Argument z neznalosti (latinsky: argumentum ad ignorantiam) neboli odvolání se na neznalost ("neznalost" znamená "nedostatek důkazů o opaku") je omyl v neformální logice. Tvrdí, že něco je pravda, protože dosud nebyla prokázána nepravda. Nebo že něco je nepravdivé, pokud ještě nebyla prokázána jeho pravdivost. Říká se tomu také negativní důkazní klam. Patří sem také (nepravdivý) předpoklad, že existují pouze dvě možnosti (pravda nebo nepravda). Přitom mohou existovat až čtyři možnosti:
- true
- false
- neznámý
- nepoznatelné.
Často se apeluje na neznalost, aby se naznačilo, že druhá strana musí něco dokázat. Pravidla logiky kladou důkazní břemeno na osobu, která něco tvrdí.
Logický klam je jednoduše špatný argument. Použití špatné logiky nemusí nutně znamenat, že argument je nepravdivý (nebo pravdivý). Jde v podstatě o ukvapený závěr, ke kterému se dospělo nesprávně. Přesto však může být pro některé posluchače přesvědčivý. Proto se používá v politice a reklamě.
Příklady
- Jednoduchý příklad: "Nikdo dosud neukázal, že mimozemšťané navštívili Zemi, tedy mimozemšťané nejsou." — jde o odvození neexistence z absence důkazu.
- Obchodní/reklamní příklad: "Žádné studie neprokázaly škodlivost této složky, takže je bezpečná." — absence důkazů o škodlivosti není totéž co důkaz o bezpečnosti.
- Politika a spiknutí: "Nikdo neprokázal, že vláda tento dokument zfalšovala, takže ho zfalšovala." — opět přenesení důkazního břemene opačným směrem.
Proč je to klam
Argument z neznalosti selhává, protože absence důkazu pro jednu možnost neznamená důkaz pro možnost druhou. Správné myšlení rozlišuje mezi:
- nedostatkem důkazů (ještě nevíme),
- důkazem opaku (víme, že to není pravda),
- a tvrzením založeným na aktivním dokazování.
Kromě toho existují případy, kdy je dané tvrzení těžko či vůbec neprokazatelné (možnost "nepoznatelné"); v takových případech je přijatelné zdržet se závěru, dokud nepřibudou relevantní informace.
Jak na něj odpovědět
- Požádejte žadatele o pozitivní důkaz. Připomeňte, že důkazní břemeno leží na tom, kdo něco tvrdí.
- Vyžadujte konkrétní, reprodukovatelné důkazy, ne sazbu negativních závěrů.
- Navrhněte test nebo experiment, který by mohl tvrzení ověřit nebo vyvrátit.
- Ukažte alternativní vysvětlení a argumenty, proč absence důkazu není důkazem opačného tvrzení.
- Použijte frázi: "absence důkazu není důkaz absence" (absence of evidence is not evidence of absence) — zejména v kontextech vědy a výzkumu.
Legitimní použití absence důkazů
Ne vždy je poukázání na absenci důkazu klamné. Například v každodenním rozhodování či v právu může absence důkazů podporovat dočasné rozhodnutí nebo přijetí předpokladu s rozumnou mírou opatrnosti (např. presumpce neviny v trestním právu). Důležité je rozlišit, zda je nějaké tvrzení formulováno jako definitivní pravda nebo jen jako dočasné stanovisko vyplývající z dostupných informací.
Vědecký a právní kontext
Ve vědě platí, že hypotézy nepotvrzené důkazy zůstávají neprokázané; vědecká metoda preferuje pozitivní evidence a reprodukovatelné výsledky před závěry založenými na ignoranci. V právu se zase často uplatňuje pravidlo, že žalobce musí prokázat vině obžalovaného; dokud tento důkaz není, neprokazuje se vina na základě absence důkazů.
Shrnutí
Argument z neznalosti je běžný a přesvědčivý klam, který spočívá v tom, že se z absence důkazů odvozuje platnost opačného tvrzení. Správná reakce je požadovat pozitivní důkazy, upozornit na důkazní břemeno a případně navrhnout testovatelný způsob ověření. V mnoha praktických situacích je vhodné zaujmout zdrženlivý postoj a rozlišovat mezi "neznámé" a "dokázané".