Princ oranžský: šlechtický titul Oranžsko‑Nassavských a Hohenzollernů
Princ oranžský: historie a význam šlechtického titulu Oranžsko‑Nassavských a Hohenzollernů. Profil současných nositelů Willem‑Alexander, Georg Friedrich a další.
Oranžský princ je šlechtický titul.
Historie titulu
Titul má původ v samostatném středověkém knížectví Orange v jižní Francii (město Orange v departementu Vaucluse). Knížectví vzniklo v raném středověku a postupně přecházelo mezi různými rodovými liniemi. V 16. století získal titul René z Châlonu, který jej v roce 1544 odkázal svému bratranci Vilémovi z Nassavu – pozdějšímu Vilémovi I. Oranžskému (Vilém Nizozemský, zvanému Vilém Náměstek). Od té doby se titul spojil s rodem Oranžsko‑Nassavských a sehrál klíčovou roli v dějinách Nizozemska.
Proměna postavení
Původně byl „princ z Orange“ suverénním panovnickým titulem. Postupným politickým vývojem – zejména začleněním území Orange do Francie v 18. století (dohody a dění kolem mírových smluv počátkem 18. století) – ztratilo knížectví suverenitu. Titul však nadále zůstal významnou dynastickou a čestnou hodností v ženských i mužských liniích evropské šlechty.
Užívání v Nizozemsku
V rodu Oranžsko‑Nassavských se titul tradičně váže na hlavu rodu a později zejména na dědice trůnu. V moderní nizozemské monarchii je titul „Prins/Prinses van Oranje“ (česky princ/princezna z Oranže) nejznáměji spojován s následníkem trůnu. Dlouho byl nositelem titulu například Vilém‑Alexander před svým nástupem na trůn; od svého nástupu na nizozemský trůn v roce 2013 přestal být princem a stal se králem. Oficiálním nositelem titulu dědice nizozemské koruny je dnes princezna Catharina‑Amalia, která je dědičkou trůnu.
Nároky a další uživatelé
Titul v průběhu staletí někdy nárokovaly nebo uváděly i jiné šlechtické rody v důsledku sňatků, dědických ujednání nebo genealogických výkladů. Některé historické a genealogické přehledy zmiňují nároky či užívání titulu i u členů jiných dynastií, například některých větví Hohenzollernů nebo u francouzských šlechtických rodin (např. rodů se jmény jako Mailly‑Neslé), často v podobě neoficiálních či sporných nároků. Dnes je však titul v praxi nejvíce spojen s rodem Oranžsko‑Nassavských a s nizozemskou korunou; ostatní nároky jsou převážně historického či genealogického charakteru.
Současní nositelé a poznámky
- Vilém‑Alexander (nizozemský princ Willem‑Alexander) byl nositelem titulu před svým nástupem na trůn v roce 2013; od té doby je králem Nizozemska.
- Oficiálním současným nositelem titulu dědičky je princezna Catharina‑Amalia (jako Princess of Orange).
- V odborné literatuře nebo v některých genealogických přehledech se lze setkat i s jinými jmény uváděnými v souvislosti s titulem (např. u některých členů Hohenzollernů nebo historických francouzských šlechtických linií). Taková uvádění je však nutné posuzovat individuálně podle kontextu – zda jde o historický nárok, neoficiální užívání nebo chybnou interpretaci.
Jazyk a titulatura
V nizozemštině se tradičně používá „Prins van Oranje“ (mužský tvar) a „Prinses van Oranje“ (ženský tvar). V češtině se obvykle užívá překlad „oranžský princ“ či „oranžská princezna“. Titul není spojen s barvou „oranžová“ ve smyslu symboliky sportu či moderní symboliky – ta je sice s Oranží spojena historicky, ale samotný šlechtický titul vychází z názvu knížectví Orange.
Shrnutí: Oranžský princ je historický a dynastický titul původem z knížectví Orange, dnes převážně spojený s rodem Oranžsko‑Nassavských a s dědičným statusem v nizozemské královské rodině; jiné zmínky o nositelích titulu se vyskytují v historických či sporných nárocích jiných šlechtických rodů.
Znak Oranžského knížectví.
Historie názvu
Titul se zpočátku vztahoval k samosprávnému státu zvanému Oranžské knížectví. Leží na jihu území, které dnes nazýváme Francie. Země byla majetkem rodu Oranžských a od roku 1544 rodu Oranžsko-nasavského.
