Mencius (Mengzi) — čínský konfuciánský filozof a jeho učení

Mencius žil za dynastie Zhōu.

Kultura, z níž Mencius pocházel, věřila, že lidé po smrti budou mít nějakou posmrtnou existenci. Tato víra sahá až do vzdálených prehistorických dob. V určité době začali lidé říkat, že mrtví odcházejí do 天 Tiān. Tiān má několik významů, například "nebe", "den", "nebe" a "Bůh". V nejstarších verzích znaku 天 je zobrazen muž s velmi velkou hlavou, což naznačuje, že jde o "hlavního muže" nebo "vůdce". Vzhledem k tomu, že Číňané věřili, že když nějaký člověk zemře, odchází do Tiān, a že mrtví předkové jsou mocnější, než byli za života, je možné, že Tiān bylo původně jméno nejstaršího předka vládnoucího rodu Zhōu z doby dlouho před pádem předchozí dynastie Shàng. Pokud je tato myšlenka správná, pak "Tiān" bylo nejprve jménem předka. Později lidé možná zapomněli, že tento velmi mocný duch byl původně živou lidskou bytostí, takže Tiān začal být považován za boha. Poté se "Tiān" mohlo používat k pojmenování místa, kde bůh žil, a protože toto místo bylo vysoko nad námi, začalo znamenat nejen "nebe", ale také "nebesa", "nebe", "den" atd.

Čína má mýty, které vznikly dávno před dynastií Shàng a Zhōu. Existovalo několik kulturních hrdinů, kteří byli považováni za starověké moudré císaře. Byli to 黃帝 Huáng Dì, v češtině známý jako Žlutý císař, 堯 Yáo, 舜 Shùn a 禹 Yǚ, kteří všichni přišli před takzvanou první dynastií 夏 Xià.

Příběh o tom, jak se Yǚ stal císařem, je pro konfuciány velmi důležitý. Mýtus říká, že svět začaly zaplavovat povodně a Yǚův otec (jehož jméno bylo 鯀 Gǔn) se snažil problém vyřešit stavbou přehrad. Gǔn nebyl úspěšný, protože voda stále přitékala, a když přešla přes vrchol hrází, pak se všechna voda, která se nahromadila, velmi rychle vylila ven. Yǚ se tedy ujal záchrany Číny a vyčistil všechny řeky, aby mohla přebytečná voda snadno odtékat do moře.

Mencius nevypráví část příběhu o Gǔnovi, ale vypráví část o tom, jak Yǚ prohloubil všechny řeky, aby odvodnil zemi. Poučení, které si Mencius a Číňané z příběhu o Yǚ odnesli, bylo, že ve všech věcech je lepší dát silám možnost úniku, která nezpůsobí škodu, a že přehrazování sil bude z dlouhodobého hlediska vždy špatné.

Zakladatelé dynastie Zhōu věřili, že král Wen, otec krále Wu (který jako první skutečně vládl po porážce vládců Shàng), je schopen působit ve světě lidí i po své smrti. On i jeho vlastní otec a děd byli ústředními postavami důležitého dokumentu nazvaného "Mosazná truhla". Další důležitý dokument se nazývá "Oznámení vévody Shao". Oba tyto dokumenty představují a podporují myšlenku, že Tiān rozhoduje o tom, kdo bude člověkem, který bude působit jako správce nebo pomocník při plnění Tiánovy vůle na zemi, a myšlenku, že Tiān nechá někoho stát se králem jen tak dlouho, dokud bude dbát na blaho všech lidských bytostí.

Mencius vypráví příběh o Jü ve své knize v 3B:9:

當堯之時，水逆行，氾濫於中國。蛇龍居之，民無所定。下者為巢，上者為營窟。書曰：『洚水警余。』洚水者，洪水也。使禹治之。禹掘地而注之海，驅蛇龍 而放之菹﹔水由地中行，江、淮、河、漢是也。險社既遠，鳥獸之害人者消﹔然後人得平土而居之。

V době [císaře mudrce] Jaa přestaly řeky normálně téct a zaplavily Střední říši. Tehdy se v nich usídlili hadi a draci a lidé neměli stálé příbytky. Ti v nižších polohách si vytvořili hnízda na stromech a ti ve vyšších polohách podzemní reduty.

