Chanuka je židovský svátek, který oslavuje vítězství Makabejců nad větším syrským vojskem. Oslavuje také zázrak, který se stal v této době, kdy pouhá jednodenní zásoba oleje umožnila, aby menora ve znovu vysvěceném jeruzalémském chrámu svítila osm dní. Proto Židé slaví Chanuku osm dní. Chanuka začíná 25. dne měsíce kislev podle hebrejského kalendáře, což podle gregoriánského kalendáře připadá na konec listopadu nebo prosinec. Například v roce 2013 začínala 27. listopadu. Hebrejské slovo chanuka znamená znovu zasvěcení.

Historické pozadí

Dějiny Chanuky sahají do 2. století př. n. l., kdy vládu nad Judeou vykonávala Seleukovská říše. Za vlády Antiocha IV. Epifana byly židovské náboženské praktiky potlačovány a v chrámu v Jeruzalémě byly zavedeny pohanské obřady. Vedl se povstání pod vedením Judy Makabejce a jeho bratrů, které skončilo vítězstvím povstalců a znovuzískáním chrámu. Chrám byl očištěn a znovu zasvěcen — podle pozdější tradice pak došlo k „zázraku oleje“, kdy jedna dnešní dávka oleje vydržela hořet osm dní, dokud nebyl připraven posvěcený olej nový. Pověst o zázraku oleje je zaznamenána v Talmudu (Šabat 21b) a stala se ústředním prvkem chanukových slavností.

Chanukija — svícen chanuky

Chanukija (nebo chanuka menora) je svícen, důležitý symbol chanuky. Má devět větví: osm představuje osm dnů zázraku a devátá, obvykle oddělená nebo vyšší, je šamaš — služební svíce. Svíčky nebo olejové lampičky se zapalují postupně každou noc po dobu osmi dní.

Uspořádání a zapalování: Svíčky se do chanukije vkládají zprava doleva (nově přidaná svíce se umístí po pravici předchozích), ale při zapalování se zapalují zleva doprava (první se zapálí ta nejnovější). Svíčky se nikdy nezapalují přímo z krabičky zápalek — nejprve se zapálí šamaš, kterým se poté zapalují ostatní svíce. Před zapálením se pronášejí požehnání (blessings); první dvě se recitují každou noc, třetí (Shehechejanu) pouze při zapalování první chanukové noci u mnoha komunit.

Umístění: Chanukija se tradičně umisťuje do okna nebo na jiné viditelné místo — účelem je pirsumej nisá, tj. veřejné připomenutí a zveřejnění zázraku. Kdy se zapaluje: většinou krátce po západu slunce (některé komunitní zvyky připouštějí zapalování po setmění). Pokud Chanuka připadne na Šabat, následují zvláštní pravidla — svíčky se nesmějí zapalovat během Šabatu z ohně zapáleného mimo něj, takže zapalování se upravuje způsobem závislým na náboženské praxi.

Tradice, jídla a zvyky

Chanuka není biblickým svátkem, ale rabínským ustanovením — přesto má silné lidové a kulturní prvky. Mezi nejrozšířenější tradice patří:

  • Smažení pokrmů v oleji — připomínka zázraku oleje. Typická jídla jsou bramboráky (latkes) v aškenázské tradici a sufganiyot (plněné koblihy) v sefardské a izraelské tradici.
  • Gelt — sladké mince z čokolády nebo drobné peníze, které se rozdávají dětem; slovo znamená „peníze“ v jidiš.
  • Dárky — v mnoha rodinách se dávají malé dárky po každé noci Chanuky, zvláště dětem.
  • Veřejné zapalování — v mnoha městech (zejména v Izraeli a západních zemích) se zapalují velké chanukije na veřejných prostranstvích jako výraz viditelnosti a solidarity.
  • Písně a modlitby — např. „Maoz Cúr“ (Pevnosti skálo), které se tradičně zpívá po zapálení svící.

Dreidel — hra a symbolika

Židovské děti často hrají hru zvanou dreidel. Drejdl je čtyřstranný otočný vršek, na jehož každé straně je hebrejské písmeno. Čtyři písmena (nun, gimel, hej, šin) jsou zkratkou věty "Nes gadol haya shaam", což znamená "Stal se tam velký zázrak". V Izraeli se místo šam používá po, takže nápis zní "zde se stal velký zázrak".

Pravidla hry jsou jednoduchá: hráči dávají do společného banku (např. mince, korálky nebo bonbóny) a střídavě točí dreidel. Výsledek určí, zda hráč bank vyhrává, nic nezíská, přispěje nebo získá polovinu. Symbolika hry a používání drobných výher jsou především zábavným rodinným zvykem spojeným se svátkem.

Chanuka dnes

V moderním světě má Chanuka kromě náboženského rozměru i kulturní a společenský význam. V Izraeli je Chanuka slavená jako státní svátek se školními prázdninami a veřejnými akcemi; v diaspoře se často projevuje jako čas rodinných setkání, charitativních aktivit a komunitních oslav. Chanuka je rovněž obdobím, kdy židovské komunity zdůrazňují své dědictví a historii proti pronásledování a asimilaci.