Graffiti jsou značky, škrábance nebo kresby na povrchu na veřejném místě. Často se vytváří barvou nebo sprejem (barvou nastříkanou z plechovky). Jedna značka by se mohla nazývat graffito, ale obvykle se používá slovo graffiti, což znamená, že je zde více než jedna značka.
Graffiti může mít podobu umění, kreseb nebo slov. Pokud je provedeno bez souhlasu majitele nemovitosti, považuje se za vandalismus. Někdy se jedná pouze o jméno osoby nebo neslušné slovo. Někdy se jedná o veřejný politický protest, protože graffiti bez povolení je nezákonné.
Krátká historie
Podstata graffiti – značky a malby na veřejných místech – sahá až do starověku (např. nápisy v Pompejích). Moderní podoba graffiti vznikla ve 20. století; zvláště významné byly hnutí v USA v 60.–70. letech, kdy se vznikající hip‑hopová kultura propojila se značkami, „tagy“ a malbami na vagónech. Od té doby se graffiti vyvinulo do mnoha stylů a stalo se součástí městské kultury po celém světě.
Hlavní typy graffiti
- Tag – jednoduchý podpis autora, často jediná barva; nejběžnější a nejrychlejší forma.
- Throw‑up – rychle provedený nápis nebo jednoduchá malba, obvykle dvoubarevná, větší než tag.
- Piece (masterpiece) – složitější, barevná práce s více detaily a časovou náročností.
- Wildstyle – komplikovaný, vzájemně provázaný styl písma, čitelný často jen pro zasvěcené.
- Stencil – použití šablon pro rychlé a opakovatelné motivy; oblíbené pro politické poselství.
- Sticker (slap) – polepené předtištěné štítky s motivem nebo logem.
- Mural – velké nástěnné malby často realizované se souhlasem majitele, někdy ve veřejných projektech.
Techniky a materiály
Nejběžnějším nástrojem je sprejová barva (aerosol), ale používají se i značkovače, štětce, válečky, lepicí pásky, šablony nebo lepidlo na plakáty (wheatpaste). Různé „kapky“ a typy nátěrových nádob (různé čepičky) umožňují měnit šířku a tvar čáry. Někteří autoři kombinují techniky – například stencily a volnou rukou.
Kultura a význam
Graffiti může být výrazem osobní identity, skupinové příslušnosti, politického názoru nebo estetické tvorby. V mnoha městech se vyvinuly legální prostory, festivaly a soutěže, kde se street art prezentuje jako uznávané umění. Zároveň zůstává kontroverzní – pro některé je to forma občanského vyjádření, pro jiné rušení veřejného pořádku a poškozování majetku.
Právní aspekty
Právní postihy za neautorizované graffiti se liší podle země i místních předpisů. Často jsou to pokuty, povinnost nahradit škodu, komunitní práce nebo v závažnějších případech i trest odnětí svobody. U mladistvých se používají i alternativní sankce, jako jsou vzdělávací programy o důsledcích vandalismu.
Důležité rozdíly: graffiti realizované se souhlasem majitele nebo v rámci městských projektů je legální (např. povolené murály). Neautorizované značení je považováno za majetkovou újmu a může být stíháno jako vandalismus.
Odstraňování a prevence
Metody odstranění zahrnují mechanické čištění (vysokotlaké mytí), chemické odstraňovače a přemalování povrchu. Města používají i prevenční opatření: protistranové nátěry (anti‑graffiti coatings), kamerové systémy, lepší veřejné osvětlení nebo vytváření legálních ploch a komunitních projektů, které snižují motivaci ke škodolibému sprejování.
Umělecké uznání a kontroverze
Někteří autoři graffiti se proslavili a jejich díla se dostala do galerií a na aukce (příkladem je Banksy či Blek le Rat). Přesto je častým tématem debata o tom, kde končí umění a kde začíná vandalismus. Diskuse se dotýká práv vlastníků majetku, svobody projevu a estetického vnímání veřejného prostoru.
Jak přistupovat k graffiti
- Pokud chcete podporovat legální street art, zapojte se do komunitních projektů nebo hledejte povolené plochy.
- Pokud narazíte na nelegální graffiti, oznamte to místním úřadům nebo správcům majetku místo konfrontace s autory.
- Chcete‑li tvořit legálně, vyhledejte povolení od majitele zdi nebo se zapojte do městských programů, které nabízejí legální murály.
Graffiti je složitý fenomén spojující umělecký výraz, subkulturu a právní otázky. Rozlišení mezi artefaktem a vandalismem závisí na kontextu, úmyslu a souhlasu vlastníka prostoru.


