Velká zeď Hercules-Corona Borealis
Velká zeď Hercules-Corona Borealis je největší známou superstavbou ve vesmíru.
Jedná se o obrovskou skupinu galaxií, které tvoří obří listovitý obrazec. Je asi 10 miliard světelných let dlouhá, 7,2 miliardy světelných let široká a téměř 1 miliardu světelných let tlustá. Nachází se ve vzdálenosti asi 10 miliard světelných let v souhvězdí Herkula a Corona Borealis, odtud pochází její název.
Byl objeven v listopadu 2013 při mapování gama záblesků. Jedná se o velmi zářivé exploze vzdálených, masivních hvězd, nejsilnější exploze ve vesmíru. Typický záblesk uvolní za méně než desetinu sekundy více energie, než Slunce za celý svůj život trvající 10 miliard let.
Záblesky gama záření jsou velmi vzácné: v typické galaxii se objeví pouze jeden za několik milionů let. Hvězdy, které tyto výbuchy způsobují, jsou velmi hmotné, takže materiálu potřebného k jejich vzniku musí být velké množství. Pomocí těchto výbuchů lze tedy vystopovat, zda se v daném směru nachází galaxie nebo zda se v ní nachází velká skupina hmoty.
V letech 1997 až 2012 astronomové mapovali tyto záblesky na obloze pomocí robotických družic Swift a Fermi, které vyhledávají záblesky gama a měří jejich červený posuv. V mapě, kterou vytvořili, si všimli něčeho zajímavého; 14 gama záblesků má velmi podobné červené posuvy a jsou si velmi blízké. To znamená, že se v této oblasti nachází velmi velká skupina galaxií a hmoty. Říkají, že z měření těchto záblesků vychází velmi velká struktura o průměru 10 miliard světelných let.
Pro srovnání: Mléčná dráha, galaxie, ve které žijeme, měří pouhých 100 000 světelných let a vzdálenost Mléčné dráhy od galaxie v Andromedě je pouhých 2,5 milionu světelných let. Huge-LQG (Obrovská skupina velkých kvasarů), předchozí největší struktura ve vesmíru, měří 4 miliardy světelných let.
Objev velké stěny Hercules-Corona Borealis je v rozporu s teorií navrženou Albertem Einsteinem, známou jako kosmologický princip. Kosmologický princip říká, že celý vesmír je přibližně stejný; jakékoliv dvě oblasti ve vesmíru budou vypadat velmi podobně, i když jsou tyto dvě oblasti od sebe velmi vzdálené, za předpokladu, že tyto oblasti mají velikost větší než 250 až 300 milionů světelných let. Maximální rozměry struktur musí být na základě výše uvedeného významu přibližně 1,2 miliardy světelných let a žádná struktura nesmí být větší než tato, za předpokladu, že se hmota od velkého třesku šíří rovnoměrně. Nicméně struktura, je osmkrát větší než limit, což odporuje kosmologickému principu.
Struktura je také v rozporu s teoriemi o vývoji vesmíru. Struktura je od nás vzdálena 10 miliard světelných let, což znamená, že jsme ji spatřili před 10 miliardami let, kdy byl vesmír starý pouhých 13,8 miliardy let a její světlo se k nám teprve blížilo. Časový úsek 13,8 miliardy let je příliš krátký na to, aby mohla vzniknout obří struktura dlouhá 10 miliard světelných let. Dokonce i István Horvath, objevitel struktury, říká, že nemá ponětí, jak se struktura za takovou dobu zformovala. Prozatím je existence struktury pro kosmology stále záhadou.
Masivní kupa galaxií MACS J0717.5+3745, která může být podobná Velké zdi v Herkulu a Koruně Borealis.
Otázky a odpovědi
Otázka: Jak se nazývá Velká Herkulova zeď - Korona Borealis?
A: Velká zeď Hercules-Corona Borealis je největší známou nadstavbou ve vesmíru. Jedná se o obrovskou skupinu galaxií tvořící obří listovitý obrazec, který je asi 10 miliard světelných let dlouhý, 7,2 miliardy světelných let široký a téměř 1 miliardu světelných let tlustý.
Otázka: Jak byla objevena?
Odpověď: Velká stěna Hercules-Corona Borealis byla objevena v listopadu 2013 na základě mapování záblesků záření gama. Jedná se o velmi zářivé exploze vzdálených masivních hvězd, které za méně než desetinu sekundy uvolní více energie, než Slunce za celý svůj život trvající 10 miliard let. Záblesky gama záření jsou velmi vzácné, ale lze je využít ke sledování, zda se v daném směru nachází galaxie nebo velká skupina hmoty. Astronomové mapovali tyto záblesky v letech 1997 až 2012 pomocí robotických družic Swift a Fermi a všimli si něčeho zajímavého; 14 gama záblesků mělo velmi podobný červený posuv a byly blízko sebe, což naznačuje, že se v této oblasti nachází velká skupina galaxií a hmoty.
Otázka: Jak si tato struktura stojí v porovnání s jinými strukturami?
Odpověď: Obrovská velká skupina kvasarů (předchozí největší struktura) měří 4 miliardy světelných let, zatímco Mléčná dráha měří jen 200 000 světelných let a vzdálenost od Mléčné dráhy ke Galaxii v Andromedě měří jen 2,5 milionu světelných let. Tato struktura však měří 10 miliard světelných let, takže je 8krát větší než jakákoli jiná známá struktura.
Otázka: Jaké teorii to odporuje?
Odpověď: Tento objev je v rozporu s kosmologickým principem Alberta Einsteina, který říká, že dvě oblasti ve vesmíru budou vypadat podobně, i když jsou daleko od sebe, pokud mají tyto oblasti rozměry větší než 250 až 300 milionů světelných let - maximální rozměry struktur musí být na základě tohoto významu kolem 1,2 miliardy světelných let - tato struktura však tuto hranici překračuje, protože je 8krát větší, než se očekávalo, což odporuje Einsteinově teorii .
Otázka: Proč její existence stále zůstává záhadou?
Odpověď: Její existence zůstává záhadou, protože se zformovala v rozmezí 3,8 miliardy let, protože její vznik by vzhledem k její velikosti - 10 miliard světelných let - trval déle, než když vesmír vznikl před 13,8 miliardami let, kdy se k nám její světla teprve začala přibližovat .
Otázka: Jaká myšlenka naznačuje, že by se Velký třesk mohl ukázat jako nepravdivý vzhledem k této neuvěřitelné vesmírné struktuře?
Odpověď: Někteří naznačují, že Velký třesk by mohl být v důsledku této neuvěřitelné vesmírné struktury prokázán jako falešný, protože vznikl v rozmezí 3,8 miliardy let, protože jeho vznik by vzhledem k jeho velikosti trval déle ve srovnání s dobou, kdy vesmír začal před 13,8 miliardy let, kdy se k nám jeho světla teprve začala přibližovat .
