě obydlena - na jeden stan připadá 20-40 lidí. Neustálým problémem jsou proto požáry a epidemie nemocí. Od konce 90. let 20. století začaly saúdské úřady používat ohnivzdorné stany, aby snížily riziko velkého požáru.
Vojenské použití
V armádě se termínem "stanové městečko" obvykle označují dočasné obytné prostory postavené na vojenských základnách, jako jsou ty v Bosně nebo Iráku. V závislosti na oboru služby a délce trvání stanového městečka může být obytný prostor vybaven většinou moderních zařízení. Z hygienických důvodů se ve vojenských stanových městečkách umisťují toalety, sprchy a prádelny nejméně 15 m od obytných prostor. Také stany jsou obvykle rozděleny do skupin po 8-10, aby se zabránilo rychlému šíření požáru, což je vzhledem k materiálu stanu a podestýlky nanejvýš důležité.
