Proxima Centauri je červený trpaslík, který je pravděpodobně součástí hvězdného systému Alfa Centauri a je nejbližší hvězdou ke Slunci ve vzdálenosti 4,22 světelných let (3,99×1013 km)13. Nachází se v souhvězdí Kentaura. Patří mezi chladné hvězdy spektrální třídy M (často uváděno jako M5,5Ve nebo podobně) — jde o malou, hustou a poměrně chladnou hvězdu s výrazně nižší hmotností, poloměrem i zářivým výkonem než Slunce. Její luminosita je jen zlomek sluneční (řádově 10−3 L☉), efektivní teplota několik tisíc kelvinů a hmotnost a poloměr přibližně desítky procent hmotnosti a poloměru Slunce.

Historie pozorování a vztah k Alfa Centauri

Robert Innes zjistil, že Proxima Centauri má stejný vlastní pohyb jako Alfa Centauri v roce 1915, když byl ředitelem Union Observatory v Johannesburgu v Jižní Africe. Společný vlastní pohyb naznačil, že Proxima je gravitačně vázána na systém Alfa Centauri (Alfa Centauri A a B), ačkoli její oběžná doba kolem společného těžiště je velmi dlouhá — řád statisíců až milionů let podle odhadů. Díky své blízkosti je Proxima předmětem intenzivního zájmu astronomů i projektů zaměřených na přímou mezihvězdnou exploraci.

Aktivita a záblesky

V roce 1951 Harlow Shapley prohlásil, že Proxima Centauri je vzplanutá hvězda. Pozorování ukázala, že hvězda se nárazově velmi rychle a silně zjasňuje — u Proximy byly zaznamenány časté a energetické záblesky v optickém i rentgenovém/UV pásmu. Fotografie a časové řady ukázaly, že hvězda se měřitelně zjasňuje přibližně v 8 % případů, což z ní činilo jednu z nejaktivnějších zábleskových hvězd tehdy známých. Taková aktivita (silné magnetické pole, flary a vysoké emisní toky XUV záření) má významné důsledky pro atmosféry a možnou obyvatelnost těsně obíhajících exoplanet.

Exoplanety a možnost obyvatelnosti

Proxima Centauri je také zajímavá tím, že kolem ní byly objeveny nebo navrženy planety. Nejznámější je Proxima b, která byla oznámena v roce 2016 a je detekována metodou radiální rychlosti. Proxima b obíhá velmi blízko své hvězdě s periodou přibližně 11,2 dne a má minimální hmotnost řádově srovnatelnou se Zemí; nachází se v oblasti, kterou lze v obecném smyslu považovat za „obyvatelnou zónu“ pro tuto hvězdu (tedy kde by na povrchu tělesa s vhodnou atmosférou mohla existovat kapalná voda). Nicméně intenzivní záření a časté flary Proximy komplikují dlouhodobou udržitelnost atmosféry a kapalné vody na povrchu takové planety.

Kromě Proximy b byly navrženy i další kandidátní signály (označované Proxima c a Proxima d) na základě dalších dat radiálních rychlostí a pozorování; jejich potvrzení a přesné parametry jsou předmětem pokračujícího výzkumu a debaty v odborné literatuře.

Fyzikální vlastnosti a význam pro vědu

  • Spektrální třída: M (červený trpaslík), silná magnetická aktivita.
  • Vzdálenost: cca 4,22 světelných let od Slunce.
  • Velikost a hmotnost: řádově 0,1–0,2 hmotnosti Slunce a podobně menší poloměr.
  • Zářivost: podstatně menší než u Slunce; velký podíl vyzařované energie je však v rentgenové a UV oblasti během erupcí.
  • Rotace a cykly: Proxima vykazuje rotaci a pravděpodobné magnetické cykly, které ovlivňují dlouhodobou aktivitu.

Proč je Proxima důležitá

Proximina blízkost z ní činí klíčový cíl pro zkoumání exoplanet a pro testování technik přímého zobrazení, spektroskopie atmosfér a sond mezihvězdné rychlé průzkumné technologie (např. koncepční projekty jako Breakthrough Starshot mají Proximu jako jeden z možných cílů). Zároveň představuje příklad, jak aktivita malých hvězd ovlivňuje habitabilitu planet, což je důležité při hodnocení obyvatelnosti tisíců podobných červených trpaslíků v Mléčné dráze.

Pro další informace o hvězdě a souvisejících objevech astronomové průběžně aktualizují výsledky pozorování pomocí pozemních dalekohledů i družic (např. radiální rychlostní měření, astrometrie a pozorování v rentgenovém/UV spektru), takže naše poznání Proximy Centauri se nadále zlepšuje.