Acrocanthosaurus byl rod teropodního dinosaura, který žil v Severní Americe v období spodní křídy. Jeho jméno znamená "ještěr s vysokým ostnem". To odkazuje na trny na jeho obratlích, které za života zvířete tvořily plachtu nebo hrb.
Popis
Acrocanthosaurus byl velký teropod s protáhlou hlavou a silnými čelistmi vybavenými pilovitými zuby, které byly přizpůsobeny k řezání masa. Délka dospělých jedinců se odhaduje na přibližně 11–12 metrů (uvedených 39 stop), hmotnost pak podle různých odhadů činí řádově několik tun (odhady se liší, typicky 4–7 tun). Byl tak jedním z největších predátorů Severní Ameriky před rozvojem tyranosaurů.
Důraznou morfologickou zvláštností jsou vysoké neurální trny na hřbetních obratlích, které vytvářely výraznou „plachtu“ nebo hřbetní hřeben. Funkce těchto výčnělků není zcela jednoznačná: mohly sloužit k upevnění silných svalů a vazů, k ukládání tuku ve formě hrbu, k regulaci tělesné teploty nebo k druhovému či pohlavnímu displayi (přilákání partnera či zastrašení soupeře). Dlouhé, nízké hřebeny začínají u nosních kostí; táhnou se po obou stranách čenichu od nosní dírky zpět k oku a pokračují na slzné kosti. Jedná se o charakteristický znak příbuzných forem v rámci širší skupiny allosauroidů (dříve často označovaných allosauridy).
Objevy a rozšíření
První formální popis druhu Acrocanthosaurus atokensis byl publikován ve 20. století (pojmenování odkazuje na oblast Atoka v Oklahomě). Fosilie jsou známy z několika lokalit v Severní Americe a pocházejí ze spodnokřídových vrstev (přibližně apt až alb). Nálezy pocházejí převážně ze střední a jižní části dnešních Spojených států; konkrétní výskyt a zastoupení se liší podle vrstev a lokalit.
Systematické zařazení
Jeho zařazení je historicky komplikované. Původně byl Acrocanthosaurus někdy srovnáván se spinosaurem, protože jeho hřbetní trny evokovaly podobnou stavbu. Acrocanthosaurus je však nyní řazen mezi karnosaury a většina paleontologů považuje tento rod za člena skupiny karcharodontosauridů, tedy příbuzných druhům jako Carcharodontosaurus nebo Giganotosaurus. Přesné fylogenetické vztahy jsou předmětem průběžného výzkumu a objevování nových fosilií může jejich interpretaci měnit.
Chování a ekologie
Jako velký vrcholový predátor obýval Acrocanthosaurus ekosystémy s pestrou faunou býložravých dinosaurů. Je pravděpodobné, že lovil větší kořist včetně velkých ornithopodů a případně i sauropodů či jejich mláďat. Jeho zuby a čelistní aparát naznačují, že spíše řezal maso než že by se specializoval na drcení kostí, jak to dělají pozdější tyranosauři.
Mezi zajímavosti patří také případ stopových nálezů v texaském Paluxy, kde se nacházejí rozsáhlé dinosaurí otisky. Na některých z těchto stop jsou viditelné souběžné stopy, které by mohly (alespoň podle jedné interpretace) zachycovat průběh pronásledování nebo interakce mezi predátorem a kořistí, jež by mohly patřit akrokantosauru a jeho kořisti. Ačkoli je tato hypotéza zajímavá a pravděpodobná, je obtížné ji definitivně prokázat; jiné vysvětlení zůstávají možné (např. náhodné překrývání stop nebo jiné druhy teropodů).
Význam a zastoupení v kultuře
Acrocanthosaurus je často prezentován v muzeích a populárních médiích jako reprezentant velkých karnosaurů severoamerických křídových ekosystémů. Díky impozantnímu vzhledu s vysokými hřbety a velké velikosti patří k často citovaným příkladům raně křídových predátorů.
Souhrnně jde o významný rod, který pomáhá paleontologům lépe porozumět složení predátorské fauny Severní Ameriky ve spodní křídě, vztahům mezi velkými teropody a funkci morfologických specializací jako jsou vysoké neurální trny.
