Histamin – co to je a jak působí v imunitě, střevě a mozku
Histamin: jak ovlivňuje imunitu, střevní propustnost a funkce mozku. Poznej vznik, účinky a dopad na zdraví pro pochopení zánětů a alergií.
Histamin je organická dusíkatá sloučenina, která se podílí na lokálních imunitních reakcích. Reguluje také fyziologické funkce ve střevech a působí jako neurotransmiter. Histamin se podílí na zánětlivé reakci, při níž tkáně zčervenají, otékají a jsou bolestivé. Působí rychle po uvolnění z buněčných zásob a jeho účinky jsou obvykle krátkodobé, protože je rychle odbouráván enzymy.
V rámci imunitní reakce na cizorodé patogeny je histamin produkován bazofily a žírnými buňkami, které se nacházejí v okolních pojivových tkáních. Histamin zvyšuje propustnost kapilár pro bílé krvinky a některé bílkoviny. Buňky pronikají stěnami drobných cév, aby se dostaly k patogenům v infikovaných tkáních. Uvolňování histaminu probíhá například po navázání alergen-specifických protilátek IgE na povrch žírných buněk, ale spouštěči mohou být i fyzikální podněty (teplo, chlad), některé léky nebo komplementové složky.
Histamin ve vodě existuje jako dva tautomery v rovnováze, které se liší polohou atomu vodíku:
Jak histamin vzniká a jak se odbourává
Histamin vzniká enzymatickou dekarboxylací aminokyseliny histidinu působením enzymu histidin-dekarboxylázy (HDC). Největší zásoby histaminu jsou v žírných buňkách a bazofilech, v menší míře jej tvoří i některé střevní buňky a neurony v mozku (tuberomamillární jádra). Odbourávání probíhá dvěma hlavními cestami:
- Diaminoxidáza (DAO) – hlavní enzym v trávicím traktu a krvi; odbourává extracelulární histamin (důležitá při přijímání potravy).
- Histamin-N‑methyltransferáza (HNMT) – enzym přítomný v buňkách tkání (zejména v mozku), který přeměňuje histamin na N‑methylhistamin.
Typy histaminových receptorů a jejich účinky
Histamin působí přes čtyři hlavní receptorové podtypy, které mají odlišné umístění a funkce:
- H1 – nachází se v cévách, hladké svalovině dýchacích cest a v endotheliu; zprostředkovává vazodilataci, zvýšení cévní permeability (otok), svědění a bronchokonstrikci; cílový receptor sedativních i nasedativních antihistaminik pro alergii.
- H2 – v žaludku stimuluje sekreci kyseliny chlorovodíkové; také účinkuje na cévy (vazodilatace) a srdce; cílem jsou H2‑blokátory při léčbě vředové choroby a refluxu.
- H3 – především v CNS; funguje jako autoreceptor a reguluje uvolňování histaminu a jiných neurotransmiterů, ovlivňuje bdělost a pozornost.
- H4 – exprimovaný na imunitních buňkách; podílí se na chemotaxi a regulaci zánětlivé odpovědi.
Role v mozku, střevě a imunitě
V mozku histamin působí jako neurotransmiter zodpovědný za udržení bdělosti, regulaci spánku a bdění, ovlivnění chuti k jídlu, učení a paměti. Nedostatek nebo změny histaminergní aktivity mohou ovlivnit spánek, kognici i náladu.
Ve střevě histamin reguluje motilitu, sekreci kyseliny a cévní zásobení. Některé střevní buňky (enterochromafinní buňky) uvolňují histamin po kontaktu s potravou nebo mikroorganismy.
V imunitě histamin patří mezi rané mediátory zánětu: způsobuje lokální zarudnutí, otok, zvýšené prokrvení a přilákání imunitních buněk k místu zánětu. To je pro obranu proti patogenům užitečné, ale při nadměrném uvolnění (alergie, anafylaxe) může vyvolat nežádoucí a život ohrožující reakce.
Příznaky při nadbytku histaminu a tzv. histaminové intoleranci
Nadměrné množství histaminu (nebo snížené odbourávání enzymem DAO) může vést k různým příznakům:
- kožní: zarudnutí, svědění, kopřivka (urtikarie), otoky;
- respirační: kýchání, rýma, dušnost, astmatické symptomy;
- kardio‑cévní: pokles krevního tlaku, bušení srdce;
- gastrointestinální: nadýmání, průjem, bolest břicha;
- neurologické: bolesti hlavy, migrény, závratě, úzkost nebo poruchy spánku.
