Touto rovnicí je Eulerova identita, někdy nazývaná Eulerova rovnice:
e i π + 1 = 0 {\displaystyle e^{i\pi }+1=0}
- π {\displaystyle \pi }
, pi
π ≈ 3.14159 {\displaystyle \pi \aprox 3.14159}
- e {\displaystyle e}
, Eulerovo číslo
e ≈ 2,71828 {\displaystyle e\aprox 2,71828}
- i {\displaystyle i}
, imaginární jednotka
ı = √ - 1 {\displaystyle \imath =\surd {-1}}
Eulerova identita je pojmenována po švýcarském matematikovi Leonardu Eulerovi. Není jasné, zda ji vymyslel on sám.
Respondenti v anketě časopisu Physics World označili tuto identitu za "nejhlubší matematický výrok, jaký byl kdy napsán", "podivuhodný a vznešený", "plný kosmické krásy" a "ohromující".
Co Eulerova identita říká
Eulerova identita e^{iπ} + 1 = 0 spojuje pět základních matematických konstant — čísla e, π, i, 1 a 0 — do jedné jednoduché rovnice. Výsledkem je přesná rovnost, v níž se objevují základní operace: sčítání, násobení a umocňování. Díky tomu je výsledkem jak matematicky úsporný, tak esteticky působivý.
Odvození pomocí Eulerovy formule
Identita je speciálním případem obecnějšího vztahu nazývaného Eulerova formule:
e^{ix} = cos x + i sin x
Dosadíme-li do tohoto vztahu x = π, dostaneme
e^{iπ} = cos π + i sin π = −1 + i·0 = −1,
odtud e^{iπ} + 1 = 0.
Eulerova formule se dá odvodit několika způsoby: rozvojem do Taylorových (Maclaurinových) řad, řešením diferenciálních rovnic nebo pomocí komplexní exponenciály a integrálů. Například pomocí řad platí
e^{ix} = Σ_{n=0}^∞ (ix)^n / n! = Σ even (−1)^{k} x^{2k}/(2k)! + i Σ odd (−1)^{k} x^{2k+1}/(2k+1)! = cos x + i sin x.
Geometrická interpretace
V komplexní rovině reprezentuje číslo e^{iθ} jednotkový vektor (bod na jednotkové kružnici) s argumentem θ (úhlem od kladné reálné osy). Hodnota e^{iπ} tedy odpovídá bodu na jednotkové kružnici, který leží naproti bodu 1 na reálné ose, tedy bodu −1. To vysvětluje, proč e^{iπ} = −1.
Krátké historické poznámky
Leonhard Euler popsal související vztahy v polovině 18. století (např. v díle Introductio in analysin infinitorum, 1748). I když Eulerova identité nese jeho jméno, některé související myšlenky a speciální případy byly známy dříve; za hlavního popularizátora a systematického autora vztahu Eulerovy formule je však považován právě Euler.
Proč se považuje za „krásnou“
- Spojování základních konstant: e, π, i, 1 a 0 jsou v matematice zvlášť významné a jejich spojení do jedné rovnice je nečekané.
- Jednoduchost a hloubka: v jedné větě vyjadřuje spojení aritmetiky, geometrie a analýzy.
- Universálnost: Eulerova identita je speciálním případem obecné Eulerovy formule, která je ústřední v teorii komplexních čísel a Fourierově analýze.
Důsledky a aplikace
Eulerova formule a tedy i její speciální případ mají široké použití:
- Fourierova analýza a zpracování signálu (reprezentace periodických funkcí pomocí exponenciál).
- Řešení lineárních diferenciálních rovnic s konstantními koeficienty.
- Popis rotací v rovině a kvantová mechanika (fázové faktory).
- Studium n-tých kořenů jedničky a teorie grup v algebře.
Různé důkazy
Mezi běžné důkazy Eulerovy formule patří:
- Důkaz pomocí Taylorových řad pro e^x, sin x a cos x (nejpřímější mezi elementárními).
- Důkaz pomocí řešení diferenciální rovnice y' = i y s počáteční podmínkou y(0) = 1.
- Geometrické odůvodnění přes reprezentaci komplexních čísel v polárních souřadnicích.
- Důkazy založené na integrálních transformacích a vlastnostech komplexní exponenciály v komplexní analýze.
Závěr
Eulerova identita e^{iπ} + 1 = 0 je krátký, ale mocný vztah, který shrnuje propojení několika základních oblastí matematiky. Její jednoduchost vedla k širokému uznání nejen mezi matematiky, ale i širší veřejností — například v anketě Physics World byla označena za jeden z nejkrásnějších matematických výroků.

