Princ Oranžský

Oranžský princ je šlechtický titul.

Titul užívají členové rodu Oranžsko-Nassavského jako dědicové nizozemské koruny. Používají ho také členové rodu Hohenzollernů. V současné době titul používají nizozemský princ Willem-Alexander (Oranžsko-Nasavský), Georg Friedrich, princ pruský (Hohenzollernský) a Guy, markýz de Mailly-Neslé, princ d'Orange.

Znak Oranžského knížectví.

Historie názvu

Titul se zpočátku vztahoval k samosprávnému státu zvanému Oranžské knížectví. Leží na jihu území, které dnes nazýváme Francie. Země byla majetkem rodu Oranžských a od roku 1544 rodu Oranžsko-nasavského.

Poslední z původních knížat, René z Nassau, odkázal po své smrti knížectví svému bratranci Vilémovi Tichému. Vilém Tichý nebyl příbuzný původního rodu Oranžských, ale byl jeho zákonným dědicem.

Ve válce v roce 1673 získal francouzský král Ludvík XIV. území knížectví a připojil je ke svému královskému panství. Stalo se tak v rámci války proti stádnímu držiteli Vilémovi III. z Oranžska. Ludvík XIV. poté knížectví daroval Ludvíkovi z Mailly-Nesles, markýzovi z Nesles (1689-1764), velmi vzdálenému příbuznému původních oranžských knížat^[] . Jeho potomek si titul nárokuje dodnes. V roce 1714 Ludvík XIV. povolil princi Ludvíku Armandovi z Bourbon-Conti využívat půdu knížectví k vydělávání peněz. Princ Ludvík Armand zemřel v roce 1727 a knížectví bylo v roce 1731 připojeno ke Koruně.

Vilém III. zemřel bez legitimních dětí. To znamenalo, že knížectví zdědil jeho nejbližší příbuzný na základě závěti Fridricha Jindřicha, Fridricha I. Pruského^[] . Ten v roce 1713 předal Francii země knížectví, nikoli však titul. Francie jeho nárok podpořila. Území knížectví tak již nebylo samostatným státem, ale stalo se součástí Francie. Utrechtskou smlouvou. Pruský král vytvořil nové "Oranžské knížectví" jako součást Geldernského vévodství.^[] . Pruský král a němečtí císařové se až do roku 1918 stylizovali jako Oranžská knížata.

Jan Vilém Friso z Nassau byl na základě poslední vůle Viléma III. zvolen dědicem oranžských knížat v Nizozemsku. Jan Vilém Friso byl také příbuzný Viléma Tichého po ženské linii. Několik jeho potomků se stalo stadtholdery. Ti si nárokují Oranžské knížectví na základě agnatického dědictví (dědictví zemí bratrovi, nikoli synům krále)^[] . Tento způsob dědění je podobný způsobu, jakým Vilém Mlčenlivý dědil po svém bratranci Reném. Nárok na titul je rovněž na základě závěti Filipa Viléma, Maurice a Viléma III. Přestože si nárokovali titul "princ Oranžský", Francie jim nikdy nedovolila získat nic z pozemků samotného knížectví. Z této tradice vycházejí i pozdější držitelé nizozemských stadií a současná nizozemská královská rodina.

Čtyři generace knížat Oranžských - Vilém I., Maurice a Fridrich Jindřich, Vilém II., Vilém III. (Willem van Honthorst, 1662)

Lidé s titulem Prince of Orange

Jako svrchovaný princ Oranžský

Až do roku 1340 bylo zvykem, že titul dědili všichni synové oranžského prince. Zde je uvedena pouze přímá dědičná linie po Raimondovi V.

Dům Baux

Obrázek	Název	Narození	Vytvořil Prince of Orange	Přestal být princem Orange	Smrt	Další tituly, zatímco Prince of Orange	Princezna z Orange
	Kníže Bertrand I	1110/1115	1173 Po smrti jeho švagra Raimbauta, hraběte Oranžského, získalo Oranžské hrabství na významu, stalo se knížectvím a císař Svaté říše římské Fridrich I. je daroval Bertrandovi I.	duben/říjen 1180		Pán z Baux	Tibors de Sarenom

