Princezna Oranžská je historický titul používaný pro ženy spojené s knížectvím Oranžským a později s nizozemskou královskou rodinou. Původ titulu sahá k středověkému knížectví Orange v Provence; v praxi se titul užíval pro ženy, které byly provdány za vládnoucí knížata Oranžská v období od pozdního 12. století až do přelomu starého a nového evropského pořádku. Po vzniku Království Nizozemska v roce 1815 se titul používal také pro manželky následníků trůnu, kteří byli označováni jako princové Oranžští.

Případy držení titulu

Tradičně existují dva hlavní způsoby, jak žena mohla být nazvána princeznou Oranžskou:

  • jako manželka vládnoucího prince Oranžského (tj. manželka nositele titulu),
  • jako nositelka titulu samostatně — tedy kdy žena sama zdědila titul nebo byla považována za dědičku knížectví.

V praxi byla samostatná držitelka titulu vzácná. Jedinou registrovanou ženou, která se stala princeznou Oranžskou bez toho, že by byla pouze manželkou prince Oranžského, byla Marie, princezna Oranžská (1393–1417). Společně se svým manželem Janem, princem Oranžským (1393–1418), vykonávala vládu nad zemí.

Změny v používání titulu a nizozemské nástupnictví

V moderním nizozemském kontextu byl titul „princ(ess) Oranžský“ dlouho vnímán jako výlučný pro „nejstaršího syna“ panovníka (tj. korunního prince). To znamenalo, že korunní princezny obvykle tento titul nedostaly, pokud nebyly dědičkami v samostatném právním smyslu. Některé generace nizozemské královské rodiny navíc neměly „nejstaršího syna“, což vedlo k přerušení pravidelného užívání titulu.

Zásadní změnu přinesla reforma nizozemského práva o nástupnictví z roku 1983, která zavedla plnou rovnost pohlaví v následnictví (tzv. absolutní primogenitura) — nejstarší dítě panovníka se stává dědicem bez ohledu na pohlaví. Díky této změně se Catharina-Amalia, další princezna Oranžská, stala první nizozemskou princeznou Oranžskou, která drží tento titul samostatně jako dědička trůnu poté, co se její otec Willem-Alexander stal nizozemským králem.

Symbolika a role

Titul má především symbolický a ceremoniální význam: je úzce spojen s postavením následníka trůnu a s tradicí rodu Orange‑Nassau, která sehrála klíčovou roli v nizozemských dějinách (např. William I. z rodu Orange, nazývaný Vilém Oranžský nebo Vilém Nizozemský). Nositel(ka) titulu Prince(na) Oranžská je veřejně vnímána jako budoucí hlava státu a zastupuje kontinuitu panovnické linie.

Souhrnně lze říci, že titul Princezna Oranžská zahrnuje historickou kontinuitu od středověkého knížectví až po současné nizozemské království, přičemž jeho význam a způsob udělování odrážejí měnící se zákony o nástupnictví a roli žen v panovnických rodinách.