Argument z neznalosti (argumentum ad ignorantiam) — definice a příklady
Argument z neznalosti: vysvětlení, příklady a jak odhalit tento logický klam v debatě, politice a reklamě — naučte se rozpoznat a vyvrátit falešné důkazy.
Argument z neznalosti (latinsky: argumentum ad ignorantiam) neboli odvolání se na neznalost ("neznalost" znamená "nedostatek důkazů o opaku") je omyl v neformální logice. Tvrdí, že něco je pravda, protože dosud nebyla prokázána nepravda. Nebo že něco je nepravdivé, pokud ještě nebyla prokázána jeho pravdivost. Říká se tomu také negativní důkazní klam. Patří sem také (nepravdivý) předpoklad, že existují pouze dvě možnosti (pravda nebo nepravda). Přitom mohou existovat až čtyři možnosti:
- true
- false
- neznámý
- nepoznatelné.
Často se apeluje na neznalost, aby se naznačilo, že druhá strana musí něco dokázat. Pravidla logiky kladou důkazní břemeno na osobu, která něco tvrdí.
Logický klam je jednoduše špatný argument. Použití špatné logiky nemusí nutně znamenat, že argument je nepravdivý (nebo pravdivý). Jde v podstatě o ukvapený závěr, ke kterému se dospělo nesprávně. Přesto však může být pro některé posluchače přesvědčivý. Proto se používá v politice a reklamě.
Příklady
- Jednoduchý příklad: "Nikdo dosud neukázal, že mimozemšťané navštívili Zemi, tedy mimozemšťané nejsou." — jde o odvození neexistence z absence důkazu.
- Obchodní/reklamní příklad: "Žádné studie neprokázaly škodlivost této složky, takže je bezpečná." — absence důkazů o škodlivosti není totéž co důkaz o bezpečnosti.
- Politika a spiknutí: "Nikdo neprokázal, že vláda tento dokument zfalšovala, takže ho zfalšovala." — opět přenesení důkazního břemene opačným směrem.
Proč je to klam
Argument z neznalosti selhává, protože absence důkazu pro jednu možnost neznamená důkaz pro možnost druhou. Správné myšlení rozlišuje mezi:
- nedostatkem důkazů (ještě nevíme),
- důkazem opaku (víme, že to není pravda),
- a tvrzením založeným na aktivním dokazování.
Kromě toho existují případy, kdy je dané tvrzení těžko či vůbec neprokazatelné (možnost "nepoznatelné"); v takových případech je přijatelné zdržet se závěru, dokud nepřibudou relevantní informace.
Jak na něj odpovědět
- Požádejte žadatele o pozitivní důkaz. Připomeňte, že důkazní břemeno leží na tom, kdo něco tvrdí.
- Vyžadujte konkrétní, reprodukovatelné důkazy, ne sazbu negativních závěrů.
- Navrhněte test nebo experiment, který by mohl tvrzení ověřit nebo vyvrátit.
- Ukažte alternativní vysvětlení a argumenty, proč absence důkazu není důkazem opačného tvrzení.
- Použijte frázi: "absence důkazu není důkaz absence" (absence of evidence is not evidence of absence) — zejména v kontextech vědy a výzkumu.
Legitimní použití absence důkazů
Ne vždy je poukázání na absenci důkazu klamné. Například v každodenním rozhodování či v právu může absence důkazů podporovat dočasné rozhodnutí nebo přijetí předpokladu s rozumnou mírou opatrnosti (např. presumpce neviny v trestním právu). Důležité je rozlišit, zda je nějaké tvrzení formulováno jako definitivní pravda nebo jen jako dočasné stanovisko vyplývající z dostupných informací.
Vědecký a právní kontext
Ve vědě platí, že hypotézy nepotvrzené důkazy zůstávají neprokázané; vědecká metoda preferuje pozitivní evidence a reprodukovatelné výsledky před závěry založenými na ignoranci. V právu se zase často uplatňuje pravidlo, že žalobce musí prokázat vině obžalovaného; dokud tento důkaz není, neprokazuje se vina na základě absence důkazů.
Shrnutí
Argument z neznalosti je běžný a přesvědčivý klam, který spočívá v tom, že se z absence důkazů odvozuje platnost opačného tvrzení. Správná reakce je požadovat pozitivní důkazy, upozornit na důkazní břemeno a případně navrhnout testovatelný způsob ověření. V mnoha praktických situacích je vhodné zaujmout zdrženlivý postoj a rozlišovat mezi "neznámé" a "dokázané".
Příklady
- "Tento lék je bezpečný, protože nikdo nezjistil žádné toxické účinky." To pouze naznačuje, že bylo provedeno kompletní testování. Neříká to, že byl testován kompletně.
- "Kandidátka Smithová se nikdy nevyjádřila ke svým názorům na potraty. Z toho můžeme bezpečně usoudit, že je zřejmě pro potraty." Klamný argument z neznalosti lze použít k odmítnutí tématu nebo k tvrzení, že znamená opak.
- "Samozřejmě, že nemoci jsou způsobeny čarodějnictvím. Jak jinak by se to mohlo stát?" (Argument z neznalosti má často podobu "jak jinak by se mohlo stát X", což znamená, že protože zatím není známo žádné jiné vysvětlení, je to, které se nabízí, správné.)
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to argument z neznalosti?
Odpověď: Argument z neznalosti, známý také jako odvolání se na neznalost, je chybou v neformální logice. Naznačuje, že něco je pravdivé nebo nepravdivé, protože dosud nebyl dokázán opak.
Otázka: Kolik možností existuje, když uvažujeme o pravdivosti nějakého tvrzení?
Odpověď: Při zvažování pravdivosti výroku mohou existovat až čtyři možnosti - pravdivý, nepravdivý, neznámý a neznámý.
Otázka: Kdo nese důkazní břemeno při tvrzení?
Odpověď: Pravidla logiky kladou důkazní břemeno na osobu, která tvrzení předkládá.
Otázka: Svědčí použití špatné logiky vždy o nepravdivém tvrzení?
Odpověď: Ne, použití špatné logiky nemusí nutně znamenat, že argument je nepravdivý (nebo pravdivý). Znamená to pouze, že k němu dospěl nesprávně.
Otázka: Proč se v politice a reklamě používají argumenty z neznalosti?
Odpověď: Argumenty z neznalosti se používají v politice a reklamě, protože mohou být pro některé publikum přesvědčivé, přestože jsou logicky chybné.
Otázka: Jak jinak se nazývá apel na neznalost?
Odpověď: Odvolání se na neznalost se také nazývá negativní důkazní klam.
Vyhledávání