Saul
Saul (/sɔːl/;, což znamená "žádal o, modlil se za"; latinsky: Saul; arabsky: طالوت, Ṭālūt nebo شاؤل, Ša'ūl) je král v knihách Samuelových, 1. knize kronik a Koránu. Byl prvním králem starověkého Izraele. Vládl v letech 1047 př. n. l. až 1007 př. n. l.
V Bibli Saul miluje Boha a poslouchá ho, dokud ho nepřestane poslouchat a nestane se trochu chamtivým, čímž ztratí veškerý Boží zájem o něj. Přichází prorok Samuel a varuje ho, že Bůh už s ním není. Když se Saul obrací k odchodu, popadne Samuelovo roucho a to se roztrhne. Samuel říká (1Samuel15,28~29): "Hospodin ti dnes odtrhl izraelské království a dal je jednomu z tvých sousedů - někomu, kdo je lepší než ty. Ten, který je slávou Izraele, nelže a nemění své názory, neboť není člověk, aby měnil své názory." A tak je to.
Tehdy od Saula odchází Hospodinův duch a trápí ho zlý duch. Saul si vezme do služby pastýře Davida, nejmladšího syna Jišajova, aby mu hrál na harfu a aby se uklidnil, až na něm zlý duch spočine. Později začne na Davida žárlit a začne ho podezírat, že je to "jeden z tvých sousedů", o němž se zmínil Samuel. Začíná se Davida bát a nakonec se jeho žárlivost mění v nenávist a chce ho zabít. Saulův syn Jonatán je však s Davidem spjat přátelským poutem,což způsobí, že se jeho hněv vyvalí i na Jonatána.
Později Saul umírá v bitvě proti Filištínům a padá na vlastní meč, protože nechce být zneužit "neobřezanými" Filištíny.1 Samuelova a 2 Samuelova kniha podávají protichůdné zprávy o Saulově smrti. V 1 Samuelově knize a v paralelním líčení v 1 Kronice 10 Saul při útěku poražených Izraelitů žádá svého zbrojnoše, aby ho zabil, ten však odmítá, a tak Saul padá na vlastní meč. Ve 2. Samuelově knize Amálekijec Davidovi říká, že po bitvě našel Saula opřeného o jeho kopí a provedl převrat. David nechá Amálečana usmrtit za to, že se obvinil ze zabití pomazaného krále. V bitvě byli zabiti také tři Saulovi synové, Jonatan, Abinadab a Melchišua (Samuel 31,1-4%20{{{2}}};&version=KJV; 1 Samuel 31,1-4 {{{2}}}). Král David, který se o tragédii po bitvě dozví, horu prokleje:
Hory Gilboe, ať na vás nepadá rosa ani déšť, ani pole s vybranými plody, neboť tam byl hanebně odhozen štít mocných, Saulův štít pomazaný olejem (Samuel 1,21%20{{{2}};&version=KJV; 2 Samuel 1,21 {{{2}}).
Vítězní Filištínci získali Saulovo tělo a těla jeho tří synů, kteří v bitvě také padli, sťali jim hlavy a vystavili je na zdi Bét-šanu. Saulovu zbroj vystavují v chrámu Aštarot (Askalonský chrám Kanaánců). V noci však obyvatelé Jabeš-Gileádu těla vyzvednou, aby je zpopelnili a pohřbili (Samuel 31,8-13, 1. Paralipomenon 10,12%20{{{2}};&version=KJV; 1. Samuelova 31,8-13, 1. Paralipomenon 10,12 {{{2}}). Později David vezme Saulovy kosti a kosti jeho syna Jonatána a pohřbí je v Zelle, v hrobce svého otce (Samuelova 21,12-14%20{{{2}};&version=KJV; 2. Samuelova 21,12-14 {{{2}}). Vyprávění v 1. knize letopisů shrnuje, že:
Saul zemřel pro svou nevěrnost, které se dopustil vůči Hospodinu, protože nedodržoval Hospodinovo slovo a také proto, že se radil s médiem o vedení.
David a Saul (1885) od Julia Kronberga.
Saulovi potomci
Po smrti krále Saula byl za izraelského krále prohlášen jeho jediný přeživší syn; Iš-bošetovi bylo v té době 40 let a vládl dva roky (2 Samuelova 2,10). Po smrti krále Saula se však od vlády Saulova rodu oddělil kmen Juda, který za svého krále prohlásil Davida (2 Sam 2,4), a následovala válka (2 Sam 2,12). Davidova frakce nakonec zvítězila nad Iš-bozetovou (2 Samuelova 3,1), ale válka skončila až poté, co se k Davidovi přidal Abner (2 Samuelova 3,6). Před Saulovou smrtí byl David ženatý se Saulovou dcerou Míkal, Išbozetovou sestrou, dokud se Saul s Davidem nepohádali a Saul ji nedal jinému muži (Samuel%2025:44&verse=HE&src=! 1 Samuelova 25:44 HE). Později, po skončení války s Išbozetem, Davidovy mírové podmínky vyžadovaly, aby mu byla Míkal vrácena, a Išbozet jim vyhověl (2 Samuelova 3,14). Po Abnérově smrti se Iškrobeš zřejmě vzdal naděje na udržení moci (2 Sam 4,1), Iškrobeš byl zavražděn dvěma svými vojenskými veliteli, Rechabem a Baanou (2 Sam 4,5), kteří za to od Davida očekávali odměnu. David však odmítl udělit jakoukoli odměnu za velezradu; oba vrahy nechal oběsit s useknutýma rukama a nohama. Izbozetova hlava byla pohřbena v Abnerově hrobě v Hebronu. (2 Samuelova 4:12)Míkal byla bezdětná.