Dům Baux-Orange

Obrázek	Název	Narození	Stal se princem oranžovým	Přestal být princem Orange	Smrt	Další tituly, zatímco Prince of Orange	Princezna z Orange
	Princ William I	1155	31. října 1180	bef. 30. července 1218		Spolukníže (s bratry); pán z Baux	1. Ermengarda z Mévouillonu 2. Alix
	Princ William II	-	31. října 1180	bef. 1. listopadu 1239		Spolukníže (s bratry); pán z Baux	Précieuse
	Princ Raymond I	-	bef. 30. července 1218	1282		Pán z Baux	Malberjone z Aix
	Kníže Bertrand II.	-	1282	na zádi. 21. července 1314		Pán z Baux	Eleonora Ženevská
	Princ Raymond II	-	na zádi. 21. července 1314	1340, aft. 9. září		Pán z Baux a Condorcet	Anna z Viennois
	Princ Raymond III	-	na zádi. 9. září 1340	10. února 1393		Pán z Baux	1. Konstancie z Trianu 2. Jana Ženevská
	Princezna Mary	-	10. února 1393	říjen 1417		Paní z Arlay, Cuiseaux a Vitteaux	Kníže Jan I.

Rod Châlon-Arlay (také rod Ivrea z dynastie Anscaridů)

Obrázek	Název	Narození	Stal se princem oranžovým	Přestal být princem Orange	Smrt	Další tituly, zatímco Prince of Orange	Princezna z Orange
	Kníže Jan I.	-	10. února 1393	říjen 1417	2. září 1418	Pán z Arlay, Cuiseaux a Vitteaux	Princezna Mary
	Princ Ludvík I.	1390	říjen 1417	3. prosince 1463		Pán z Arlay, Arguelu, Orbe a Echelensu	1. Jana z Montbéliardu 2. Eleonora d'Armagnac 3. Blanche z Gamaches
	Princ William II	-	3. prosince 1463	27. září 1475		Pán z Arlay a Arguelu	Kateřina Bretaňská
	Kníže Jan II.	1443	27. září 1475	15. dubna 1502		Hrabě z Tonnerre; pán z Arlay, Arguelu a Montfauconu; admirál Guyenne.	1. Jeanne de Bourbon 2. Filiberta Lucemburská
	Princ Philibert	18. března 1502	15. dubna 1502	3. srpna 1530		místokrál Neapole, kníže z Melfi, vévoda z Graviny, hrabě z Tonnerre, Charny, Penthièvre, vikomt z Besançonu, pán z Arlay, Nozeroy, Rougemont, Orgelet a Montfaucon, generálporučík císařské armády.	žádná manželka

Dům Nassau

Obrázek	Název	Narození	Stal se princem oranžovým	Přestal být princem Orange	Smrt	Další tituly, zatímco Prince of Orange	Princezna z Orange
	Princ René	5. února 1519	3. srpna 1530	15. července 1544		Stadtholder Holandska, Zeelandu, Utrechtu a Gueldersu; hrabě Nassau a Viandenu; vikomt Antverp; baron Bredy, Diestu, Herstalu, Warnetonu, Beilsteinu, Arlay a Nozeroy; pán Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu.	Anna z Lotrinska

Rod Orange-Nassau (první vytvoření)

