Neformální omyl
Neformální omyl je argument, jehož předpoklady nepodporují navrhovaný závěr. Neformální omyly často vznikají v důsledku chyby v argumentaci. Premisy jsou pak nesprávně spojeny se závěrem. Na rozdíl od formálního omylu se chyba týká otázek vyvozování, protože k vyjádření propozic se používá jazyk; přirozený jazyk umožňuje říci více, než může reprezentovat symbolika formální logiky. Všechny neformální chyby deduktivního usuzování obsahují zásadní nesouvislost mezi premisami a závěrem. Tím se argument stává neplatným. Nesouvislost často vzniká proto, že existuje skrytá kopremisa. Kdyby byla tato kopremisa uvedena, potvrdila by platnost argumentu.
Induktivní neformální omyly se od svých deduktivních protějšků mírně liší, protože jejich podstata spočívá spíše v induktivní síle spojení premisy a závěru než v přítomnosti skrytých premis. Například omyl ukvapeného zobecnění lze zhruba vyjádřit takto:
p) S je P
p) S je také Q
c) proto jsou všechny P také Qs
Pokud jsou populace P a Q obě příliš velké na to, aby bylo možné provést úplný vzorek, pak je výrok induktivní. V takovém případě dochází k ukvapenému zobecnění, když počet P a Q nestačí k tomu, aby reprezentoval příslušné populace. Je důležité rozlišovat mezi principem uvažování (deduktivním nebo induktivním) a premisou argumentu.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to neformální omyl?
Odpověď: Neformální omyl je logický argument, jehož premisy nepodporují závěr. Dochází k němu tehdy, když existuje nesoulad mezi premisami a závěrem, obvykle způsobený nevyřčenou spolupředpokladem.
Otázka: Jak se liší od formálního klamu?
Odpověď: Formální omyl souvisí s otázkami logiky, zatímco neformální omyl souvisí s chybami v argumentaci způsobenými tím, že přirozený jazyk umožňuje říci více, než lze formálně vyjádřit.
Otázka: Jaké jsou příklady neformálních omylů?
Odpověď: Mezi příklady neformálních omylů patří unáhlené zobecnění, dvojsmysl a omyl dvojznačnosti.
Otázka: Co je ukvapené zobecnění?
Odpověď: Ukvapená generalizace je, když někdo učiní tvrzení na základě příliš malého vzorku, který nereprezentuje celou populaci. To může vést k nesprávným závěrům na základě omezených důkazů.
Otázka: Co je to dvojsmysl?
Odpověď: Ekvivokace nastává, když se pro stejné slovo nebo frázi použijí dva různé významy, aby lépe zapadly do argumentu. To může vést ke zmatení a také k vyvození nesprávných závěrů.
Otázka: Jaké jsou omyly dvojznačnosti?
Odpověď: K chybám dvojznačnosti dochází, když slova nebo fráze mají více významů, což může vést k tomu, že lidé vyvodí o něčem falešné závěry, protože si to vyložili jinak, než bylo zamýšleno.
