Justiniánský mor
Justiniánův mor byl pandemií v Byzantské říši v letech 541-542. Byla to první zaznamenaná morová pandemie. Odhaduje se, že Justiniánův mor zabil až 100 milionů lidí na celém světě, protože se vracel přibližně každých dvanáct let až do roku 770, kdy na přibližně 500 let ustal.
V letech 541 až 700 způsobila pokles evropské populace přibližně o 50 %. Možná také přispěla k úspěchu muslimských výbojů. Její sociální a kulturní dopad je srovnatelný s dopadem černé smrti.
Původ a dopad
Nákaza mohla přijít z Etiopie nebo Egypta a nakonec se přenesla na sever do velkého města Konstantinopole. Na lodích převážejících obilí, které město dováželo, bylo mnoho krys, které mor přenášely.
V době největšího rozmachu moru umíralo v Konstantinopoli denně 10 000 lidí. Nakonec zahynulo 40 % obyvatel města. Celkem zemřelo v důsledku moru asi 25 milionů lidí. Říká se, že přispěl k pádu Byzantské říše, protože zahubil zemědělce a způsobil hladomor. Říše byla závislá na penězích z daní a mor zabil mnoho daňových poplatníků.