Obrázek	Název	Narození	Stal se princem oranžovým	Přestal být princem Orange	Smrt	Další tituly, zatímco Prince of Orange	Princezna z Orange
	Princ William I	24. dubna 1533	15. července 1544	10. července 1584		Stadtholder Holandska, Zeelandu, Utrechtu a Fríska; markýz Veere a Vlissingen, hrabě Nassau-Dillenburg, Katzenelnbogen a Vianden; vikomt Antverp; baron Bredy, země Cuijk, města Grave, Diest, Herstal, Warneton, Beilstein, Arlay a Nozeroy; pán Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Willemstadu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu.	1. Anna van Egmont 2. Anna Saská 3. Šarlota Bourbonská 4. Louise de Coligny
	Princ Philip William	19. prosince 1554	10. července 1584	20. února 1618		Hrabě Nassau-Dillenburg, Buren, Leerdam, Katzenelnbogen a Vianden; vikomt Antverp; baron Bredy, Cranendonck, země Cuijk, Eindhoven, město Grave, Ijsselstein, Diest, Herstal, Warneton, Beilstein, Arlay a Nozeroy; Pán Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Willemstadu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu.	Éléonore de Bourbon
	Princ Maurice	14. listopadu 1567	20. února 1618	23. dubna 1625		Stadtholder Holandska, Zeelandu, Utrechtu, Gueldersu, Overijsselu a Groningenu; markýz Veere a Vlissingen; hrabě Nassau-Dillenburg, Buren, Leerdam, Katzenelnbogen a Vianden; vikomt Antverp; baron z Aggeris, Bredy, Cranendoncku, zemí Cuijk, Daesburg, Eindhoven, města Grave, Lek, Ijsselstein, Diest, Grimbergen, Herstal, Warneton, Beilstein, Bentheim-Lingen, Moers, Arlay a Nozeroy; pán Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Willemstadu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu.	žádná manželka
	Princ Frederick Henry	29. ledna 1584	23. dubna 1625	14. března 1647		Stadtholder Holandska, Zeelandu, Utrechtu, Gueldersu a Overijsselu; markýz Veere a Vlissingen; hrabě Nassau-Dillenburg, Buren, Leerdam, Katzenelnbogen a Vianden; vikomt Antverp; baron z Aggeris, Bredy, Cranendoncku, zemí Cuijk, Daesburg, Eindhoven, města Grave, Lek, Ijsselstein, Diest, Grimbergen, Herstal, Warneton, Beilstein, Bentheim-Lingen, Moers, Arlay a Nozeroy; pán Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Willemstadu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu.	Amalia ze Solms-Braunfelsu
	Princ William II	27. května 1626	14. března 1647	6. listopadu 1650		Stadtholder Holandska, Zeelandu, Utrechtu, Gueldersu a Overijsselu; markýz Veere a Vlissingen; hrabě Nassau-Dillenburg, Buren, Leerdam, Katzenelnbogen a Vianden; vikomt Antverp; baron z Aggeris, Bredy, Cranendoncku, zemí Cuijk, Daesburg, Eindhoven, města Grave, Lek, Ijsselstein, Diest, Grimbergen, Herstal, Warneton, Beilstein, Bentheim-Lingen, Moers, Arlay a Nozeroy; pán Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Turnhoutu, Willemstadu, Zevenbergenu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu.	Marie, královská princezna
	Vilém III.	14. listopadu 1650	6. listopadu 1650	8. března 1702		Anglický, skotský a irský král, holandský, zeelandský, utrechtský, guldský a overijsselský hejtman, markýz z Veere a Vlissingenu, hrabě z Nassau-Dillenburgu, Burenu, Leerdamu, Katzenelnbogenu a Viandenu; vikomt z Antverp; baron z Aggeris, Bredy, Cranendoncku, zemí Cuijk, Daesburg, Eindhoven, města Grave, Lek, Ijsselstein, Diest, Grimbergen, Herstal, Warneton, Beilstein, Bentheim-Lingen, Moers, Arlay a Nozeroy; pán z Baarnu, Bredevoortu, Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, 't Loo, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Soestu, Ter Eemu, Turnhoutu, Willemstadu, Zevenbergenu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu.	Anglická královna Marie II.

Jako osobní titul nebo jako dědic

Rod Orange-Nassau (druhé vytvoření)

Jako osobní šlechtický titul:

