Mesosaurus — vyhynulý mořský plaz raného permu z Jižní Ameriky a Afriky

Vzhled a anatomie

Mesosaurus byl relativně menší plaz; dospělí jedinci měli délku přibližně 0,5–1,0 m. Hlava byla podlouhlá s tenkým čenichem a četnými drobnými ostrými zuby, vhodnými k chytání malých ryb a bezobratlých. Končetiny byly spíše krátké a článkové, přizpůsobené plavání a kormidlování než chodění po souši. Ocas byl výrazně prodloužený a bočně zploštělý, což svědčí o dominantním rytmu pohonu tělem a ocasem při plavání.

Životní prostředí a způsob života

Navzdory označení „mořský“ žil Mesosaurus nejčastěji v mělkých, slanějším až brakických lagunách a estuárech či v přechodných sladkovodních prostředích. Podle anatomie a nálezů se považuje za převážně piscivora (živícího se rybami) a drobnými vodními bezobratlými. Pachyostotické kosti a robustní žebra naznačují život v klidnějších mělčinách, kde přídavná tělesná hmotnost pomáhala proti nadměrnému vznášení.

Rozšíření a geologické stáří

Fosilie mesosauridů jsou známy především z raného permu (Cisuralianu), tedy z období přibližně před 299–272 miliony let. Klíčová ložiska pocházejí z Irati Formation v jižní Brazílii (paranáská pánev) a z formací v oblasti Karoo/Whitehill v jižní Africe a Namibii. Přítomnost stejného rodu na obou kontinentech hrála důležitou roli v diskusích o paleogeografii a spoji mezi kontinenty v minulosti.

Taxonomie a systematika

Někdy je Mesosaurus řazen mezi anapsida, tedy plazy bez spánkových oken, avšak postavení v příbuzenských vztazích je předmětem sporů. Benton ho popisuje jako "parareptila", tedy sauropsida. Celkově je mesosauridní skupina považována za ranou větev plazů adaptovaných na vodní prostředí, jejich přesné postavení v evolučním stromu však zůstává diskutované.

Význam pro teorii kontinentálního driftu

Rozšíření mesosauridních fosilií na dnešních protilehlých pobřežích Jižní Ameriky a Afriky bylo jedním z klíčových argumentů pro Alfreda Wegenera při formulaci teorie kontinentálního driftu. Protože Mesosaurus žil v mělkých lagunách a není považován za schopného překonat široké otevřené oceány, přítomnost stejných druhů na obou kontinentech byla silným důkazem, že tyto pevniny byly v době života mesosaurů spojeny.

Další poznatky a otevřené otázky

• Potrava: převážně malé ryby a vodní bezobratlí; některé adaptace zubů nasvědčují aktivnímu chytání drobných kořistí.
• Reprodukce: přímo doložené informace chybějí; není zcela jasné, zda kladli vejce na souši nebo vázali reprodukční strategii na vodní prostředí.
• Fosilní stav: nálezy bývají často dobře zachovalé a umožňují studium anatomie i paleoekologie, přesto některé detaily (např. přesné filogenetické zařazení) zůstávají nevyjasněné.