書曰：『洚水警余。』洚水者，洪水也。使禹治之。禹掘地而注之海，驅蛇龍 而放之菹﹔水由地中行，江、淮、河、漢是也。險社既遠，鳥獸之害人者消﹔然後人得平土而居之。堯、舜既沒，聖人之道衰。

Kniha rekordů říká: "Záplava mě znepokojuje." "Inundace" znamená "záplavy". Jü byl zaměstnán, aby povodně zvládl. Yü vybagroval zemi a odvedl vodu do moře. Zahnal hady a draky a vyhnal je do bažin. Když voda putovala zemí, vytvořila řeku Jang-c'-ťiang, Chuaj, Žlutou řeku a řeku Chan. Protože se [bažiny] nacházely na odlehlých a odříznutých místech, byly odstraněny nájezdy ptáků a zvířat na lidi a poté se lidé dostali k životu na rovinách. Avšak poté, co [vzpomínky lidí na] Jaa i Šuna upadly v zapomnění, [cesta mudrců] prudce upadla.

V 4B:26 Mencius také řekl:

如智者若禹之行水也，則無惡於智也。禹之行水也，行其所無事，則 智亦大矣

Kdyby se tito moudří dokázali chovat tak, jako se choval Jü při zvládání povodní, co by se jim pak mohlo nelíbit? Yü zvládl povodňové vody tak, že svou práci vykonával bez velkého povyku. Kdyby se tito moudří také dokázali chovat bez zbytečného povyku, pak by jejich moudrost byla veliká.

Pro Mencia byl Yüův způsob jednání nejlepší. Yü byl jedním z největších Menciových hrdinů.

Na Západě žil vědec Konrad Lorenz (1903-1989), který studoval zvířata. Byl etolog, což znamená, že pečlivě studoval chování zvířat a snažil se pochopit, proč dělají věci, které obvykle dělají. Všiml si například, že pokud mláďata kachen hned po vylíhnutí uvidí místo kachny člověka, budou za člověkem chodit a brát ho za svého rodiče. Tento druh učení nazval "imprinting".

Mencius studoval lidi stejně jako Lorenz ostatní zvířata. Mencius byl také etolog, ale v jazyce staré Číny byl považován za "mistra", tedy učitele. Byl konfuciánem a konfucianismus se někdy nazývá náboženstvím. Mencius však necituje náboženské texty a nesnaží se přimět lidi, aby jednali tak, jak tyto knihy říkají, že mají jednat. Také nepojmenovává základní pravdy nebo axiomy a nesnaží se lidem vymyslet, jak by měli jednat. Není tedy jako většina lidí, které považujeme za náboženské vůdce nebo filozofy.

V moderní době oddělujeme filozofii od vědy, ale v dřívějších dobách se studiu, kterému dnes říkáme věda, říkalo "přírodní filozofie" a Mencius byl v podstatě přírodní filozof. Jeho práce vedla ke stejnému obecnému druhu poznatků, jaké Lorenz získal o kachnách a dalších zvířatech. Mencius se ptal: Jaké věci lidé dělají, aby rodiny a společenství dobře fungovaly, jaké věci dělají, které rodinám a společenstvím škodí, a proč je dělají?

Mencius říkal, že nemusíme lidi učit milovat chuť dobrého jídla. Cit, který máme pro dobrou kuchyni, je přirozený. Podobně podle něj máme i další přirozené city, které jsou dobrým darem, s nímž se všichni rodíme. Těchto darů se ve skutečnosti nemůžeme zbavit jinak než tím, že se zničíme, ale můžeme je nechat překrýt, aby nepůsobily správně. Je to trochu podobné, jako když si lidé nemohou jen tak sundat nos a zahodit ho, ale mohou si do nosních dírek dát zátky a zkazit si tak schopnost cítit věci. Je tedy důležité, aby lidé nedělali nic, co by jejich čtyřem darům bránilo dobře fungovat. Je škoda, že lidé často nechávají své čtyři dary v nepořádku. Když jsou lidé dobře vychováváni a chráněni před negativními silami, pak budou dobří ze své vlastní vůle.