Obrázek	Název	Dědic	Narození	Stal se princem oranžovým	Přestal být princem Orange	Smrt	Další tituly, zatímco Prince of Orange	Princezna z Orange
	Princ John William Friso	Vilém III.	4. srpna 1687	8. března 1702	14. července 1711		Stadtholder Fríska a Groningenu; Fürst Nassau-Dietz → Fürst Orange-Nassau; Marquis of Veere and Vlissingen; Count of Buren, Leerdam, Katzenelnbogen, Spiegelberg, and Vianden; vikomt z Antverp; baron z Aggeris, Bredy, Cranendoncku, zemí Cuijk, Daesburg, Eindhoven, města Grave, Lek, Ijsselstein, Diest, Grimbergen, Herstal, Warneton, Beilstein, Arlay a Nozeroy; Dědičný pán Amelandu; pán Baarnu, Bredevoortu, Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Liesveldu, 't Loo, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Soestu, Ter Eemu, Turnhoutu, Willemstadu, Zevenbergenu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu.	Landgravína Marie Louisa Hesensko-Kasselská
	Princ William IV	Princ John William Friso	1. září 1711		22. října 1751		Generální stádce Spojených provincií; kníže Oranžsko-nasavský; markýz Veere a Vlissingen; hrabě Buren, Culemborg, Leerdam a Vianden; vikomt Antverpský; baron Aggeris, Breda, Cranendonck, země Cuijk, Daesburg, Eindhoven, město Grave, Lek, Ijsselstein, Diest, Grimbergen, Herstal, Warneton, Arlay a Nozeroy; Dědičný pán Amelandu; pán Baarnu, Bredevoortu, Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Liesveldu, 't Loo, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Soestu, Ter Eemu, Turnhoutu, Willemstadu, Zevenbergenu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu.	Anna, královská princezna
	Princ William V	Princ William IV	8. března 1748	22. října 1751	9. dubna 1806		Generální stádce Spojených provincií; kníže Oranžsko-nasavský; markýz Veere a Vlissingen; hrabě Buren, Culemborg, Leerdam a Vianden; vikomt Antverpský; baron Aggeris, Breda, Cranendonck, země Cuijk, Daesburg, Eindhoven, město Grave, Lek, Ijsselstein, Diest, Grimbergen, Herstal, Warneton, Arlay a Nozeroy; Dědičný pán Amelandu; pán Baarnu, Bredevoortu, Borculu, Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Lichtenvoorde, Liesveldu, 't Loo, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Soestu, Ter Eemu, Turnhoutu, Willemstadu, Zevenbergenu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu.	Pruská princezna Wilhelmine
	Princ William VI později Vilém I.	Princ William V	24. srpna 1772	9. dubna 1806	16. března 1815 po uvedení do úřadu prvního nizozemského krále se titulu vzdává	7. října 1840	Kníže Oranžsko-nasavský, markýz z Veere a Vlissingenu, hrabě z Burenu, Culemborgu, Leerdamu a Viandenu, vikomt z Antverp, baron z Aggerisu, Bredy, Cranendoncku, z Cuijku, Daesburgu, Eindhovenu, města Grave, Leku, Ijsselsteinu, Diestu, Grimbergenu, Herstalu, Warnetonu, Arlay a Nozeroy; Dědičný pán Amelandu; pán Baarnu, Bredevoortu, Borculu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Lichtenvoorde, Liesveldu, 't Loo, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Soestu, Ter Eemu, Turnhoutu, Willemstadu, Zevenbergenu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu.	Wilhelmine Pruská

Královský titul pro následníka trůnu:

Obrázek	Název	Dědic	Narození	Stal se dědicem koruny	Vytvořil Prince of Orange	Přestal být princem Orange	Smrt	Další tituly, zatímco Prince of Orange	Princezna z Orange
	Princ William později Vilém II.	William I	6. prosince 1792	16. března 1815 nástup otce na trůn		7. října 1840 se stal králem	17. března 1849	Nizozemský princ, princ Oranžsko-nasavský	Velkokněžna Anna Pavlovna Ruská
	Princ William později Vilém III.	William II	19. února 1817	7. října 1840 nástup otce na trůn		17. března 1849 se stal králem	23. listopadu 1890	Nizozemský princ, princ Oranžsko-nasavský	Princezna Žofie Württemberská
	Princ William	Vilém III.	4. září 1840	17. března 1849 nástup otce na trůn		11. června 1879		Nizozemský princ, princ Oranžsko-nasavský	žádná manželka
	Princ Alexander	Vilém III.	25. srpna 1851	11. června 1879 úmrtí bratra		21. června 1884		Nizozemský princ, princ Oranžsko-nasavský	žádná manželka
	Princ Willem-Alexander	Beatrix	27. dubna 1967	30. dubna 1980 nástup matky na trůn královny		Přítomný		Nizozemský princ, princ Oranžsko-nasavský, Jonkheer van Amsberg	Máxima Zorreguieta

Rod Hohenzollernů

Fridrich I. Pruský (1702-1713), starší potomek v ženské linii po Vilémovi Mlčenlivém, který se v roce 1713 vzdal svých nároků na Oranžské země ve prospěch Francie, a jeho potomci, v současnosti Georg Friedrich, princ pruský, Prinz von Oranje (1976-).

Dům Mailly

Louis de Mailly, markýz de Nesle et de Mailly, jmenovaný francouzským králem, a jeho potomci, v současnosti Guy, markýz de Nesle a Mailly, princ d'Orange.

Dům Bourbon

Louis Armand de Bourbon, jmenovaný francouzským králem, a jeho potomci. Ludvík Armand byl také princem z Conti.

Související stránky

Princ z Walesu

Více informací

Herbert H. Rowen, The princes of Orange: the stadholders in the Dutch Republic. Cambridge a New York: Cambridge University Press, 1988.
Reina van Ditzhuyzen, Het Huis van Oranje: prinsen, stadhouders, koningen en koninginnen. Haarlem : De Haan, [1979].