Anna van Egmont (Grave, březen 1533 - Breda, 24. března 1558) pocházela z významné a bohaté nizozemské šlechtické rodiny. Byla první manželkou Viléma Tichého, později známého jako princ Oranžský. Její postavení a rozsáhlé dědictví měly významný vliv na společenskou a politickou pozici Viléma v Nizozemí.
Rodina a dědictví
Anna byla jediným dítětem Maximiliaana van Egmonda a Françoise de Lannoy, a jako taková zdědila rozsáhlý soubor titulů a panství. Náležely jí tituly hraběnky z Lingenu a Leerdamu a panství v řadě dalších sídel: byla paní z Ijsselsteinu, z Borssele, z Grave, z Cranendoncku, z Jaarsveldu, z Kortgenu, ze Sint Maartensdijku a z Odijku. Jako jediná dědička rodiny van Egmond získala také titul hraběnky z Burenu a paní z Egmondu.
Manželství s Vilémem Tichým a potomci
V roce 1551 se v Burenu provdala za Viléma Tichého. Díky svému majetku a původu přinesla do svazku s Vilémem významné statky a tituly; po sňatku tak Vilém užíval i některé z jejích titulů a držel panství, které mu zvýšilo vliv v nizozemských zemích. Manželům se narodily tři děti:
- Hraběnka Marie von Nassau (22. listopadu 1553 - po 23. červenci 1555), zemřela jako velmi mladá.
- Filip Vilém, princ Oranžský (19. prosince 1554 - 20. února 1618), který zdědil některá panství ze strany matky; byl později manželem Eleonory Bourbonsko-Condéské.
- Hraběnka Marie z Nassau (7. února 1556 - 10. října 1616), provdaná za hraběte Filipa z Hohenlohe-Neuensteinu; měla jedno mužské dítě.
Význam a úmrtí
Anna van Egmont zemřela velmi mladá ve věku pouhých 25 let. Příčina jejího úmrtí není v dostupných pramenech vždy podrobně zdokumentována. Byla pohřbena v Bredě. Její dědictví a spočinutí titulů na rodině hrály důležitou roli ve formování majetkového a politického základu Viléma Tichého, což mělo později význam pro jeho angažmá v událostech vedoucích k nizozemské revoluci.
