Italské regiony: přehled 20 regionů, autonomní a se zvláštním statusem

Objevte 20 italských regionů: jejich autonomie, zvláštní status, jazykové rozdíly a specifika ostrovů Sardinie a Sicílie — přehled pro cestovatele i studenty.

Itálie je stát na jihu Evropy. Je rozdělena na 20 regionů. Každý region má svou samosprávu – volené zastupitelstvo (regionální radu) a výkonný orgán s předsedou, kterého často nazýváme prezidentem regionu. Regiony spravují místní záležitosti a disponují vlastními rozpočty a částí přijímacích pravomocí státu; pro fungování jim slouží také místní vlády (regionální exekutivy).

Regiony v Itálii mohou rozhodovat o řadě oblastí veřejné správy. Mezi typické kompetence patří organizace zdravotnictví a nemocnic, řízení místního školství (škol), správa dopravy a silniční sítě (dopravy), plánování území, podpora podnikání a některé sociální služby. Míra pravomocí se liší podle typu regionu a legislativních změn; po ústavní reformě z roku 2001 získaly regiony více zákonodárných pravomocí a větší finanční autonomii.

V některých regionech se hojně používají jiné jazyky než italština. V oblasti Alto Adige/Südtirol mluví mnoho obyvatel převážně německy. V Údolí Aosty (Valle d'Aosta) je rozšířena francouzština a v částech Friuli-Venezia Giulia se mluví slovinsky; v některých horských údolích přežívají i menší románské jazyky (např. ladinština). Z tohoto důvodu některé oblasti mají zvláštní právní úpravu a širší pravomoci.

Sardinie a Sicílie jsou ostrovy se specifickými hospodářskými a správními problémy (doprava mezi ostrovem a pevninou, rozvoj venkova, ochrana místních zdrojů apod.). Tyto regiony spolu s dalšími čtyřmi mají odlišný, rozšířený statut autonomie – nazývají se italsky: Regione a statuto speciale (region se zvláštním statutem). Takové regiony mohou mít širší legislativní a finanční pravomoci než „obyčejné“ regiony; příkladem jsou právě Sicílie, Sardinie, Valle d'Aosta, Friuli-Venezia Giulia a Trentino‑Alto Adige/Südtirol. V rámci Trentino‑Alto Adige existují dvě autonomní provincie (Trento a Bolzano/Bozen), přičemž provincie Bolzano má vysokou míru samosprávy kvůli německojazyčné většině.

Seznam 20 italských regionů

• Abruzzo (Abruzzo)
• Basilicata (Basilicata)
• Calabria (Kalábrie)
• Campania (Kampánie)
• Emilia‑Romagna (Emilia‑Romagna)
• Friuli‑Venezia Giulia – region se zvláštním statutem
• Lazio (Lazio)
• Liguria (Ligurie)
• Lombardia (Lombardie)
• Marche (Marky)
• Molise (Molise)
• Piemont (Piemont)
• Puglia (Apulie)
• Sardegna (Sardinie) – region se zvláštním statutem
• Sicilia (Sicílie) – region se zvláštním statutem
• Toscana (Toskánsko)
• Trentino‑Alto Adige/Südtirol – region se zvláštním statutem (obsahuje autonomní provincie Trento a Bolzano/Bozen)
• Valle d'Aosta / Vallée d'Aoste – region se zvláštním statutem (francouzsky mluvící menšina)
• Umbria (Umbrie)
• Veneto (Benátsko)

Celkem pět regionů má zvláštní autonomní statut, zbylých patnáct jsou tzv. ordinární (běžné) regiony. Autonomie se projevuje například větší kontrolou nad výběrem některých daní, vlastním zákonodárstvím v určitých oblastech či větším podílem na rozhodování o infrastruktuře. Regiony proto hrají důležitou roli v každodenním životě obyvatel a v organizaci veřejných služeb v Itálii.

Hledání podle dopisu