Poslední z původních knížat, René z Nassau, odkázal po své smrti knížectví svému bratranci Vilémovi Tichému. Vilém Tichý nebyl příbuzný původního rodu Oranžských, ale byl jeho zákonným dědicem.
Ve válce v roce 1673 získal francouzský král Ludvík XIV. území knížectví a připojil je ke svému královskému panství. Stalo se tak v rámci války proti stádnímu držiteli Vilémovi III. z Oranžska. Ludvík XIV. poté knížectví daroval Ludvíkovi z Mailly-Nesles, markýzovi z Nesles (1689-1764), velmi vzdálenému příbuznému původních oranžských knížat[] . Jeho potomek si titul nárokuje dodnes. V roce 1714 Ludvík XIV. povolil princi Ludvíku Armandovi z Bourbon-Conti využívat půdu knížectví k vydělávání peněz. Princ Ludvík Armand zemřel v roce 1727 a knížectví bylo v roce 1731 připojeno ke Koruně.
Vilém III. zemřel bez legitimních dětí. To znamenalo, že knížectví zdědil jeho nejbližší příbuzný na základě závěti Fridricha Jindřicha, Fridricha I. Pruského[] . Ten v roce 1713 předal Francii země knížectví, nikoli však titul. Francie jeho nárok podpořila. Území knížectví tak již nebylo samostatným státem, ale stalo se součástí Francie. Utrechtskou smlouvou. Pruský král vytvořil nové "Oranžské knížectví" jako součást Geldernského vévodství.[] . Pruský král a němečtí císařové se až do roku 1918 stylizovali jako Oranžská knížata.
Jan Vilém Friso z Nassau byl na základě poslední vůle Viléma III. zvolen dědicem oranžských knížat v Nizozemsku. Jan Vilém Friso byl také příbuzný Viléma Tichého po ženské linii. Několik jeho potomků se stalo stadtholdery. Ti si nárokují Oranžské knížectví na základě agnatického dědictví (dědictví zemí bratrovi, nikoli synům krále)[] . Tento způsob dědění je podobný způsobu, jakým Vilém Mlčenlivý dědil po svém bratranci Reném. Nárok na titul je rovněž na základě závěti Filipa Viléma, Maurice a Viléma III. Přestože si nárokovali titul "princ Oranžský", Francie jim nikdy nedovolila získat nic z pozemků samotného knížectví. Z této tradice vycházejí i pozdější držitelé nizozemských stadií a současná nizozemská královská rodina.
Čtyři generace knížat Oranžských - Vilém I., Maurice a Fridrich Jindřich, Vilém II., Vilém III. (Willem van Honthorst, 1662)
Lidé s titulem Prince of Orange
Jako svrchovaný princ Oranžský
Až do roku 1340 bylo zvykem, že titul dědili všichni synové oranžského prince. Zde je uvedena pouze přímá dědičná linie po Raimondovi V.
Dům Baux
| Obrázek | Název | Narození | Vytvořil Prince of Orange | Přestal být princem Orange | Smrt | Další tituly, zatímco Prince of Orange | Princezna |
|
| Kníže Bertrand I | 1110/1115 | 1173 | duben/říjen 1180 | Pán z Baux | Tibors de Sarenom | |
Dům Baux-Orange
| Obrázek | Název | Narození | Stal se princem oranžovým | Přestal být princem Orange | Smrt | Další tituly, zatímco Prince of Orange | Princezna |
| Princ William I | 1155 | 31. října 1180 | bef. 30. července 1218 | Spolukníže (s bratry); pán z Baux | 1. Ermengarda z Mévouillonu | ||
| Princ William II | - | 31. října 1180 | bef. 1. listopadu 1239 | Spolukníže (s bratry); pán z Baux | Précieuse | ||
| Princ Raymond I | - | bef. 30. července 1218 | 1282 | Pán z Baux | Malberjone z Aix | ||
| Kníže Bertrand II. | - | 1282 | na zádi. 21. července 1314 | Pán z Baux | Eleonora Ženevská | ||
| Princ Raymond II | - | na zádi. 21. července 1314 | 1340, aft. 9. září | Pán z Baux a Condorcet | Anna z Viennois | ||
| Princ Raymond III | - | na zádi. 9. září 1340 | 10. února 1393 | Pán z Baux | 1. Konstancie z Trianu | ||