Ctnosti nebo schopnosti, které lidé mají, jsou věci, které dostávají přímo z nebe. Ty samé věci jsou v nebi. Když lidé dělají špatné věci, je to proto, že jejich ostatní části převzaly kontrolu nad jejich ctnostmi/schopnostmi. Mencius jako důkaz uvádí nádherný příběh, který se jmenuje Volská hora.

Čínské slovo pro to, co bylo výše nazváno "dary", je 德 dé. Je to příbuzné slovo se slovem, které znamená "dostat", takže jedním ze způsobů vysvětlení je říci, že dé je něco, co dostáváme od nebe. Znamená "ctnost", ale pouze v tom smyslu, že je to síla něco udělat. ("Ctnost" má tento význam i v angličtině.) Lidé mají čtyři ctnosti nebo síly. Zde jsou jejich čínské názvy, překlad každé z nich a vysvětlení každé z nich:

• 仁 rén znamená schopnost cítit, co prožívají ostatní lidé, jako by se to dělo vám. Pokud tedy uvidíte člověka, který strká ruku tam, kde si určitě ublíží, třeba někam, kde čeká namotaná kobra, aby udeřila, budete se cítit špatně a budete chtít takovému člověku v tom zabránit. V angličtině existuje mnoho překladů tohoto slova, včetně "benevolence", "empatie", "lidskost" atd.

• 義 yì znamená schopnost cítit se špatně, když víte, že neodvádíte svůj díl práce, neplníte své povinnosti atd. Kdybyste šli na výlet do lesa se skupinou přátel a všichni by se dohodli, že se budou střídat v mytí nádobí, ale vy byste se nikdy nevystřídali, cítili byste se zahanbeni za to, co jste neudělali. Některé z českých překladů tohoto slova jsou "smysl pro povinnost", "smysl pro dobro a zlo", "smysl pro spravedlnost" atd. Je však důležité si uvědomit, že Mencius popisuje pocit člověka ohledně toho, co dělá on sám, nikoli pocit ohledně toho, co dělají ostatní lidé.

• 禮 lǐ znamená schopnost vidět své vlastní postavení ve společnosti a postavení ostatních lidí ve společnosti a dělat věci, které umožňují lidem dobře spolu vycházet. Například pro vás může být v pořádku, když vejdete do zadních dveří domu své vlastní rodiny, nebo dokonce do zadních dveří domu své babičky a dědečka, aniž byste zaklepali. Pokud však vstoupíte do domu někoho jiného, může se bát nebo se zlobit, protože tam nepatříte. Někdy musíme vstoupit do domu nˇekoho jiného a pro takovou situaci existuje lǐka. Host mᛰ០e zaklepat na dveᖐe a poაkat, poškrábat na dveᖐe stanu a poაkat nebo udᆰlat nᆰco jiného, aby dal lidem uvnitᖐ vᆰdomí, ០e venku je nᆰkdo, kdo má mírumilovné úmysly a chtᆰl by vstoupit. Různé kultury mohou mít různé vynálezy, jak takovou situaci řešit. The important thing is that all cultures will have found their own solutions, and whatever people decide to do is a lǐ. Nezáleží na tom, zda lidé jezdí po levé nebo pravé stranᆰ silnice. Dᛰle០ité je, aby se vᘐichni shodli na stejném plánu. Asi nejlepším pᖐekladem tohoto slova do აeᘐtiny je "smysl pro slušnost", co០ pouze znamená, ០e lidé mají zpᛰsob, jak zjistit, co je správné. vhodné nebo pᖐísluᘐné udᆰlat ve spoleაenských situacích, aby se zabránilo zbyteაným hádkám. "Není slušné jen tak otevřít dveře do cizího domu a vejít dovnitř." To je správné. "Do dané situace se hodí zaklepat na dveře a požádat o povolení vstoupit."

• 智 zhì znamená schopnost dívat se na něco, co se děje mezi lidmi, a vidět, co je správné a co špatné. Pokud jeden člověk vidí, že k hladovějícímu dítěti přistoupí mocný dospělý a vezme mu jídlo, reakce proti chování dospělého bude okamžitá. Snad nejlepším překladem tohoto pojmu je "moudrost", pokud budeme mít na paměti, že Šalomounova moudrost zahrnovala schopnost přesně posoudit skutečné skutečnosti v případech, které mu byly předloženy. Zhì je spíše takovým druhem moudrosti, než že by se jednalo o nějaký druh extrémní inteligence. Někdo, kdo má zhì, dokáže rozlišit, co je spravedlivé a co nespravedlivé.

