Polsko-litevská unie (1569–1795)
Rzeczpospolita polsko-litevská (nebo Unie, po roce 1791 Rzeczpospolita polská) byla státem Polska a Litvy, kterému vládl společný panovník. Rzeczpospolita byla pokračováním Polsko-litevské unie, personální unie mezi těmito dvěma státy, která existovala od roku 1386. Bylo největším a jedním z nejlidnatějších států Evropy 16. a 17. století. Rzeczpospolita polsko-litevská zahrnovala více území než dnešní země Polsko a Litva. Země Rzeczpospolité zahrnovaly také všechna území dnešního Běloruska, velkou část Ukrajiny a Lotyšska a západní část dnešního Ruska.
Rzeczpospolita polsko-litevská se vyznačovala vysokou etnickou rozmanitostí a náboženskoutolerancí. Míra náboženské svobody se v průběhu času měnila.
Po několika desetiletích prosperity nastalo období politického, vojenského a hospodářského úpadku. To skončilo konečným rozdělením Polska v roce 1795. Jeho rostoucí slabost vedla k tomu, že si jej rozdělili jeho mocnější sousedé, Rakousko, Prusko a Ruské impérium.
Některé informace
- V Polsku byly úředními jazyky polština a latina. V Litvě byly úředními jazyky stará běloruština, latina a litevština.
- Commonwealth byl ve své době jednou z největších zemí. Mělo velký počet obyvatel. Commonwealth se v určité době rozkládal na ploše asi 400 000 čtverečních mil. Počet obyvatel se pohyboval kolem 11 milionů. V Commonwealthu žili lidé různých národností.
- Zhruba 200 let odolávalo Společenství národů válkám s dalšími mocnostmi tehdejší Evropy: Moskvou, Osmanskou říší a Švédy.
- Commonwealth vytvořil systém zákonů a legislativy. To omezilo moc panovníka. V Commonwealthu se také rozvinuly některé koncepce demokracie a koncepce jako konstituční monarchie.
- Teoreticky byly obě země Společenství rovnoprávné. Polsko však mělo vedoucí úlohu.
- V Commonwealthu měla vedoucí vliv katolická církev. Vláda však umožňovala lidem různých náboženství vyznávat jejich náboženství. Ve Společenství tak žily národy mnoha náboženství.
- Společenství také vytvořilo národní ústavu, první v Evropě.
- Zemědělství bylo hlavní hospodářskou činností obyvatel Společenství.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co bylo Polsko-litevské společenství?
Odpověď: Rzeczpospolita polsko-litevská byl stát, který byl řízen společným panovníkem a byl rozšířením Polsko-litevské unie.
Otázka: Jaká území Společenství zahrnovalo?
Odpověď: Rzeczpospolita zahrnovala více území než současné Polsko a Litva, včetně celého dnešního Běloruska, velké části dnešní Ukrajiny a Lotyšska a západní části dnešního Ruska.
Otázka: Čím se Společenství lišilo od ostatních evropských zemí té doby?
Odpověď: Společenství se vyznačovalo vysokou mírou etnické rozmanitosti a náboženské tolerance.
Otázka: Zůstala úroveň náboženské svobody ve Společenství v průběhu času konstantní?
Odpověď: Ne, míra náboženské svobody se v průběhu času měnila.
Otázka: Co vedlo k úpadku Společenství?
Odpověď: Po několika desetiletích prosperity vstoupil Commonwealth do období politického, vojenského a hospodářského úpadku.
Otázka: Jak došlo k zániku Commonwealthu?
Odpověď: Společenství skončilo s konečným rozdělením Polska v roce 1795.
Otázka: Co bylo příčinou rozdělení Rzeczpospolité?
Odpověď: Rostoucí slabost Společenství vedla k jeho rozdělení silnějšími sousedy: Rakousko, Prusko a Rusko.
