Moresnet
Moresnet neboli Neutrální Moresnet (esperantsky Neŭtra Moresneto) bylo velmi malé území, které existovalo v letech 1816-1919. Mělo rozlohu 3,5 km². Existovalo proto, že se jeho sousedé nemohli dohodnout, komu by mělo patřit, a tak se rozhodli vytvořit z něj neutrální území, kde by měli moc oba sousedé. Nacházelo se 7 km jihozápadně od Aix-la-Chapelle (Německo) a jižně od míst, kde se na Vaalserbergu stýkaly hranice Německa, Belgie a Nizozemska.
Rise
Na Vídeňském kongresu v roce 1815 se změnilo mnoho hranic a zemí. Jednou z nich byla hranice mezi novým Spojeným královstvím nizozemským a Pruskem. Prusko a Nizozemsko se na této hranici z větší části shodly, protože se většinou shodovala se starou hranicí. Kolem Moresnetu však nastal problém. Mezi obcemi Moresnet a Neu-Moresnet se nacházel zinkový důl Vieille Montagne (francouzsky) / Altenberg (německy). Oba státy chtěly tento důl získat. V roce 1816 bylo rozhodnuto, že samotná obec Moresnet se stane součástí Nizozemska, Neu-Moresnet se stane součástí Pruska a důl a vesnice Kelmis kolem něj se stanou neutrálním územím, kde se obě země podělí o moc.
Neutrální síť Moresnet měla víceméně tvar trojúhelníku. Jižní hranici tvořila silnice mezi Aix-la-Chapelle a Liège. Důl se nacházel severně od této silnice. Nejsevernějším bodem země byl Vaalserberg. Když se Belgie v roce 1830 osamostatnila od Nizozemska, země na nizozemské straně se stala belgickou. Od roku 1830 tedy v Moresnetu vládly Belgie a Prusko. Zpočátku Moresnet spravovali dva královští komisaři, po jednom z každého sousedního státu. Později dostal Moresnet své vlastní vládce: byl ustanoven starosta a desetičlenná rada. Starosta byl hlavou státu, jmenovala ho rada.
Většina lidí v Moresnetu pracovala v dole na zinek. V zinkovém dole pracovalo také mnoho lidí ze sousedních zemí. Protože Moresnet byl neutrální, byly zde velmi nízké daně a neexistovala zde žádná dovozní cla (jako je tomu nyní v Andoře). Lidé z Moresnetu si mohli vybrat, v jaké armádě chtějí sloužit, ale nesměli mít vlastní armádu.
Podzim
V roce 1885 byl důl vyčerpán, a tak si lidé z Moresnetu museli najít nový způsob, jak získat peníze. Někteří chtěli založit kasino nebo vydávat vlastní známky. Dr. Wilhelm Molly chtěl Moresnet změnit na zemi, kde by všichni mluvili esperantem. Chtěl zemi pojmenovat Amikejo ("místo přátelství"). Žádný z těchto plánů neuspěl. Území chtěla převzít Belgie i Prusko (které se v roce 1871 stalo součástí Německa). V roce 1914, během první světové války, Německo napadlo Belgii a obsadilo Moresnet. V roce 1915 jej oficiálně anektovalo, takže neutrální Moresnet již neexistoval.
Po válce v roce 1919 bylo ve Versailleské smlouvě rozhodnuto, že Moresnet se stane součástí Belgie. V letech 1940-1944, během druhé světové války, byl Moresnet opět okupován Německem, ale od roku 1944 je opět součástí Belgie.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co to byl Moresnet?
A: Moresnet, známý také jako Neutrální Moresnet, bylo velmi malé území, které existovalo v letech 1816-1919. Mělo rozlohu 3,5 km².
Otázka: Proč existovalo?
Odpověď: Existovalo proto, že se jeho sousedé nemohli dohodnout, komu by mělo patřit, a tak se rozhodli vytvořit z něj neutrální území, kde by měli moc oba sousedé.
Otázka: Kde se nacházelo?
Odpověď: Nacházelo se 7 km jihozápadně od Aix-la-Chapelle (Německo) a jižně od míst, kde se na Vaalserbergu stýkají hranice Německa, Belgie a Nizozemska.
Otázka: Kdo byli obyvatelé?
Odpověď: Obyvatelé byli Němci, Vlámové, Valoni a Nizozemci.
Otázka: Jak velký byl Moresnet?
Odpověď: Moresnet měl rozlohu 3,5 km².
Otázka: Kdy Moresnet existoval?
Odpověď: Moresnet existoval v letech 1816-1919.
Otázka: Jakou moc měli jednotliví sousedé ve vztahu k Moresnetu?
Odpověď: Každý ze sousedů měl vůči Moresnetu stejnou moc, protože se z něj stalo neutrální území, kde měli moc oba sousedé.