Lidé by mohli žít dokonalý život, kdyby měli pouze tyto čtyři druhy motivací nebo emocionálních reakcí na svět, ale mají mnoho dalších motivací. Patří mezi ně strach, hněv, chtivost po bohatství a moci, sex atd. Lidé se velmi snadno naučí, že tyto pohnutky mohou snáze uspokojit, pokud budou ignorovat podněty ze svých ctností. Například dítě, které je na svůj věk velké, se může snadno naučit, že si může od ostatních dětí svého věku vzít násilím, co chce.

Lidé se rodí se čtyřmi schopnostmi, které by jim zabránily dělat špatné věci, a rodí se také s mnoha pohnutkami nebo motivacemi, které je mohou vést k tomu, že budou dělat špatné věci, aby tyto potřeby uspokojili. Co tedy rozhoduje o tom, kdo bude dobrý a kdo špatný?

Mencius si všiml, že lidé jsou závislí ještě na jedné důležité duševní funkci. Nazýval ji 志 Zhì, což lze někdy přeložit jako "touhy", ale u Mencia ji nazýváme vůlí. Něco se musí rozhodnout, co udělat, když se etické podněty, morální pocity, které Mencius nazýval "čtyři ctnosti", dostanou do konfliktu s běžnými podněty, které se týkají hladu, sexu, agrese, strachu atd. Část člověka, která věci vyvažuje a rozhoduje, je zhì.

Podle Mencia, pokud jedinec dobře funguje, pak jeho vůle dokáže najít zdravou rovnováhu mezi všemi pudy a dokáže udržet ctnosti před tím, aby je převálcovaly běžné touhy. Pokud vůle člověka není pod kontrolou, pak může škodit sám sobě nebo jiným lidem. Proto je důležité se během dospívání naučit, jak udržet zhì, aby ji neovládly jiné síly - nebo jiní lidé.

Jedinec má svobodnou vůli rozhodnout se, zda bude integrovat (spojit dohromady, aby spolu nebojovaly) všechny své impulsy a také svůj intelekt, nebo se vzdá a bude jednat jen podle toho, jaký impuls právě cítí. Pro Mencia je tedy nejlepší cestou pro člověka plánovat a jednat tak, aby byl sám sebou dobře vyrovnaný, integrovaný (nebojoval sám se sebou a nechtěl dělat jak jednu věc, tak její opak), a tak byl pro společnost užitečným člověkem.

Někdo, kdo se pohybuje na velmi vysokém stupni morálního žebříčku, protože "má vše v pořádku", se nazývá 君子 jūn zǐ neboli "morálně ušlechtilý člověk".

孟子曰：「人之所以異於禽獸者幾希！庶民去之，君子存之。舜明於庶物， 察於人倫，由仁義行，非行仁義也。」

Mencius řekl: "To, čím se lidé liší od ptáků a zvířat, je velmi málo. Obyčejní lidé se toho zbavují, ale mravně ušlechtilý člověk to uchovává v bezpečí. Císař [mudrc] Shun jasně viděl mnoho tvorů a podrobně zkoumal lidské společenské vztahy. Jeho činy vycházely z jeho dobročinnosti a smyslu pro povinnost. Nejednal z [falešné] dobročinnosti a smyslu pro povinnost."

Jün zǐ je tedy někdo, kdo si dokázal udržet dary, které mu dala nebesa, dary, díky nimž člověk jedná laskavě, je veden smyslem pro povinnost, chce jednat tak, aby udržoval dobré vztahy s ostatními, a snaží se pomáhat a chránit lidi, s nimiž se zachází nespravedlivě. Aby byl člověk skutečným jūn zǐ, musí mít tyto opravdové pocity a jednat podle nich. Nestačí jen jednat, jako by člověk tyto pocity měl.

