Hebrejský kalendář

Základní pravidla

Hebrejský kalendář je lunisolární kalendář, který závisí na Měsíci i na Slunci. Měsíce hebrejského kalendáře jsou založeny na tom, kdy se objeví nový Měsíc. Zároveň musí být svátek Pesach na jaře. Z tohoto důvodu jsou roky hebrejského kalendáře založeny na Slunci.

Jeden sluneční rok trvá přibližně 365 dní, ale dvanáct lunárních měsíců trvá pouze 354 dní. Z tohoto důvodu přidává hebrejský kalendář v každém cyklu 19 let sedmkrát měsíční měsíc navíc. Díky tomuto pravidlu je průměrný hebrejský kalendářní rok přibližně stejně dlouhý jako rok sluneční, tedy 365 dní.

Sedmidenní týden se používá k určení dne šabatu, dne odpočinku. Týden nezávisí na slunečním roce ani na lunárním měsíci. Místo toho závisí na počítání sedmi dnů, které údajně pochází z dávných dob. Týden je také důležitou součástí hebrejského kalendáře.

Mozaiková podlaha zvěrokruhu v synagoze v Bejt Alfa v Izraeli ze 6. století.


Tento obrázekn2 , pocházející ze středověkého hebrejského kalendáře, připomínal Židům palmovou ratolest (lulav), myrtové větvičky, vrbové ratolesti a citron (etrog) používané během svátku Sukot.

Historie

Podle knihy Exodus Židé používají lunisolární kalendář od doby, kdy opustili Egypt. Prvním přikázáním, které židovský národ jako národ obdržel, bylo přikázání o určování novoluní. Velmi brzy poté Židé obdrželi přikázání, aby Pesach připadal na jaro.

V Tanachu (hebrejské Bibli) jsou měsíce obvykle číslovány, nikoli pojmenovány. (Viz tabulka níže.) V Tanachu z doby před babylonským vyhnanstvím se objevují pouze čtyři názvy měsíců (viz tabulka). Názvy měsíců v moderním hebrejském kalendáři byly převzaty z názvů měsíců v babylonském kalendáři v době babylonského exilu (6. století př. n. l.).

Nejprve začínal nový měsíc, když svědci přišli k sanhedrinu (nejvyššímu rabínskému soudu) a dosvědčili, že viděli na obloze nový půlměsíc. Sanhedrin také rozhodoval o tom, kdy se do kalendáře přidá měsíc navíc, aby se Pesach mohl slavit na jaře. (Viz Metonický cyklus.) Po zničení druhého Chrámu v roce 70 n. l. bylo pro Sanhedrin obtížnější se scházet a vyslýchat svědky. Z tohoto důvodu Sanhedrin zavedl pevnou, na pravidlech založenou podobu kalendáře. Maimonides plně popsal moderní hebrejský kalendář kolem roku 1178 n. l.

V moderním hebrejském kalendáři se roky počítají jako Anno Mundi (latinsky "rok světa"). To představuje tradiční počítání let od stvoření světa, jak je popsáno v knize Genesis. Tento rok je anno mundi 5780.

V karaitském judaismu

V malé komunitě karaimského judaismu je kalendář velmi podobný. Karaimové však používají svědky pro stanovení data nového půlměsíce. Při rozhodování o tom, zda k roku přidají měsíc navíc, stále používají dozrávání ječmene. Z těchto důvodů se karaimský kalendář může mírně lišit od hlavního židovského kalendáře.

Dny hebrejského kalendářního týdne

Den v týdnu (hebrejsky)	Překlad	Den začíná od západu slunce	Den pokračuje až do západu slunce
יום ראשון jom rišon	první den	Sobota	Neděle
יום שני yom sheni	druhý den	Neděle	Pondělí
יום שלישי jom šeliši	třetí den	Pondělí	Úterý
יום רביעי yom revi'i	čtvrtý den	Úterý	Středa
יום חמישי yom hamishi	pátý den	Středa	Čtvrtek
יום ששי yom shishi	šestý den	Čtvrtek	Pátek
שבת šabat	Šabat  (šabat)	Pátek	Sobota

Podrobnosti

Den a týden

V hebrejském kalendáři je význam dne převzat z hebrejské Bible: "A byl večer a bylo ráno, jeden den". Protože slovo "večer" předchází slovu "ráno", začíná den v hebrejském kalendáři večerem. Pro mnoho účelů začíná den v hebrejském kalendáři západem slunce. Když je však důležité ujistit se, že předchozí den zcela skončil, začíná den za soumraku.

Lidé, kteří tisknou kalendáře nebo píší kalendářní programy pro počítače, toto pravidlo ignorují. Považují datum hebrejského kalendáře a datum gregoriánského kalendáře, které má stejnou půlnoc, za stejný den. Předpokládají, že lidé čtoucí hebrejský kalendář znají pravidlo západu slunce. Kdykoli se v tištěném kalendáři objeví svátek, narozeniny nebo výročí, začíná ve skutečnosti den předtím, při západu slunce.