| Princezna Mary | - | 10. února 1393 | říjen 1417 | Paní z Arlay, Cuiseaux a Vitteaux | Kníže Jan I. | ||
Rod Châlon-Arlay (také rod Ivrea z dynastie Anscaridů)
| Obrázek | Název | Narození | Stal se princem oranžovým | Přestal být princem Orange | Smrt | Další tituly, zatímco Prince of Orange | Princezna |
|
| Kníže Jan I. | - | 10. února 1393 | říjen 1417 | 2. září 1418 | Pán z Arlay, Cuiseaux a Vitteaux | Princezna Mary |
|
| Princ Ludvík I. | 1390 | říjen 1417 | 3. prosince 1463 | Pán z Arlay, Arguelu, Orbe a Echelensu | 1. Jana z Montbéliardu | |
|
| Princ William II | - | 3. prosince 1463 | 27. září 1475 | Pán z Arlay a Arguelu | Kateřina Bretaňská | |
|
| Kníže Jan II. | 1443 | 27. září 1475 | 15. dubna 1502 | Hrabě z Tonnerre; pán z Arlay, Arguelu a Montfauconu; admirál Guyenne. | 1. Jeanne de Bourbon | |
|
| Princ Philibert | 18. března 1502 | 15. dubna 1502 | 3. srpna 1530 | místokrál Neapole, kníže z Melfi, vévoda z Graviny, hrabě z Tonnerre, Charny, Penthièvre, vikomt z Besançonu, pán z Arlay, Nozeroy, Rougemont, Orgelet a Montfaucon, generálporučík císařské armády. | žádná manželka | |
Dům Nassau
| Obrázek | Název | Narození | Stal se princem oranžovým | Přestal být princem Orange | Smrt | Další tituly, zatímco Prince of Orange | Princezna |
|
| Princ René | 5. února 1519 | 3. srpna 1530 | 15. července 1544 | Stadtholder Holandska, Zeelandu, Utrechtu a Gueldersu; hrabě Nassau a Viandenu; vikomt Antverp; baron Bredy, Diestu, Herstalu, Warnetonu, Beilsteinu, Arlay a Nozeroy; pán Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu. | Anna z Lotrinska | |
Rod Orange-Nassau (první vytvoření)
| Obrázek | Název | Narození | Stal se princem oranžovým | Přestal být princem Orange | Smrt | Další tituly, zatímco Prince of Orange | Princezna |
|
| 24. dubna 1533 | 15. července 1544 | 10. července 1584 | Stadtholder Holandska, Zeelandu, Utrechtu a Fríska; markýz Veere a Vlissingen, hrabě Nassau-Dillenburg, Katzenelnbogen a Vianden; vikomt Antverp; baron Bredy, země Cuijk, města Grave, Diest, Herstal, Warneton, Beilstein, Arlay a Nozeroy; pán Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Willemstadu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu. | 1. Anna van Egmont | ||
|
| Princ Philip William | 19. prosince 1554 | 10. července 1584 | 20. února 1618 | Hrabě Nassau-Dillenburg, Buren, Leerdam, Katzenelnbogen a Vianden; vikomt Antverp; baron Bredy, Cranendonck, země Cuijk, Eindhoven, město Grave, Ijsselstein, Diest, Herstal, Warneton, Beilstein, Arlay a Nozeroy; Pán Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Willemstadu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu. | Éléonore de Bourbon | |
|
| Princ Maurice | 14. listopadu 1567 | 20. února 1618 | 23. dubna 1625 | Stadtholder Holandska, Zeelandu, Utrechtu, Gueldersu, Overijsselu a Groningenu; markýz Veere a Vlissingen; hrabě Nassau-Dillenburg, Buren, Leerdam, Katzenelnbogen a Vianden; vikomt Antverp; baron z Aggeris, Bredy, Cranendoncku, zemí Cuijk, Daesburg, Eindhoven, města Grave, Lek, Ijsselstein, Diest, Grimbergen, Herstal, Warneton, Beilstein, Bentheim-Lingen, Moers, Arlay a Nozeroy; pán Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Willemstadu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu. | žádná manželka | |
|
