Hadždž
Hadždž (/hædʒ/; arabsky: حج Ḥaǧǧ "pouť") je každoroční islámská pouť do Mekky, nejsvětějšího města muslimů, a fard neboli povinná náboženská povinnost muslimů, kterou musí alespoň jednou za život vykonat všichni dospělí muslimové, kteří jsou fyzicky a finančně schopni cestu podniknout a mohou během své nepřítomnosti živit rodinu. Je to jeden z pěti pilířů islámu, vedle šahády, salátu, zakátu a sámu. Hadždž je největší každoroční shromáždění lidí na světě. Stav, kdy je člověk fyzicky a finančně schopen vykonat hadždž, se nazývá istitáh a muslim, který tuto podmínku splňuje, se nazývá mustati. Hadždž je projevem solidarity muslimského lidu a jeho podřízenosti Bohu (Alláhovi). Slovo hadždž znamená "zamýšlet cestu", což označuje jak vnější akt cesty, tak vnitřní akt úmyslů.
Pouť se koná od 8. do 12. (v některých případech i 13.) dne měsíce dhu al-hidždža, posledního měsíce islámského kalendáře. Protože islámský kalendář je lunární a islámský rok je přibližně o jedenáct dní kratší než rok gregoriánský, mění se gregoriánské datum hadždže rok od roku. Ihrám je název pro zvláštní duchovní stav, kdy poutníci nosí dvě bílá bezešvá prostěradla a zdržují se určitých činností.
Hadždž je spojován s životem islámského proroka Mohameda od 7. století, ale rituál pouti do Mekky je muslimy považován za tisíce let starý, až do doby Abraháma. Během hadždže se poutníci připojují k průvodům statisíců lidí, kteří se na týden hadždže současně sjíždějí do Mekky a vykonávají řadu rituálů: Každý člověk sedmkrát obejde Ka'ábu (stavbu ve tvaru krychle, která je pro muslimy směrem k modlitbě) proti směru hodinových ručiček, proběhne tam a zpět mezi pahorky Al-Safa a Al-Marwah, napije se ze studny Zamzam, jde na pláně hory Arafát, kde bdí, stráví noc na pláni Muzdalifa a provede symbolické ukamenování ďábla házením kamenů na tři sloupy. Poté si poutníci oholí hlavy, provedou rituál obětování zvířat a oslaví třídenní celosvětový svátek Íd al-Adhá.
Poutníci se mohou vydat do Mekky za rituály i v jiných ročních obdobích. Někdy se tomu říká "menší pouť" neboli umra. Avšak i když se rozhodnou vykonat umru, jsou stále povinni vykonat hadždž někdy jindy během svého života, pokud na to mají prostředky, protože umra nenahrazuje hadždž.
Kaaba v Mekce je pro muslimy na celém světě místem modliteb a cílem poutí.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to hadždž?
Odpověď: Hadždž je každoroční islámská pouť do Mekky, nejsvětějšího města muslimů. Je to fard neboli povinná náboženská povinnost muslimů, kterou musí alespoň jednou za život vykonat všichni dospělí muslimové, kteří jsou fyzicky a finančně schopni cestu podniknout.
Otázka: Jakých je pět pilířů islámu?
Odpověď: Pět pilířů islámu jsou šaháda, salát, zakát, sabm a hadždž.
Otázka: Co znamená být mustati?
Odpověď: Být mustati znamená být fyzicky a finančně schopný vykonat hadždž.
Otázka: Kdy se pouť koná?
Odpověď: Pouť se koná od 8. do 12. (nebo v některých případech 13.) dne měsíce dhu al-hidždža, což je poslední měsíc islámského kalendáře.
Otázka: Jak poutníci během hadždže projevují solidaritu?
Odpověď: Poutníci během hadždže projevují solidaritu tím, že se připojují k průvodům, v nichž se na týdenní akci do Mekky současně sjíždějí statisíce lidí. Provádějí také řadu rituálů, například sedmkrát obcházejí Ka'ábu proti směru hodinových ručiček, běhají sem a tam mezi pahorky Al-Safa a Al-Marwah, pijí ze studny Zamzam, bdí na planině Arafat, nocují na planině Muzdalifa a házejí kameny na tři sloupy symbolizující kamenování ďábla.
Otázka: Nahrazuje umra hadždž?
Odpověď: Ne, umra nenahrazuje hadždž; i když se rozhodnou vykonat umru, jsou stále povinni vykonat hadždž někdy jindy v životě, pokud na to mají prostředky.
