Laetoli
Laetoli je naleziště v Tanzanii, datované do pliocénu. Je proslulá svými stopami homininů, které se zachovaly ve vulkanickém popelu. Místo nálezu stop v Laetoli se nachází 45 km jižně od Olduvajské rokle. V roce 1978 ji vykopali archeologové Louis a Mary Leakeyovi. "Stopy z Laetoli" si získaly velkou pozornost veřejnosti, protože jsou přesvědčivým důkazem bipedalismu u pliocénních homininů.
Jsou datovány do doby před 3,6 miliony let a jsou nejstarším známým důkazem bipedalismu homininů. Nyní byly nalezeny ještě starší důkazy, například fosilie Ardipithecus ramidus. Otisky nohou a kosterní struktura vykopané v Laetoli byly jasným důkazem, že bipedalismus se u hominidů vyvinul dříve než zvětšený mozek. Ačkoli se o tom vedou diskuse, předpokládá se, že tři jedinci, kteří tyto otisky vytvořili, patřili k druhu Australopithecus afarensis. Spolu s otisky nohou byly nalezeny i další kosterní pozůstatky homininů a zvířat a acheulské artefakty (ruční sekery).
Po diskusi bylo rozhodnuto, že Australopithecus afarensis je druh tří homininů, kteří zanechali stopy v Laetoli. Toto tvrzení vychází z rekonstrukce kostry nohy samice hominina A. afrarensis. Podrobná analýza otisků nohou porovnávala jak lidské, tak i dvounohé živočichy, jako jsou medvědi a primáti. Byly analyzovány chůze (vzor kroku) a struktura chodidla. Délka kroku, délka kroku, šířka kroku a úhel chodidla ukázaly, že chůze A. afarensis se více podobá lidské než opičí.
A. afarensis je tedy obligátně bipední hominid. Velikost jeho mozku byla velmi podobná mozku moderních šimpanzů a goril. V jednom důležitém ohledu se tedy podobal rodu Homo, protože byl bipední. To znamená, že byl přizpůsoben životu v otevřeném lese a savaně, nikoliv v tropickém deštném lese. Na druhou stranu měl mozek o velikosti opice. Tato situace, kdy se různé znaky živočicha vyvíjejí různou rychlostí, se nazývá mozaiková evoluce.
Odlitek otisků z Laetoli, vystavený v Národním přírodovědném muzeu ve Washingtonu, D.C.
naleziště zkamenělin v Laetoli v severní Tanzanii
Umělecká rekonstrukce fotografie otisku nohy hominida z Laetoli.
Stopy v Evropě
Nejstarší stopy homininů v Evropě se nacházejí v Británii. Jsou staré asi 800 000 let až milion let. Byly nalezeny na pláži Happisburgh ve východní Anglii.
Archeologové je popisují jako "nejstarší známý povrch stop homininů mimo Afriku v době před cca 1 až 0,78 milionu let". Lokalita v známá pro své zachování sedimentů s raně pleistocenní faunou a flórou. Od roku 2005 zde byly nalezeny křemenné nástroje. To znamená, že lidé osídlili severní Evropu nejméně o 350 000 let dříve, než se dosud předpokládalo.
Mapa znázorňující polohu Happisburghu na počátku pleistocénu, přibližně před 800 000 lety.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to laetoli?
Odpověď: Laetoli je naleziště v Tanzanii, datované do pliocénu. Je proslulá svými stopami homininů, které se zachovaly ve vulkanickém popelu.
Otázka: Kde se nachází naleziště stop v Laetoli?
Odpověď: Lokalita stop v Laetoli se nachází 45 km jižně od Olduvajské rokle.
Otázka: Kdo vykopal stopy v Laetoli?
Odpověď: Stopy v Laetoli vykopali archeologové Louis a Mary Leakeyovi v roce 1978.
Otázka: Proč se "Stopy v Laetoli" těší velké pozornosti veřejnosti?
Odpověď: "Stopy z Laetoli" si získaly velkou pozornost veřejnosti, protože jsou přesvědčivým důkazem bipedalismu u pliocenních homininů. Jsou datovány do doby před 3,6 miliony let a jsou nejstarším známým důkazem bipedalismu homininů té doby.
Otázka: Který druh pravděpodobně vytvořil tyto stopy v Laetoli?
Odpověď: Po diskusi bylo rozhodnuto, že ze tří homininů, kteří zanechali stopy v Laetoli, je druh Australopithecus afarensis. Toto tvrzení vychází z podrobné analýzy otisků nohou ve srovnání s lidskými i dvounohými zvířaty, jako jsou medvědi a primáti, a také z rekonstrukce kosterních pozůstatků nohou nalezených na této lokalitě.
Otázka: Jak se A. afarensis liší od rodu Homo?
A: A. afarensis měl velikost mozku velmi podobnou mozku moderních šimpanzů a goril, ale díky obligátnímu bipedalismu byl přizpůsoben životu v otevřeném lese a savaně, na rozdíl od rodu Homo, u kterého se vyvinul větší mozek před tím, než se stal bipedalistou.
Otázka: Jaký jev vysvětluje, proč se různé znaky vyvíjejí u zvířat různou rychlostí?
Odpověď: Tato situace, kdy se různé znaky vyvíjejí u zvířat různou rychlostí, je známá jako mozaiková evoluce.
