Struveho geodetický oblouk
Souřadnice: 59°3′28″N 26°20′16″E / 59.05778°N 26.33778°E / 59.05778; 26.33778
Struveho geodetický oblouk je řetězec geodetických triangulací, který se táhne od Hammerfestu v Norsku až k Černému moři. Prochází deseti zeměmi a měří více než 2 820 km. Díky němu bylo provedeno první přesné měření poledníkového oblouku.
Řetěz vyrobil a používal ruský vědec německého původu Friedrich Georg Wilhelm von Struve v letech 1816 až 1855. Udělal to proto, aby zjistil přesnou velikost a tvar Země. Řetěz tehdy procházel dvěma zeměmi: Švédsko-norskou unii a Ruské impérium. První bod oblouku se nachází na hvězdárně v Tartu. Zde Struve prováděl většinu svých výzkumů.
V roce 2005 byl řetězec zapsán na seznam světového dědictví. Z původních 265 pamětních desek nebo obelisků je jich 34.
Stará hvězdárna v Tartu, první bod oblouku.
Pamětní deska oblouku v Baranivce na Ukrajině
Řetěz
Norsko
- Fuglenes v Hammerfestu
- Raipas v Altě
- Luvdiidcohkka v Kautokeino
- Baelljasvarri v Kautokeino
Švédsko
- "Pajtas-vaara" (Tynnyrilaki) v Kiruně
- "Kerrojupukka" (Jupukka) v Pajale
- Pullinki v Övertorneå
- "Perra-vaara" (Perävaara) v Haparandě
Finsko
- Stuor-Oivi (v současnosti Stuorrahanoaivi) v Enontekiö (68°40′57″N 22°44′45″E / 68.68250°N 22.74583°E / 68.68250; 22.74583)
- Avasaksa (v současnosti Aavasaksa) v Ylitornio (66°23′52″N 23°43′31″E / 66.39778°N 23.72528°E / 66.39778; 23.72528)
- Torneå (v současnosti Alatornion kirkko) v Torniu (65°49′48″N 24°09′26″E / 65.83000°N 24.15722°E / 65.83000; 24.15722)
- Puolakka (nyní Oravivuori) v Korpilahti (61°55′36″N 25°32′01″E / 61.92667°N 25.53361°E / 61.92667; 25.53361)
- Porlom II (nyní Tornikallio) v Lapinjärvi (60°42′17″N 26°00′12″E / 60.70472°N 26.00333°E / 60.70472; 26.00333)
- Svartvira (v současnosti Mustaviiri) v Pyhtää (60°16′35″N 26°36′12″E / 60.27639°N 26.60333°E / 60.27639; 26.60333)
[1]
Rusko
- "Mäki-päälys" (Mäkipäällys (Finsko 1917/1920-1940) v Hoglandu (Suursaari)
- "Hogland, Z" (Gogland, Tochka Z) v Hogland (60°5′9.8″N 26°57′37.5″E / 60.086056°N 26.960417°E / 60.086056; 26.960417)
Estonsko
- "Woibifer" (Võivere) ve farnosti Väike-Maarja (59°03′28″N 26°20′16″E / 59.05778°N 26.33778°E / 59.05778; 26.33778)
- "Katko" (Simuna) ve farnosti Väike-Maarja (59°02′54″N 26°24′51″E / 59.04833°N 26.41417°E / 59.04833; 26.41417)
- "Dorpat" (Tartu Observatory) v Tartu. (58°22′43.64″N 26°43′12.61″E / 58.3787889°N 26.7201694°E / 58.3787889; 26.7201694)
Lotyšsko
- "Sestu-Kalns" (Ziestu) v Ērgļu novads (56°50′24″N 25°38′12″E / 56.84000°N 25.63667°E / 56.84000; 25.63667)
- "Jacobstadt" v Jēkabpils (56°30′05″N 25°51′24″E / 56.50139°N 25.85667°E / 56.50139; 25.85667)
Litva
- "Karischki" (Gireišiai) v Panemunėlis (55°54′09″N 25°26′12″E / 55.90250°N 25.43667°E / 55.90250; 25.43667)
