Vzhledem k tomu, že politická ekonomie není jednotnou disciplínou, existuje řada studií, které tento termín používají a jejichž předmět se překrývá, ale pohled na věc se zásadně liší.
Sociologie se zabývá vlivem zapojení do společnosti na jedince jako členy skupin a tím, jak se mění jejich schopnost fungovat. Mnozí sociologové vycházejí z rámce výrobně určujících vztahů, který převzali od Karla Marxe.
Antropologie často studuje politickou ekonomii prostřednictvím studia vztahu mezi světovým kapitalistickým systémem a místními kulturami.
Psychologie je často opěrným bodem, kolem něhož se soustřeďuje politická ekonomie, protože se zabývá rozhodováním nikoli jako černou skříňkou, jejíž účinky se projevují pouze při rozhodování o cenách, ale jako zdroj studia, a tedy jako předpoklady modelu politické ekonomie.
Protože historie dokumentuje změny v čase, je často používána jako prostředek argumentace v politické ekonomii a historické práce často mají rámec politické ekonomie, který předpokládají nebo kterým argumentují jako základem pro strukturu vyprávění.
Ekonomie, protože studuje vztahy mezi činností a cenou a účinky nedostatku, vyrostla z politické ekonomie. V politické ekonomii se často používá k argumentaci politických účinků a studiu výsledků činností a často je v opozici k politické ekonomii v tom smyslu, že mnozí, ne-li většina praktikujících ekonomů považuje politickou ekonomii za překážku působení ekonomických sil. Z hlediska politické ekonomie je ekonomie odvětvím celého studia a ekonomie má ve svém základu teorii politické ekonomie, která by měla být otevřena zkoumání.
Právo, protože se týká vytváření politiky nebo zprostředkování politických cílů prostřednictvím politických aktů, které mají konkrétní individuální výsledky, je v politické ekonomii vnímáno jednak jako politický kapitál a sociální infrastruktura, jednak jako výsledek sociologie společnosti.
Ústavní ekonomie je akademická subdisciplína ekonomie a konstitucionalismu. Často se označuje jako "ekonomická analýza ústavního práva". Ústavní ekonomie se snaží vysvětlit výběr různých ústavních pravidel "omezujících volby a činnosti ekonomických a politických subjektů". Tím se liší od přístupu tradiční ekonomie. Ústavní ekonomie také zkoumá, nakolik jsou ekonomická rozhodnutí státu v souladu s existujícími ústavními ekonomickými právy jeho občanů." Například správné rozdělení hospodářských a finančních zdrojů státu je velkou otázkou pro každý národ. Ústavní ekonomie pomáhá nalézt právní mechanismus řešení tohoto problému.
Ekologie je často součástí politické ekonomie, protože lidská činnost je jedním z největších vlivů na životní prostředí a protože právě vhodnost životního prostředí pro člověka je jedním z hlavních zájmů většiny lidí. Ekologické dopady ekonomické činnosti na životní prostředí podnítily vznik velkého množství výzkumů, které se zabývají prostředky, jak změnit rovnováhu pobídek v tržním hospodářství. Tato práce je ve své interakci s ekonomií obzvláště kontroverzní, neboť zpochybňuje základní ekonometrické předpoklady tržní ekonomie a jejich základní platnost.
