Tchoř evropský (Mustela putorius) – popis, chování a rozšíření
Tchoř evropský (Mustela putorius) je malá hrabavá šelma pocházející ze západní Eurasie a severního Maroka. Běžně se mu říká také fretka obecná, tchoř černý, lesní, foumart nebo fitch. Má typickou barvu tmavě hnědou s bělavým nebo světlejším podbřiškem a tmavou „maskou“ přes obličej; objevují se i jiné barevné varianty, včetně albínů. Do čeledi Lasicovitých patří vedle něj i norci a jiné lasicovité šelmy. Ve srovnání s některými příbuznými má tchoř kratší, kompaktnější tělo, mohutnější lebku a silné čelisti; je méně ohebně stavěný než například lasice nebo kuna. Je proslulý schopností vylučovat ostrou a nepříjemně páchnoucí tekutinu, kterou používá k značkování teritoria a jako obranný prostředek.
Popis
Dospělý tchoř měří na délku těla včetně hlavy obvykle 30–45 cm, z toho ocas tvoří zhruba čtvrtinu délky; váha se pohybuje mezi 0,5 až 2 kg v závislosti na pohlaví a potravě. Samci jsou větší než samice. Srst je hustá, krátká a přizpůsobená sezónním změnám — v chladnějším klimatu bývá srst bohatší. Charakteristickým rysem je tmavá maska přes oči a světlejší oblast kolem tlamy a břicha.
Rozšíření a stanoviště
Tchoř evropský má široké rozšíření přes většinu Evropy, západní Asie až do části severní Afriky. Podrobněji viz jeho původ z západní Evropy ze středního pleistocénu. Obývá různé typy biotopů: listnaté i smíšené lesy, rákosiny, křovinaté okraje polí, mokřady i přilehlé krajiny s dostupností potravní základny a úkrytů. V blízkosti lidských sídel se často vyskytuje tam, kde je dostatek drobných hlodavců a možných nory (opuštěné nory lišek, meliorační struktury, kůlny).
Chování a sociální struktura
Tchoř je převážně noční nebo soumračný, aktivnější za soumraku a v noci. Na rozdíl od některých jiných lasicovitých je mnohem méně teritoriální — zvířata stejného pohlaví se často tolerují a mohou sdílet domovský okrsek. Je obratný lovec, který prohledává nory a křoviny, často prolezává úzké průchody. Při ohrožení vydává silný zápach a může být agresivní, pokud nemá jinou možnost úniku.
Potrava
Živí se převážně drobnými savci, zejména hlodavci (krysy, myši, hraboši), ale loví i ptáky, obojživelníky a plazy. Občas ulovenou kořist zmrzačí tím, že jí propíchne mozek, a živou ji někdy uloží do nory jako „zásobu“ pro pozdější konzumaci. Je schopný vykrádat ptačí hnízda a pro své potřeby využívá i potravu dostupnou v blízkosti lidských obydlí.
Rozmnožování a vývoj mláďat
Tchoř je, podobně jako jiní mustelidi, polygamní. Podle pozorování k březosti dochází po páření, bez indukované ovulace. Březost trvá přibližně 38–42 dní a samice obvykle rodí na jaře až počátkem léta vrhy o 5–10 mláďatech (počet se liší podle regionu a dostupnosti potravy). Mláďata se rodí slepá a bezsrstá; oči se jim otevírají po dvou až třech týdnech a k osamostatnění dochází obvykle ve věku 2–3 měsíců. Do pohlavní dospělosti dospívají mladí jedinci v příštím roce.
Hybridizace a příbuznost
Nejbližšími žijícími příbuznými tchoře jsou tchoř stepní, fretka černohlavá a norek evropský. Tchoř se může křížit s tchořem stepním a fretkou černonohou, výslední jedinci mohou být plodní. Naopak kříženci tchoře a norka bývají často sterilní a liší se větší velikostí a cennějšími kožešinami, což vedlo k historickému zájmu kožešníků.