Histaminová intolerance je stav, kdy příznaky vznikají po požití potravin bohatých na histamin nebo po nemožnosti histamin správně odbourat (např. snížená aktivita DAO). Diagnóza je často klinická a zahrnuje vyloučení jiných příčin.
Potraviny a léky ovlivňující hladinu histaminu
Potraviny s vysokým obsahem histaminu nebo podporující jeho uvolňování:
- fermentované a zrající sýry, uzeniny, kvašené produkty (sauerkraut, kimchi), ryby (zejména špatně skladované), sójové produkty;
- alkohol (zvláště víno a pivo) – obsahuje histamin a zároveň inhibuje DAO;
- některé čerstvé potraviny mohou uvolňovat histamin (rajčata, jahody) nebo obsahovat látky inhibující DAO.
Léky mohou histamin uvolňovat nebo snižovat aktivitu DAO (např. některá analgetika, antibiotika, antidepresiva), a proto mohou zhoršit symptomy u citlivých osob.
Vyšetření a léčba
Diagnostika alergických reakcí zahrnuje kožní prick testy, měření sérového tryptázu při suspektní anafylaxi a sérových specifických IgE. Pro histaminovou intoleranci se používají eliminační diety a někdy měření aktivity DAO (interpretace je však často nejistá).
Léčba závisí na příčině:
- v alergii: antihistaminika H1 (sedativní i nasedativní) potlačují příznaky, kortikosteroidy při závažnějším zánětu;
- v žaludečních potížích spojených s histaminem: H2‑blokátory nebo inhibitory protonové pumpy;
- v anafylaxi: intramuskulární adrenalinu (epinefrin) jako život zachraňující intervence;
- u histaminové intolerance: nízkohistaminová dieta, vyhýbání se spouštěčům, případně doplněk DAO (k dispozici v některých zemích) po konzultaci s lékařem.
Praktické rady
- U podezření na alergii nebo histaminovou intoleranci konzultujte lékaře před zahájením samoléčby.
- V akutních těžkých reakcích (dušnost, otok hrtanu, pokles tlaku) volejte okamžitě záchrannou službu a použijte autoinjektor s adrenalinem, máte‑li jej předepsaný.
- Při chronických obtížích pomůže vedení jídelníčku a postupné sledování souvislosti mezi potravou a příznaky; farmacii a lékař vám poradí o vhodných lécích a doplňcích.
Histamin je tedy důležitý mediátor s řadou fyziologických i patologických funkcí — od obrané imunitní reakce přes regulaci trávení až po modulaci mozkových funkcí. Rovnováha mezi jeho tvorbou, uvolňováním a odbouráváním rozhoduje o tom, zda bude jeho působení pro organismus přínosem nebo problémem.

Kopřiva využívá histamin k vlastní ochraně.

Tautomery histaminu
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to histamin a jaká je jeho funkce v těle?
Odpověď: Histamin je organická dusíkatá sloučenina, která se podílí na lokálních imunitních reakcích, reguluje fyziologické funkce ve střevech a působí jako neurotransmiter.
Otázka: Jakou roli hraje histamin v zánětlivé reakci?
Odpověď: Histamin se podílí na zánětlivé reakci, při níž tkáně zčervenají, otékají a jsou bolestivé. V rámci imunitní reakce na cizorodé patogeny je histamin produkován bazofily a žírnými buňkami, které se nacházejí v blízkých pojivových tkáních.
Otázka: Jak histamin zvyšuje propustnost kapilár a proč je to důležité?
Odpověď: Histamin zvyšuje propustnost kapilár pro bílé krvinky a některé bílkoviny tím, že umožňuje buňkám proniknout stěnami drobných cév k patogenům v infikovaných tkáních. To je důležité, protože to umožňuje imunitnímu systému dostat se do infikované oblasti a zahájit proces boje proti patogenům.
Otázka: Kde se histamin produkuje a jakými buňkami?
Odpověď: Histamin je produkován bazofily a žírnými buňkami, které se nacházejí v blízkých pojivových tkáních.
Otázka: Jaké jsou dva tautomery histaminu ve vodě?
Odpověď: Histamin ve vodě existuje jako dva tautomery v rovnováze, které se liší polohou atomu vodíku.
Otázka: Jakou roli hraje histamin ve fyziologické funkci střeva?
Odpověď: Histamin reguluje fyziologické funkce ve střevech a hraje roli v trávicích procesech.
Otázka: Jak histamin působí jako neurotransmiter?
Odpověď: Histamin působí jako neurotransmiter tím, že přenáší signály mezi nervovými buňkami v mozku a centrálním nervovém systému.
Vyhledávání