Kůra je obal stonků dřevin, například stromů. Kůra chrání strom. Kůra různých rostlin a stromů může vypadat velmi odlišně, může být drsná nebo hladká a může mít různé barvy. Je to vnější vrstva kmenů stromů.
Většina kůry vyrůstá z cévního kambia. Některé vnější části kůry někdy pocházejí z korkového kambia.
Význam kůry
Kůra plní u dřevin několik klíčových funkcí:
- Ochrana před mechanickým poškozením, škůdci, houbami a povětrnostními vlivy (mráz, slunce, oheň).
- Transport — vnitřní část kůry (floém neboli tzv. liber) přenáší produkty fotosyntézy (cukry) z listů do kořenů a dalších orgánů.
- Skladování látek jako škrob nebo třísloviny, které mohou sloužit jako rezerva nebo obranné látky.
- Výměna plynů a transpirační rovnováha — některé dřeviny mají v kůře pórky (lenticele), které umožňují komunikaci s okolím.
Stavba kůry
Kůra není jednotná vrstva, ale soubor různých pletiv. Zjednodušeně ji lze rozdělit na:
- Vnitřní kůra (sekundární floém) – vzniká působením cévního kambia, je zodpovědná za transport asimilátů.
- Periderm – vnější soubor pletiv nahrazující pokožku u starších stonků; zahrnuje phellogen (korkové kambium), phellem (korek) a případně phelloderm.
- Vlastní vnější kůra (borka, rhytidom) – často tvořená mrtvými vrstvami korku, starými pletivy a odumřelým floémem; u některých druhů se odlupuje, u jiných tvoří silnou hrubou kůru.
Růst kmene způsobuje, že kambium neustále produkuje nové vrstvy dřeva dovnitř a floému ven; staré vnější vrstvy se tím stlačují a mění v typickou zrohovatělou borku. Korkové kambium (phellogen) vytváří vrstvu nepropustnou pro vodu a plyny — to je důvod, proč je kůra tak dobrým ochranným obalem.
Rozmanitost kůry
Kůra se liší mezi druhy i v závislosti na věku stromu, lokalitě a podmínkách růstu. Některé běžné typy:
- Hladká kůra – typická pro buky (Fagus) nebo břízy u mladých stromků.
- Šupinatá nebo odlupující se kůra – bříza papírovitá (Betula papyrifera) nebo některé javory.
- Hluboce brázditá – u starších dubů, některých borovic nebo jedlí.
- Silně korkovitá – u korkového dubu (Quercus suber), kde se kůra používá hospodářsky.
Barva kůry je dalším rozlišovacím znakem — od bílých a šedých přes červené až po tmavě hnědé nebo černé odstíny. U některých druhů může kůra zůstat poměrně tenká a hladká celý život, u jiných postupně tloustne a praská.
Ekologické a praktické využití
- Kůra slouží jako biotop pro řasy, lišejníky, mechy, bezobratlé i malé obratlovce.
- U některých druhů má kůra význam pro ochranu proti požáru – tlustá korkovitá vrstva omezuje poškození dřeva.
- Lidé využívají kůru komerčně: nejznámější je korek (z Quercus suber), dále třísloviny pro kůžařství, léčivé látky z některých kůr nebo dekorativní a stavební materiály.
Poškození kůry a choroby
Kůra je často cílem škůdců a faktorů, které mohou strom vážně oslabit:
- Mechanické poškození (např. od sečení trávníku, stavby, obíhání zvířat) vede k odhalenému kambiu a může způsobit udušení nebo odumření části stromu.
- Houbová onemocnění a bakterie mohou vyvolat rakoviny kůry či zkroucení pletiv (kankry).
- Brouci kůrovci a larvy se živí floémem; rozsáhlé napadení narušuje transport asimilátů a strom může uhynout.
- Mrazové praskliny, sluneční spálení — extrémní teplotní výkyvy mohou způsobit praskání kůry.
Jak pečovat o kůru a proč ji nepoškozovat
- Nepoškozujte kůru noži, sekerami ani zahradní technikou — rány jsou vstupní branou pro patogeny.
- Při fixaci kmenů nebo svazování stromků používejte měkčí materiály a kontrolujte, aby nezařezávaly kůru (girdling).
- U chráněných či cenných stromů je vhodné sledovat známky onemocnění a včas konzultovat arboristu.
Rozpoznávání stromů podle kůry
Kůra je užitečný znak při určování stromů, zejména v zimě, kdy nemají listy. Užitečné je pozorovat:
- Texturu (hladká, šupinatá, brázditá, odlupující se)
- Barvu a případné kontrastní barvy na mladých větvích
- Přítomnost lenticel (malé póry), vlasovitého mechu nebo lišejníků
- Specifické znaky jako silné korkové výrůstky nebo papírovité pásy kůry
Shrnutí
Kůra (borka) je vícevrstevný ochranný obal stonků dřevin, vznikající činností cévního a korkového kambia. Plní funkce ochranné, transportní a skladovací, má velkou variabilitu tvaru i barvy a je důležitá jak pro ekosystémy, tak pro lidské využití. Zároveň je citlivá na poškození a vyžaduje ochranu při péči o stromy.
