Hruška je jedlé ovoce rodu Pyrus (hrušně). Má typicky tvar slzy nebo kužele a dužnina může být šťavnatá, křehká nebo rozplývající se, podle odrůdy. Chuť hrušek bývá nejvýraznější, když jsou chladné; proto se často podávají vychlazené. Hrušky jsou šťavnaté a obsahují přibližně osmdesát tři procent vody. V mnohých odrůdách hrušky nedozrávají optimálně přímo na stromě – sklízí se zralé, ale ještě pevné a nechávají dojít (změkčit) mimo strom. U některých plodů může být střed více měkký nebo se v dužnině vyskytují hrubší buněčné struktury (tzv. kaménky nebo sclereidy), což dává typickou zrnitou konzistenci.

Vlastnosti a původ

Hrušky mají různou barvu slupky – mohou být zelené, červené, žluté nebo hnědé. Pocházejí z Evropy, severní Afriky a Asie; nejznámější evropskou druhovou formou je Pyrus communis, zatímco východoasijské oblasti jsou zdrojem plošších „japonských“ (nashi) odrůd. Hrušky patří do podčeledi Maloideae společně s jabloněmi. Je to podčeleď čeledi Rosaceae.

Použití v kuchyni

Hrušky lze konzumovat syrové i tepelně upravené. V kuchyni se používají mnoha způsoby:

  • čerstvé k přímé konzumaci nebo nakrájené do salátů,
  • pečené, dušené nebo pošírované (pošírování v cukrovém sirupu či víně),
  • na výrobu džemů, želé, kompotů a šťáv,
  • do pečení — koláče, koláčky, buchty nebo drobenky,
  • jako součást dětské výživy (vařené a pyré) nebo sušené křupavé kousky,
  • k výrobě alkoholických nápojů — perry (hruškové víno) či destilátů.

Hrušky lze také zmrazit nebo konzervovat; některé odrůdy drží při tepelném zpracování tvar lépe než jiné.

Výživové hodnoty a zdravotní přínosy

Hrušky jsou nízkokalorické ovoce s vysokým obsahem vody a vlákniny. Orientačně na 100 g: asi 50–60 kcal, přibližně 3 g vlákniny, malé množství vitamínu C, vitaminy skupiny B, draslík a antioxidanty. Vláknina podporuje trávení a pomáhá udržovat stabilní hladinu cukru v krvi; antioxidanty a fytoživiny přispívají ke snižování zánětu a podporují srdeční zdraví.

Pěstování a péče

Hrušně se pěstují v zahradách i v sadech. Mají několik nároků a doporučení:

  • půda: snesou i těžší půdy, ale nejlépe rostou v hlubokých, mírně zásaditých až neutrálních, dobře odvodněných půdách bez dlouhodobé vody; příliš mokré půdy způsobují hnilobu kořenů,
  • stanoviště: slunné až polostinné místo; více slunce zlepšuje zbarvení a cukernatost plodů,
  • množení: běžně se používá roubování na různé podpůrné podnože (ovlivňují velikost stromu a odolnost); semenáče dávají velmi proměnlivé výsledky,
  • řez: pravidelný jarní a letní řez tvaruje korunu, podporuje plodnost a snižuje riziko hromadění chorob; u hrušní se často tvaruje koruna do rozvětveného nebo vřetenovitého tvaru,
  • oprašování: mnoho odrůd potřebuje k plodnosti křížové opylení kompatibilní odrůdy; včely a další opylovači jsou důležití,
  • sklizeň: sbírá se obvykle zralé, avšak pevné plody (plody mohou dojít mimo strom); doba sklizně je od pozdního léta do podzimu podle odrůdy,
  • uskladnění: hrušky dozrávají i po sklizni; k urychlení dozrávání je možné je dát do papírového pytlíku (se zralým jablkem uvolní rychleji ethylen), k uchování dlouhodobě chladné a suché prostředí (lednice) zpomalí zrání.

Choroby a škůdci

Mezi běžné problémy patří:

  • strupovitost a plísňová onemocnění (mohou poškodit listy i plody),
  • fire blight (izdravání pákavé choroby způsobené bakterií Erwinia amylovora) — významná bakteriální choroba hrušní,
  • škůdci jako mšice, hrušňová psylla, zavíječi a obaleči,
  • poškození ptáky a srnami nebo drobnými savci.

Prevencí jsou odolné odrůdy, vhodná péče o korunu (průsvitnost), sanitární řezy a v případě potřeby biologické či chemické ochranné zásahy podle doporučení místních odborníků.

Odrůdy

Existují stovky odrůd, liší se tvarem, barvou slupky, chutí a konzistencí. Mezi známé evropské odrůdy patří např. 'Conference', 'Bosc' nebo 'Williams' (Bartlett), zatímco mezi asijské patří 'Nashi' (křupavé, kulaté). Volba odrůdy závisí na klimatu, půdě, požadovaném využití (čerstvá konzumace vs. zpracování) a požadavku na opylení.

Hrušky jsou všestranné ovoce, oblíbené pro svou chuť i výživové vlastnosti, ať už je konzumujete čerstvé, pečené, zavařené nebo zpracované na džemy a šťávy.