| Princ Frederick Henry | 29. ledna 1584 | 23. dubna 1625 | 14. března 1647 | Stadtholder Holandska, Zeelandu, Utrechtu, Gueldersu a Overijsselu; markýz Veere a Vlissingen; hrabě Nassau-Dillenburg, Buren, Leerdam, Katzenelnbogen a Vianden; vikomt Antverp; baron z Aggeris, Bredy, Cranendoncku, zemí Cuijk, Daesburg, Eindhoven, města Grave, Lek, Ijsselstein, Diest, Grimbergen, Herstal, Warneton, Beilstein, Bentheim-Lingen, Moers, Arlay a Nozeroy; pán Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Willemstadu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu. | Amalia ze Solms-Braunfelsu | |
|
| Princ William II | 27. května 1626 | 14. března 1647 | 6. listopadu 1650 | Stadtholder Holandska, Zeelandu, Utrechtu, Gueldersu a Overijsselu; markýz Veere a Vlissingen; hrabě Nassau-Dillenburg, Buren, Leerdam, Katzenelnbogen a Vianden; vikomt Antverp; baron z Aggeris, Bredy, Cranendoncku, zemí Cuijk, Daesburg, Eindhoven, města Grave, Lek, Ijsselstein, Diest, Grimbergen, Herstal, Warneton, Beilstein, Bentheim-Lingen, Moers, Arlay a Nozeroy; pán Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Turnhoutu, Willemstadu, Zevenbergenu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu. | Marie, královská princezna | |
|
| Vilém III. | 14. listopadu 1650 | 6. listopadu 1650 | 8. března 1702 | Anglický, skotský a irský král, holandský, zeelandský, utrechtský, guldský a overijsselský hejtman, markýz z Veere a Vlissingenu, hrabě z Nassau-Dillenburgu, Burenu, Leerdamu, Katzenelnbogenu a Viandenu; vikomt z Antverp; baron z Aggeris, Bredy, Cranendoncku, zemí Cuijk, Daesburg, Eindhoven, města Grave, Lek, Ijsselstein, Diest, Grimbergen, Herstal, Warneton, Beilstein, Bentheim-Lingen, Moers, Arlay a Nozeroy; pán z Baarnu, Bredevoortu, Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, 't Loo, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Soestu, Ter Eemu, Turnhoutu, Willemstadu, Zevenbergenu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu. | Anglická královna Marie II. | |
Jako osobní titul nebo jako dědic
Rod Orange-Nassau (druhé vytvoření)
Jako osobní šlechtický titul:
| Obrázek | Název | Dědic | Narození | Stal se princem oranžovým | Přestal být princem Orange | Smrt | Další tituly, zatímco Prince of Orange | Princezna |
|
| Princ John William Friso | Vilém III. | 4. srpna 1687 | 8. března 1702 | 14. července 1711 | Stadtholder Fríska a Groningenu; Fürst Nassau-Dietz → Fürst Orange-Nassau; Marquis of Veere and Vlissingen; Count of Buren, Leerdam, Katzenelnbogen, Spiegelberg, and Vianden; vikomt z Antverp; baron z Aggeris, Bredy, Cranendoncku, zemí Cuijk, Daesburg, Eindhoven, města Grave, Lek, Ijsselstein, Diest, Grimbergen, Herstal, Warneton, Beilstein, Arlay a Nozeroy; Dědičný pán Amelandu; pán Baarnu, Bredevoortu, Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Liesveldu, 't Loo, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Soestu, Ter Eemu, Turnhoutu, Willemstadu, Zevenbergenu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu. | Landgravína Marie Louisa Hesensko-Kasselská | |
|
| Princ William IV | Princ John William Friso | 1. září 1711 | 22. října 1751 | Generální stádce Spojených provincií; kníže Oranžsko-nasavský; markýz Veere a Vlissingen; hrabě Buren, Culemborg, Leerdam a Vianden; vikomt Antverpský; baron Aggeris, Breda, Cranendonck, země Cuijk, Daesburg, Eindhoven, město Grave, Lek, Ijsselstein, Diest, Grimbergen, Herstal, Warneton, Arlay a Nozeroy; Dědičný pán Amelandu; pán Baarnu, Bredevoortu, Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Liesveldu, 't Loo, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Soestu, Ter Eemu, Turnhoutu, Willemstadu, Zevenbergenu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu. | Anna, královská princezna | ||