V první polovině Davidovy vlády v Jeruzalémě postihl Izrael tříletý hladomor. Domnívali se, že k této pohromě došlo kvůli "Saulovi a jeho krvavému domu, protože vyvraždil Gibeonce". Gibeónci nebyli Izraelci, ale zbytek Amorejců, které Saul pronásledoval z nitra Izraele. David se Gibeónců zeptal, jakou satisfakci požadují, a dostal odpověď, že nic jiného než smrt sedmi Saulových synů jim nevynahradí křivdu, kterou jim Saul způsobil (2 Samuelova 21,1-6).
David jim proto vydal dva syny Saulovy konkubíny Rizpy (Armoniho a Mefibošeta(2 Samuelova 21,8) a pět synů Saulovy nejstarší dcery Merab, které porodila Adrielovi. Ty Gibeonští usmrtili a jejich těla vyvěsili u svatyně v Gibeji. (2 Sam 21,8-9) Rizpa se poté usadila na skále v Gibeji a pět měsíců hlídala zavěšená těla svých dětí, aby je nesežrala zvěř a draví ptáci (2 Sam 21,10), až je nakonec David sňal a pohřbil (2 Sam 21,13) v rodinném hrobě v Zele spolu s kostmi Saula a Jonatana. (2 Samuelova 21,14).
Jediným mužským potomkem Saula, který přežil, byl Mefibozet, Jónatanův chromý syn (2 Samuelova 4,4), kterému bylo v době smrti jeho otce a děda pět let. Časem se dostal pod Davidovu ochranu (2 Samuelova 9,7-13). Mefibozet měl mladého syna Micheáše (2 Samuelova 9,12), který měl čtyři syny a potomky jmenované až do devátého pokolení (1 Letopisů 8,35-38).
- ↑ G. Darshan, "The Reinterment of Saul and Jonathan's Bones (II Sam 21, 12-14) in Light of Ancient Greek Hero-Cult Stories", ZAW, 125,4 (2013), 640-645.
- ↑ 1 Paralipomenon 10:13-14
- ↑ "www.Bibler.org - Dictionary - Rizpah". Retrieved 2012-10-29.
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo je Saul?
Odpověď: Saul je král v knihách Samuelových, 1. knize kronik a v Koránu. Byl prvním králem starověkého Izraele a vládl od roku 1047 př. n. l. do roku 1007 př. n. l.
Otázka: Co Saul udělá, že ho Bůh přestane poslouchat?
Odpověď: Saul miluje Boha a poslouchá ho, dokud ho nepřestane poslouchat a nestane se chamtivým, čímž ztratí veškerý Boží zájem o něj.
Otázka: Jaké varování dává Samuel Saulovi?
Odpověď: Přichází prorok Samuel a varuje ho, že Bůh už s ním není. Když se Saul obrací k odchodu, popadne Samuelovo roucho a to se roztrhne. Samuel říká (1Samuel15,28~29): "Hospodin ti dnes odňal izraelské království a dal je jednomu z tvých sousedů - někomu, kdo je lepší než ty. Ten, který je slávou Izraele, nelže a nemění své názory, neboť není člověk, aby měnil své názory." A tak je to. Pak Hospodinův duch od Saula odchází.
Otázka: Jak se David dostává do Saulovy služby?
Odpověď: Saul bere do svých služeb pastýře Davida, nejmladšího syna Jesseho, aby mu hrál na harfu, aby se uklidnil, když na něm spočine zlý duch.
Otázka: Jak se do tohoto příběhu zapojí Jonatán?
Odpověď: Jónatana pojí s Davidem přátelství, kvůli němuž se na Jónatana vyvalí i jeho hněv, když začne na Davida žárlit a začne Davida podezírat jako "jednoho ze svých sousedů", o němž se Samuel zmínil dříve.
Otázka: Jak Saul zemřel?
Odpověď: Později v bitvě proti Filištínům Saul umírá pádem na vlastní meč, protože nechce, aby ho "neobřezaní" Filištínci zneužívali. 1Samuel a 2Samuel uvádějí protichůdná svědectví o tom, jak přesně se to stalo, ale podle 1Samuela a paralelní zprávy v 1Kron 10, když poražení Izraelité prchají, Saul žádá zbrojnoše, aby ho zabil, ale odmítá a padá na vlastní meč. Ve 2Samuelově knize Amalekijec Davidovi říká, že našel Saula, jak se po bitvě opírá o kopí, a provedl převrat.David Amalekijece usmrtil a obvinil ho, že zabil pomazaného krále.