Domestikace a vztah k člověku
Tchoř evropský je předkem domestikované fretky, která byla domestikována před více než 2000 lety pro lov škůdců, zejména k pronásledování hrabošů v norách. Jinak byl tento druh v minulosti často vnímán negativně — zejména na Britských ostrovech byl cílem pronásledování myslivci a ve rané anglické literatuře se stal symbolem promiskuity. V moderní době je jeho zastoupení v populární kultuře omezené a v některých venkovských oblastech přetrvává nedorozumění ohledně jeho chování a ekologie. Současně však tchoři pomáhají regulovat populace malých hlodavců.
Ochrana a stav populace
Díky širokému rozšíření a relativně početným populacím je tchoř evropský od roku 2008[aktualizace] zařazen organizací IUCN do kategorie "Least Concern" (nejméně dotčený). Přesto jsou lokální populace ohroženy ztrátou vhodného prostředí, intenzifikací zemědělství, používáním jedů proti hlodavcům a úmyslným perzekvováním. Konzervace zahrnuje zachování pestré krajiny s dostatkem úkrytů a zajištění koridorů umožňujících šíření mezi populacemi.
Predátoři a nemoci
Mezi přirozené predátory tchořů patří větší šelmy, draví ptáci a lišky. Tchoři mohou být citliví na nákazy, včetně moru lišek, vztekliny a parazitárních onemocnění, které mohou ovlivnit místní populace.
Obsah
· 1 Místní názvy
o 1.1 Dialektální anglické názvy
· 2 Latinský název
· 3 Odkazy
o 3.1 Poznámky
o 3.2 Bibliografie
· 4 Další webové stránky
Místní názvy
Dialektální anglická jména
Pravděpodobně žádné jiné zvíře na britském seznamu nemá tolik hovorových jmen jako tchoř. V jižní Anglii se mu obecně říkalo "fitchou", zatímco na severu to byl "foumat nebo foumard"... Existovala však celá řada dalších, včetně nekonečných hláskových variant: philbert, fulmer, fishock, filibart, poulcat, poll cat atd. Charles Oldham jen v oblasti Hertfordshire/Bedfordshire identifikoval nejméně 20 různých verzí tohoto jména.
- Roger Lovegrove (2007)
Latinský název
Kromě několika původních názvů, které se vztahují k zápachu (viz výše), je vědecké jméno Mustela putorius odvozeno od zápachu tohoto druhu. Latinské putorius znamená v překladu "zápach" nebo "smrad" a je původem anglického slova putrid.
Poznámka: článek shrnuje základní informace o biologii, ekologii a vztahu tchoře evropského k člověku; pro podrobnější údaje o lokálních populacích, konkrétních fenotypech nebo opatřeních ochrany je vhodné konzultovat odborné publikace a regionální zprávy.
Otázky a odpovědi
Otázka: Jaký je vědecký název tchoře evropského?
Odpověď: Vědecký název tchoře evropského je Mustela putorius.
Otázka: Jakou barvu má typický tchoř evropský?
Odpověď: Typický tchoř evropský je tmavě hnědý, se světlým podbřiškem a tmavou maskou přes obličej. Občas se vyskytují i jiné barevné varianty, například albíni.
Otázka: Do jaké čeledi patří tchoř evropský?
Odpověď: Tchoř evropský patří do čeledi lasicovitých, kam patří také norci a jiné lasice.
Otázka: Jak si tchoř evropský značí své teritorium?
Odpověď: Tchoř evropský si značí své teritorium vylučováním obzvlášť páchnoucí tekutiny.
Otázka: Kdy březí samice tchoře evropského obvykle rodí?
Odpověď: Březí samice tchoře evropského rodí obvykle začátkem léta mláďata, která se skládají z pěti až deseti koťat.
Otázka: Jakými živočichy se tchoř evropský živí?
Odpověď: Polák evropský se živí drobnými hlodavci, ptáky, obojživelníky a plazy. Občas svou kořist zmrzačí tím, že jí zuby propíchne mozek, a uloží ji do své nory pro budoucí spotřebu.
Otázka: Kdy začala domestikace fretek? Odpověď: Fretky byly domestikovány před více než 2000 lety za účelem lovu škůdců.