- "Meschkanzi" (Meškonys) v Nemenčině (54°55′51″N 25°19′00″E / 54.93083°N 25.31667°E / 54.93083; 25.31667)
- "Beresnäki" (Paliepiukai) v Nemėžis (54°38′04″N 25°25′45″E / 54.63444°N 25.42917°E / 54.63444; 25.42917)
Bělorusko
- "Tupischki" (Tupiški) v okrese Oshmyany (54°17′30″N 26°2′43″E / 54.29167°N 26.04528°E / 54.29167; 26.04528)
- "Lopati" (Lopaty) v okrese Zelva (53°33′38″N 24°52′11″E / 53.56056°N 24.86972°E / 53.56056; 24.86972)
- "Ossownitza" (Ossovnitsa) v okrese Ivanovo (52°17′22″N 25°38′58″E / 52.28944°N 25.64944°E / 52.28944; 25.64944)
- "Tchekutsk" (Čekutsk) v okrese Ivanovo (52°12′28″N 25°33′23″E / 52.20778°N 25.55639°E / 52.20778; 25.55639)
- "Leskowitschi" (Leskovichi) v okrese Ivanovo (52°9′39″N 25°34′17″E / 52.16083°N 25.57139°E / 52.16083; 25.57139)
Moldavsko
- "Rudi" u obce Rudi, okres Soroca (48°19′08″N 27°52′36″E / 48.31889°N 27.87667°E / 48.31889; 27.87667)
Ukrajina
- Katerinowka v Antonivce, Chmelnycká oblast (49°33′57″N 26°45′22″E / 49.56583°N 26.75611°E / 49.56583; 26.75611 )
- Felschtin in Hvardiiske, Khmelnytsky Oblast (49°19′48″N 26°40′55″E / 49.33000°N 26.68194°E / 49.33000; 26.68194 )
- Baranowka in Baranivka, Khmelnytsky Oblast (49°08′55″N 26°59′30″E / 49.14861°N 26.99167°E / 49.14861; 26.99167 )
- Staro-Nekrassowka (Stara Nekrasivka) v Nekrasivce, Oděská oblast (45°19′54″N 28°55′41″E / 45.33167°N 28.92806°E / 45.33167; 28.92806 )
·
Hogland Z
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je Struveho geodetický oblouk?
Odpověď: Struveho geodetický oblouk je řetězec geodetických triangulací, který se táhne od Hammerfestu v Norsku až k Černému moři, prochází deseti zeměmi a měří přes 2 820 kilometrů. Vytvořil ji a používal ruský vědec německého původu Friedrich Georg Wilhelm von Struve, aby provedl přesné měření poledníkového oblouku a určil přesnou velikost a tvar Země.
Otázka: Kolika zeměmi prochází tento řetěz?
Odpověď: Řetěz prochází deseti zeměmi.
Otázka: Kde Struve prováděl většinu svých výzkumů?
Odpověď: Velkou část svého výzkumu prováděl Struve na observatoři v Tartu, kde se také nachází první bod poledníkového oblouku.
Otázka: Kdy byl oblouk zapsán na seznam světového dědictví?
Odpověď: Struveho geodetický oblouk byl na Seznam světového dědictví zapsán v roce 2005.
Otázka: Kolik desek nebo obelisků je z původních 265?
Odpověď: Z původních 265 pamětních desek nebo obelisků je jich 34.
Otázka: Kdo vytvořil a používal tento řetěz?
Odpověď: Řetěz vytvořil a používal ruský vědec německého původu Friedrich Georg Wilhelm von Struve v letech 1816-1855.
Otázka: K jakému účelu tento řetěz sloužil?
Odpověď: Tento řetěz sloužil von Struvemu k přesnému měření poledníkového oblouku, aby mohl určit přesnou velikost a tvar Země.