Marten van Heemskerck — nizozemský renesanční malíř a grafik (1498–1574)

Marten van Heemskerck (1498–1574) — nizozemský renesanční malíř a grafik, autor cyklu Sedmi divů světa; slavné kresby Říma a vliv Michelangela pro historické sbírky.

Marten Jacobszoon Heemskerck van Veen nebo Maarten van Heemskerck (1498, Heemskerck – 1. října 1574, Haarlem) patří k nejvýznamnějším malířům a grafikům nizozemské renesance. Byl známý především jako tvůrce portrétů, náboženských obrazů a rytin; proslavil se mimo jiné sérií kolorovaných grafik znázorňujících „Sedm divů světa“. Jeho dílo přispělo k propojení severoněmecké a italské umělecké tradice v 16. století a ovlivnilo generaci malířů v Nizozemí.

Život a počátky

Marten se narodil ve městě Heemskerck nedaleko Haarlemu v Holandsku v rodině farmáře. Po počátečním výcviku u dvou mistrů v Haarlemu jej otec zřejmě chtěl vrátit do práce na statku; Marten však z domova utekl a za jediný den urazil podle tradice až 50 mil do města Delft, kde u jiného mistra pokračoval ve výuce. Brzy se vrátil do Haarlemu a v letech kolem 1527–1529 pracoval u malíře Jana van Scorela, což mělo podstatný vliv na jeho další umělecký rozvoj.

Cesta do Itálie a vlivy

Do Itálie odjel v roce 1532 a strávil tam několik let cestováním mezi městy, studiem antických památek a kopií starších mistrů. Jedním z malířů, který jej tehdy ovlivnil, byl Jan Mabuse; Marten začal napodobovat některé rysy Mabuseho stylu. Nejsilnějším místem jeho italského působení byl však Řím, kde jej fascinovaly především pozůstatky starých Římanů. Van Heemskerck vytvořil mnoho pečlivých kreseb ruin, staveb a soch — jeho náčrtníky, dnes uložené v muzeu v Berlíně, jsou cenným pramenem pro rekonstrukci podoby Říma v 16. století. Mezi motivy, které si často kreslil, patřila i tehdy rozestavěná bazilika svatého Petra, jejíž monumentální útvary ho silně inspirovaly.

V Římě rovněž obdivoval práce nejvýznamnějších současných italských mistrů, především Michelangela. Ten byl především sochařem, ale také autorem maleb, např. slavného stropu Sixtinské kaple, a jeho monumentální pojetí lidského těla ovlivnilo Heemskerckovo zobrazování mohutných, dynamických postav. Pod vlivem antiky a Michelangelovy plastiky vznikla u van Heemskercka řada návrhů a cyklů, například série „Dvanáct panelů zobrazujících silné muže“ i zmiňovaná série „Sedmi divů starověkého světa“ — obě známé i ve formě rytin.

Práce v Římě jako malíř „scén“ a návrhář slavností

Během pobytu v Římě získal Marten v roce 1536 zakázku jako malíř scén, tedy tvůrce výprav a dekorací pro slavnostní průvody a veřejné ceremonie – něco jako výtvarník kulis pro divadlo. Při oslavách, které připravoval na příchod císaře Karla V., spolupracoval s tehdejšími předními architekty a výtvarníky (mezi nimi Antonio da San Gallo, Battista Franco nebo Francesco Salviati). Spisovatel a historik umění Giorgio Vasari si všiml některých bitevních scén a chválil jejich kompozici a odvážné malířské řešení.

Návrat do Nizozemska, profesní život a závazky

Po návratu do Nizozemska a usazení v Haarlemu se Marten van Heemskerck etabloval jako úspěšný a dobře placený malíř. V roce 1540 se stal jedním z předáků malířského cechu, díky čemuž měl významný vliv na místní uměleckou scénu. Dvakrát se oženil a získal majetek; později v době nizozemských konfliktů krátce uprchl, v roce 1572 odešel do Amsterdamu, když Španělé dobyli Haarlem.

Heemskerck byl známý také svými právními a charitativními dispozicemi: v závěti odkázal finanční dary pro obřady u svého hrobu – tehdy běžný zvyk, kterému lidé přisuzovali zajištění klidu duše – a část pozemků věnoval na podporu sirotčince ve městě.

Dílo, technika a dochované práce

Mnoho obrazů a kreseb Martena van Heemskercka se dochovalo v muzeích v Nizozemsku a jinde. Mezi raná díla patří například „Adam a Eva“ nebo „Svatý Lukáš maluje Madonu s dítětem“; jeden z jeho obrazů Ježíše je v muzeu v belgickém Gentu. Obrazy vzniklé ještě před jeho italskou cestou vykazují silné spojení severní tradice se stále se rozvíjejícím renesančním pojetím figury a prostoru. V 50. letech 16. století namaloval několik oltářních obrazů, které lze dnes najít v muzeích v Delftu, Haarlemu a Bruselu, a také navrhl cykly zobrazující životy svatého Bernarda a svatého Benedikta.

Kromě velkých oltářních kompozic je významná i jeho grafická tvorba: rytiny a tisky kopií antických památek a monumentálních postav měly velký ohlas a rozšířily jeho pověst po celé Evropě. Jeho kresby z Říma sloužily mnoha následovníkům jako studijní materiál.

Styl a odkaz

Heemskerck se vyznačoval kombinací severní pozornosti k detailu, živými barvami a zájmem o monumentální figury převzaté z italské renesance. Jeho díla často spojují dramatickou kompozici s pečlivou kresbou; zvláště v rytinách a skicách se projevuje záliba v archeologických motivech a vzkříšení antického repertoáru pro novodobé umělecké užití.

Dnes je Marten van Heemskerck ceněn nejen jako autor náboženských obrazů a portrétů, ale také jako dokumentarista italských památek 16. století a iniciátor několika grafických cyklů, které ovlivnily severoevropské umění. Jeho kresby, rytiny a obrazy patří do sbírek významných muzeí a slouží jako důležitý pramen pro studium přechodu od gotiky k renesanci v Nizozemí.

Vybraná díla a místa, kde je lze dnes spatřit: obrazy v muzeích v Delft, Haarlemu a Bruselu, kresby v berlínském sbírkovém fondu (Berlíně,) a několik známých tisků se sériemi „Silní muži“ a „Sedm divů světa“.

Otázky a odpovědi

Otázka: Kdy se narodil Marten van Heemskerck?

Otázka: Čím se živil jeho otec?

Otázka: Kam cestoval v roce 1532?

Otázka: Které město na něj mělo během jeho cest největší vliv?

Otázka: Kdo byl slavný umělec žijící v této době, kterého obdivoval?

Otázka: Jakou práci dostal, když v roce 1536 přijel do Říma?

Otázka: Jaký zvyk po sobě zanechal, když zemřel?

Hledání podle dopisu