|
| Princ William V | Princ William IV | 8. března 1748 | 22. října 1751 | 9. dubna 1806 | Generální stádce Spojených provincií; kníže Oranžsko-nasavský; markýz Veere a Vlissingen; hrabě Buren, Culemborg, Leerdam a Vianden; vikomt Antverpský; baron Aggeris, Breda, Cranendonck, země Cuijk, Daesburg, Eindhoven, město Grave, Lek, Ijsselstein, Diest, Grimbergen, Herstal, Warneton, Arlay a Nozeroy; Dědičný pán Amelandu; pán Baarnu, Bredevoortu, Borculu, Dasburgu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Lichtenvoorde, Liesveldu, 't Loo, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Soestu, Ter Eemu, Turnhoutu, Willemstadu, Zevenbergenu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu. | Pruská princezna Wilhelmine | |
|
| Princ William VI | Princ William V | 24. srpna 1772 | 9. dubna 1806 | 16. března 1815 | 7. října 1840 | Kníže Oranžsko-nasavský, markýz z Veere a Vlissingenu, hrabě z Burenu, Culemborgu, Leerdamu a Viandenu, vikomt z Antverp, baron z Aggerisu, Bredy, Cranendoncku, z Cuijku, Daesburgu, Eindhovenu, města Grave, Leku, Ijsselsteinu, Diestu, Grimbergenu, Herstalu, Warnetonu, Arlay a Nozeroy; Dědičný pán Amelandu; pán Baarnu, Bredevoortu, Borculu, Geertruidenbergu, Hooge en Lage Zwaluwe, Klundertu, Lichtenvoorde, Liesveldu, 't Loo, Montfortu, Naaldwijku, Niervaartu, Polanenu, Steenbergenu, Sint-Maartensdijku, Soestu, Ter Eemu, Turnhoutu, Willemstadu, Zevenbergenu, Bütgenbachu, Sankt Vithu a Besançonu. | Wilhelmine Pruská |
Královský titul pro následníka trůnu:
| Obrázek | Název | Dědic | Narození | Stal se dědicem koruny | Vytvořil Prince of Orange | Přestal být princem Orange | Smrt | Další tituly, zatímco Prince of Orange | Princezna |
|
| Princ William | William I | 6. prosince 1792 | 16. března 1815 | 7. října 1840 | 17. března 1849 | Nizozemský princ, princ Oranžsko-nasavský | Velkokněžna Anna Pavlovna Ruská | |
|
| Princ William | William II | 19. února 1817 | 7. října 1840 | 17. března 1849 | 23. listopadu 1890 | Nizozemský princ, princ Oranžsko-nasavský | Princezna Žofie Württemberská | |
|
| Princ William | Vilém III. | 4. září 1840 | 17. března 1849 | 11. června 1879 | Nizozemský princ, princ Oranžsko-nasavský | žádná manželka | ||
|
| Princ Alexander | 25. srpna 1851 | 11. června 1879 | 21. června 1884 | Nizozemský princ, princ Oranžsko-nasavský | žádná manželka | |||
|
| Beatrix | 27. dubna 1967 | 30. dubna 1980 | Přítomný | Nizozemský princ, princ Oranžsko-nasavský, Jonkheer van Amsberg | Máxima Zorreguieta | |||
Rod Hohenzollernů
- Fridrich I. Pruský (1702-1713), starší potomek v ženské linii po Vilémovi Mlčenlivém, který se v roce 1713 vzdal svých nároků na Oranžské země ve prospěch Francie, a jeho potomci, v současnosti Georg Friedrich, princ pruský, Prinz von Oranje (1976-).
Dům Mailly
- Louis de Mailly, markýz de Nesle et de Mailly, jmenovaný francouzským králem, a jeho potomci, v současnosti Guy, markýz de Nesle a Mailly, princ d'Orange.
Dům Bourbon
- Louis Armand de Bourbon, jmenovaný francouzským králem, a jeho potomci. Ludvík Armand byl také princem z Conti.
Související stránky
- Princ z Walesu
Více informací
- Herbert H. Rowen, The princes of Orange: the stadholders in the Dutch Republic. Cambridge a New York: Cambridge University Press, 1988.
- Reina van Ditzhuyzen, Het Huis van Oranje: prinsen, stadhouders, koningen en koninginnen. Haarlem : De Haan, [1979].
Vyhledávání