Horst-Wessel-Lied ("Píseň Horsta Wessela"), známá také pod názvem Die Fahne hoch ("Vlajka nahoře", podle úvodního verše), byla hymnou nacistické strany v letech 1930–1945. Od roku 1933 do konce režimu v roce 1945 tvořila spolu s první slokou Deutschlandlied oficiální státní hymnu Německa.

Text složil v roce 1929 Horst Wessel, místní funkcionář a velitel uličního oddílu SA v berlínské čtvrti Friedrichshain. Wessel byl v lednu 1930 zavražděn komunistickým aktivistou; berlínský propagandistický aparát gauleitera Dr. Josepha Goebbelse z okolností jeho smrti vytvořil obraz mučedníka a symbolu oběti pro nacistické hnutí. Píseň byla rychle povýšena na oficiální písní zasvěcení (Weihelied) strany a byla intenzivně využívána při stranických manifestacích, shromážděních a průvodech, kde ji často zpívaly a nadužívaly jednotky SA.

Původ melodie a obsah textu

Původ melodie Horst-Wessel-Lied není zcela jednoznačný; existují názory, že byla inspirována lidovými nebo vojenskými písněmi a melodiemi oblíbenými v meziválečném Německu, případně že šlo o úpravu či variaci starších motivů. Text písně sám o sobě oslavuje pouliční bojovníky, oddanost straně a připomíná oběť mučedníka; obsahově jde o jednostranně glorifikující a militantní projev, který se dobře hodil do propagandistické symboliky NSDAP.

Užití v nacistické propagandě

Po převzetí moci 1933 bylo Horst-Wessel-Lied legalizováno a instrumentalizováno státem. Zvláštním zákonem ze dne 19. května 1933 bylo považováno za národní symbol. Oficiální podoba státní hymny pak sestávala z první sloky Deutschlandlied následované Horst-Wessel-Lied. U tištěných vydání písně z roku 1934 bylo připojeno nařízení, které při zpěvu první a čtvrté sloky vyžadovalo zvednutí pravé ruky v tzv. "Hitlerově pozdravu" – čímž byla píseň pevně začleněna do rituální a militarizované symboliky režimu. V praxi se text i melodie objevovaly na veřejných shromážděních, v rozhlase, na pohřbech stranických "mučedníků" a v dalších foremách veřejné propagandy.

Po roce 1945: zákaz a právní úprava

Po porážce nacistického režimu byla píseň rychle spojena s zločiny a ideologií NSDAP a její veřejné užívání bylo zakázáno. V současnosti je text i melodie v Německu a Rakousku zakázány s výjimkou použití pro vzdělávací, vědecké, umělecké nebo výzkumné účely. V Německu je právní úprava v této oblasti obsažena zejména v ustanoveních § 86 a § 86a Strafgesetzbuch, které zakazují šíření a veřejné užívání materiálů a symbolů totalitních a nezákonných organizací; zákon zároveň stanoví výjimky pro dokumentaci, kritické zpracování a odborné využití v rámci výuky či výzkumu. V Rakousku upravuje zákaz zejména zákon o potírání nacismu (Verbotsgesetz 1947).

Současné vnímání a kontroverze

Horst-Wessel-Lied zůstává silně stigmatizovaným symbolem. Veřejné zazpívání či použití melodie či textu mimo přísné výjimky podléhá trestnímu postihu a je společensky odsuzováno. Přesto se objevily případy, kdy byl motiv písně použit v uměleckých dílech nebo filmech – v takových případech rozhodují soudy a odborníci o tom, zda jde o historickou dokumentaci či kritické zpracování, nebo o glorifikaci a propagaci. Stejně tak se s písní opakovaně pokoušely manipulovat extremistické skupiny, což vede k dalším vyšetřováním a potrestání pachatelů podle trestního práva.

V historickém a vzdělávacím kontextu je Horst-Wessel-Lied studováno jako příklad toho, jak hudba a rituály mohou být použity k upevnění totalitní ideologie, k vytváření kultu osobnosti a k legitimizaci násilí. Kvůli svému vážnému obsahu a spojení s režimem je při jeho uvádění vždy nutné dbát na jasný kritický rámec a zákonné omezení.