Tchoř tmavý
Tchoř evropský (Mustela putorius) je druh hrabavé šelmy pocházející ze západní Eurasie a severního Maroka. Je známá také jako fretka obecná, tchoř černý nebo lesní, foumart nebo fitch. Je tmavě hnědá , se světlým podbřiškem a tmavou maskou přes obličej. Příležitostně se vyskytují i jiné barevné varianty, například albíni. Do čeledi patří také norci a jiné lasicovité šelmy. Ve srovnání s nimi má tchoř kratší a kompaktnější tělo; mohutněji stavěnou lebku a zuby; a je méně pohyblivý. Je známá svou schopností vylučovat obzvlášť páchnoucí tekutinu, kterou si značí své teritorium.
Je mnohem méně teritoriální než ostatní knírači. Zvířata stejného pohlaví často sdílejí domovský okrsek. Stejně jako ostatní mustelidi je tchoř evropský polygamní, k březosti dochází po páření, bez indukované ovulace. Obvykle rodí počátkem léta mláďata, která se skládají z pěti až deseti koťat, která se osamostatňují ve věku dvou až tří měsíců. Tchoř evropský se živí drobnými hlodavci, ptáky, obojživelníky a plazy. Svou kořist občas zmrzačí tím, že jí zuby propíchne mozek, a ještě živou ji uloží do své nory k budoucí spotřebě.
Tchoř evropský pochází ze západní Evropy ze středního pleistocénu. jeho nejbližšími žijícími příbuznými jsou tchoř stepní, fretka černohlavá a norek evropský. Může mít plodné potomstvo s tchořem stepním a fretkou černonohou. Kříženci tchoře a norka bývají sterilní a od svých rodičovských druhů se liší větší velikostí a cennějšími kožešinami.
Tchoř evropský je jediným předkem fretky, která byla domestikována před více než 2000 lety pro lov škůdců. Jinak byl tento druh v minulosti lidmi vnímán negativně. Zejména na Britských ostrovech byl tchoř pronásledován myslivci a v rané anglické literatuře se stal synonymem promiskuity. V moderní době je tchoř v populární kultuře ve srovnání s jinými vzácnými britskými savci stále zastoupen jen mizivě a v některých venkovských oblastech stále přetrvává nepochopení jeho chování. Od roku 2008[aktualizace] je zařazen organizací IUCN do kategorie "Least Concern" (nejméně dotčený) vzhledem ke svému širokému areálu a velké početnosti.
Obsah
· 1 Místní názvy
o 1.1 Dialektální anglické názvy
· 2 Latinský název
· 3 Odkazy
o 3.1 Poznámky
o 3.2 Bibliografie
· 4 Další webové stránky
Místní názvy
Dialektální anglická jména
Pravděpodobně žádné jiné zvíře na britském seznamu nemá tolik hovorových jmen jako tchoř. V jižní Anglii se mu obecně říkalo "fitchou", zatímco na severu to byl "foumat nebo foumard"... Existovala však celá řada dalších, včetně nekonečných hláskových variant: philbert, fulmer, fishock, filibart, poulcat, poll cat atd. Charles Oldham jen v oblasti Hertfordshire/Bedfordshire identifikoval nejméně 20 různých verzí tohoto jména.
- Roger Lovegrove (2007)
Latinský název
Kromě několika původních názvů, které se vztahují k zápachu (viz výše), je vědecké jméno Mustela putorius odvozeno od zápachu tohoto druhu. Latinské putorius znamená v překladu "zápach" nebo "smrad" a je původem anglického slova putrid.
Otázky a odpovědi
Otázka: Jaký je vědecký název tchoře evropského?
Odpověď: Vědecký název tchoře evropského je Mustela putorius.
Otázka: Jakou barvu má typický tchoř evropský?
Odpověď: Typický tchoř evropský je tmavě hnědý, se světlým podbřiškem a tmavou maskou přes obličej. Občas se vyskytují i jiné barevné varianty, například albíni.
Otázka: Do jaké čeledi patří tchoř evropský?
Odpověď: Tchoř evropský patří do čeledi lasicovitých, kam patří také norci a jiné lasice.
Otázka: Jak si tchoř evropský značí své teritorium?
Odpověď: Tchoř evropský si značí své teritorium vylučováním obzvlášť páchnoucí tekutiny.
Otázka: Kdy březí samice tchoře evropského obvykle rodí?
Odpověď: Březí samice tchoře evropského rodí obvykle začátkem léta mláďata, která se skládají z pěti až deseti koťat.
Otázka: Jakými živočichy se tchoř evropský živí?
Odpověď: Polák evropský se živí drobnými hlodavci, ptáky, obojživelníky a plazy. Občas svou kořist zmrzačí tím, že jí zuby propíchne mozek, a uloží ji do své nory pro budoucí spotřebu.
Otázka: Kdy začala domestikace fretek? Odpověď: Fretky byly domestikovány před více než 2000 lety za účelem lovu škůdců.