Podle Mencia si každý může vybrat, zda se stane morálně ušlechtilým člověkem. Stačí se jen skutečně rozhodnout a pak to udělat. Mencius mluvil o Yan Yuanovi, který byl oblíbeným Konfuciovým žákem:

顏淵曰：『舜何人也；予何人也。有為者亦若是！』

Yan Yuan řekl: "Co to bylo za člověka? Co jsem to za člověka? Stačí být jako on a udělat to."

Mencius si samozřejmě uvědomoval, že "prostě to dělat" je mnohem těžší než o tom mluvit. Člověk se musí neustále sledovat.

Jedním z Menciových cílů bylo vypěstovat si to, čemu říkal "nehybná mysl". Těmito slovy myslel mysl, která se nedá srazit úderem zvenčí. "Nehybná mysl" chrání před tím, aby člověk dělal špatné věci, protože se zlobí, bojí apod. Cokoli, co nás může táhnout nebo tlačit zvenčí a vyvést z míry, by mohlo způsobit škodu, ale Mencius říká, že pokud jsou vůle a čtyři ctnosti/síly dobře integrovány, pokud je člověk "skutečně pohromadě", pak tyto vnější síly nemohou převzít kontrolu.

Každá kultura a každá společnost si vyvinula způsoby, jak zabránit dětem, aby se dostaly do příliš velkých problémů. I v jedné komunitě mohou lidé používat několik různých strategií, jak získat a udržet kontrolu nad svými dětmi. Jedním ze způsobů kontroly dětí je jejich bití, když dělají věci, které rodiče nechtějí, aby dělaly. Dalším způsobem kontroly dětí je vyvolat v nich pocit viny a očekávat, že budou přísně potrestány, protože jsou špatní lidé. Třetím způsobem je vyvolat v dětech pocit studu a očekávat, že se jim lidé budou smát a pak se od nich odvrátí. Způsobem číslo čtyři je vysvětlit dětem pravděpodobné důsledky jejich jednání. "Když budeš tahat psa za uši, kousne tě." Takové chování se může stát i dětem. Mnoho rodičů na celém světě používá více než jednu z těchto metod a čas od času mohou použít všechny.

Čínská kultura má ještě jednu metodu, která nemusí být dobře známá a v jiných zemích se možná praktikuje jen zřídka, a to vyvolávání vlastních ctností/síly dítěte. Když dítě udělá někomu jinému něco špatného, rodiče místo toho, aby dítěti řekli, jak je špatné, mohou říci něco jako např: "Právě jsme viděli, jak jsi vybíral vrabcům z hnízda vajíčka. Víme, že jsi v srdci dobrý člověk. Tak by nás zajímalo, jestli jsi myslel na to, jak se bude cítit vrabčí matka, až se vrátí a zjistí, že její děti jsou pryč. Chtěl bys vrátit vajíčka zpátky, dokud jsou ještě teplá? Vrabčí maminka se brzy vrátí."

Cílem přimět dítě, aby se podívalo na pocity, které se objevují v jeho srdci/myšlenkách, když skutečně přemýšlí o tom, co udělalo, není, aby se dítě cítilo jako hrozný člověk, ani aby se bálo trestu. Jakmile dítě skutečně naslouchá tichému hlasu toho, co bychom na Západě nazvali "svědomím", pak bude přirozeně cítit to, co by cítila vrabčí matka, kdyby se vrátila domů do prázdného hnízda. Dítě pak udělá něco pro to, aby vrabčí matka nemusela mít ten špatný pocit. Příště může dítě přemýšlet o tom, jak se bude cítit vrabčí matka, než ukradne nějaké vajíčko.

Trvá dlouho, než se člověk naučí tyto čtyři dary z nebe opravdu dobře vyjmenovávat, a je třeba se cvičit, aby pochopil možné důsledky některých věcí, které by mohl udělat. Stát se opravdu dobrým člověkem je tedy celoživotní práce, která není nikdy doopravdy hotová. V tradiční čínské společnosti byli mladí lidé povzbuzováni k tomu, aby četli jak příběhy z minulosti, které ukazovaly dobré skutky, tak i knihy lidí, jako byli Konfucius a Mencius, aby jim pomohly naučit se vidět všechny důsledky a naučit se, jak zabránit tomu, aby hněv, strach a všechny ostatní běžné emoce přemohly čtyři morální ctnosti/schopnosti.

Tři způsoby myšlení ve staré Číně, Arthur Waley