V hebrejském kalendáři je každý sedmý den šabatem, dnem odpočinku. Týden je cyklus počítání každého souboru sedmi dnů končícího šabatem. Týden není ovlivněn žádným jiným kalendářním výpočtem. V hebrejštině je jediným názvem pro prvních šest dní týdne počítání: "První den", "Druhý den" atd. Jediným dnem týdne se zvláštním názvem je sedmý den - šabat. (Viz tabulka výše.)

Molad

Výpočet hebrejského kalendářního roku a měsíce začíná moladem. Molad je hebrejské slovo, které znamená "narození". Toto slovo odkazuje na "zrození" nového měsíce každý měsíc. Moderní hebrejský kalendář používá vypočítanou molad: průměrnou délku cyklu od novoluní do novoluní za mnoho let. Délka molad je 29 dní, 12 hodin, 44 minut, 3¹ ⁄₃ sekundy.

Běžné roky a přestupné roky

Rok o 12 lunárních měsících by měl 354 dní, ale hebrejský kalendářní rok musí být rokem slunečním - tedy přibližně 365 dní dlouhým. Také hebrejský kalendářní rok musí mít buď 12, nebo 13 měsíců. Není dovoleno mít "část" měsíce, takže třináctý měsíc se v každém cyklu devatenácti let přidává sedmkrát. Jedná se o adaptaci ^{n 2}metonického cyklu, kalendářního cyklu, který byl dobře znám již ve starověku. Podle konvence^{n 3} , hebrejský kalendář přidává měsíc navíc během 3., 6., 8., 11., 14., 17. a 19. roku cyklu.

Výpočet Roš hašana pro letošní a příští rok

Měsíce hebrejského kalendáře mají být lunárními měsíci. Z tohoto důvodu začíná výpočet Roš ha-šana, židovského nového roku, moladou měsíce tišrej. Počínaje tímto měsícem připouštějí kalendářní pravidla dva hlavní důvody, proč Roš ha-šana o jeden nebo více dní odložit:

1. Odložení Roš hašana, pokud je čas molad (v Jeruzalémě) po 12:00. Nebýt tohoto pravidla, Roš ha-šana by v částech světa na východ od Jeruzaléma připadl na den před moladou.
2. Přeložení Roš hašana tak, aby nezačínal v neděli, ve středu nebo v pátek. Toto pravidlo brání tomu, aby Jom kipur připadl na den před nebo po šabatu. Zabraňuje také tomu, aby Hošana raba, sedmý den svátku Sukot, připadl na šabat. Po výpočtu
   Roš ha-šana pro tento rok se vypočítá Roš ha-šana pro příští rok, přičemž se začíná časem buď 12, nebo 13 moladových období v budoucnosti.

Jakmile jsou známa data letošní a příští Roš ha-šana, je výpočet kalendáře mezi nimi snadný.

Výpočet kalendáře

Délka jednoho moladu je něco málo přes 29¹ ⁄₂ dní. Protože měsíc musí mít celý počet dní, začíná výpočet kalendáře střídavě měsíci o 30 a 29 dnech. To dává průměr 29¹ ⁄₂ dnů a celkový počet 12 měsíců 354 dnů. Odtud se délky měsíců mění následovně:

• Když se přidá další měsíc, je to měsíc šestý (počítáno od Tišreje), který má vždy 30 dní.
• Pokud je počet dní mezi Roš ha-šana a příštím rokem 355 dní v běžném roce (nebo 385 dní v přestupném roce), je potřeba den navíc. Ten se přidává k měsíci chešvan (druhý měsíc počítaný od měsíce tišrej), který pak má 30 dní.
• Když je počet dní mezi Roš ha-šana a příštím rokem 353 dní v běžném roce (nebo 383 dní v přestupném roce), je potřeba o jeden den méně. Ubírá se z měsíce kislev (třetí měsíc počítaný od měsíce tišrej), který pak má 29 dní.

(Viz tabulka měsíců výše.)

Kalendářní měsíce a astronomické novoluní

První den hebrejského kalendářního měsíce, známý jako Roš chodeš (רׂאשׁ חוֹדֶש), je vždy blízko astronomického novoluní. Často však není přesně v astronomickém novu. To má dva důvody:

1. Kalendářní výpočty jsou založeny na průměrné délce měsíčního cyklu. Skutečná délka jednotlivých měsíčních cyklů se v čase mění.
2. Pravidla pro odklad Roš hašana (viz výše) oddalují Roš ha-šo od astronomického novoluní. Lidé, kteří tyto výpočty vytvořili, se rozhodli, že Roš chodeš je blízko novoluní, což je méně důležité než jiné faktory.