Eulerova rovnost

Touto rovnicí je Eulerova identita, někdy nazývaná Eulerova rovnice:

e i π + 1 = 0 {\displaystyle e^{i\pi }+1=0} $e^{i\pi }+1=0$

π {\displaystyle \pi } $\pi$ , pi

π ≈ 3.14159 {\displaystyle \pi \aprox 3.14159} $\pi \approx 3.14159$

e {\displaystyle e} $e$ , Eulerovo číslo

e ≈ 2,71828 {\displaystyle e\aprox 2,71828} $e\approx 2.71828$

i {\displaystyle i} $i$ , imaginární jednotka

ı = √ - 1 {\displaystyle \imath =\surd {-1}} $\imath =\surd {-1}$

Eulerova identita je pojmenována po švýcarském matematikovi Leonardu Eulerovi. Není jasné, zda ji vymyslel on sám.

Respondenti v anketě časopisu Physics World označili tuto identitu za "nejhlubší matematický výrok, jaký byl kdy napsán", "podivuhodný a vznešený", "plný kosmické krásy" a "ohromující".

Matematický důkaz Eulerovy identity pomocí Taylorovy řady

Mnoho rovnic lze zapsat jako řadu členů sečtených dohromady. Tomu se říká Taylorova řada

Exponenciální funkci e x {\displaystyle e^{x}} $e^{x}$ lze zapsat jako Taylorovu řadu

e x = 1 + x + x 2 2 ! + x 3 3 ! + x 4 4 ! ⋯ = ∑ k = 0 ∞ x n n ! {\displaystyle e^{x}=1+x+{x^{2} \over {2!}}+{x^{3} \over {3!}}+{x^{4} \over {4!}}\cdots =\sum _{k=0}^{\infty }{x^{n} \nad n!}}} $e^{x}=1+x+{x^{2} \over {2!}}+{x^{3} \over {3!}}+{x^{4} \over {4!}}\cdots =\sum _{k=0}^{\infty }{x^{n} \over n!}$

Stejně tak lze sinus zapsat jako

sin x = x - x 3 3 ! + x 5 5 ! - − x 7 7 ! ⋯ = ∑ k = 0 ∞ ( - 1 ) n ( 2 n + 1 ) ! x 2 n + 1 {\displaystyle \sin {x}=x-{x^{3} \nad 3!}+{x^{5} \nad 5!}-{x^{7} \over 7!}\cdots =\sum _{k=0}^{\infty }{(-1)^{n} \over (2n+1)!}{x^{2n+1}}} $\sin {x}=x-{x^{3} \over 3!}+{x^{5} \over 5!}-{x^{7} \over 7!}\cdots =\sum _{k=0}^{\infty }{(-1)^{n} \over (2n+1)!}{x^{2n+1}}$

a kosinus jako

cos x = 1 - x 2 2 ! + x 4 4 ! - − x 6 6 ! ⋯ = ∑ k = 0 ∞ ( - 1 ) n ( 2 n ) ! x 2 n {\displaystyle \cos {x}=1-{x^{2} \nad 2!}+{x^{4} \nad 4!}-{x^{6} \over 6!}\cdots =\sum _{k=0}^{\infty }{(-1)^{n} \over (2n)!}{x^{2n}}} $\cos {x}=1-{x^{2} \over 2!}+{x^{4} \over 4!}-{x^{6} \over 6!}\cdots =\sum _{k=0}^{\infty }{(-1)^{n} \over (2n)!}{x^{2n}}$

Zde vidíme, jak se utváří vzorec. e x {\displaystyle e^{x}} $e^{x}$ se zdá být součtem sinusové a kosinusové Taylorovy řady, jen se všemi znaménky změněnými na kladná. Identita, kterou ve skutečnosti dokazujeme, je e i x = cos ( x ) + i sin ( x ) {\displaystyle e^{ix}=\cos(x)+i\sin(x)} $e^{ix}=\cos(x)+i\sin(x)$ .

Na levé straně je tedy e i x {\displaystyle e^{ix}}. $e^{ix}$ , jehož Taylorova řada je 1 + i x - x 2 2 ! - i x 3 3 ! + x 4 4 ! + i x 5 5 ! ⋯ {\displaystyle 1+ix-{x^{2} \nad 2!}-{ix^{3} \over 3!}+{x^{4} \over 4!}+{ix^{5} \over 5!}\cdots } $1+ix-{x^{2} \over 2!}-{ix^{3} \over 3!}+{x^{4} \over 4!}+{ix^{5} \over 5!}\cdots$

Vidíme zde vzorec, že každý druhý člen je i krát sinusový člen a že ostatní členy jsou kosinusové členy.

Na pravé straně je cos ( x ) + i sin ( x ) {\displaystyle \cos(x)+i\sin(x)} $\cos(x)+i\sin(x)$ , jejíž Taylorova řada je Taylorova řada kosinu plus i krát Taylorova řada sinusu, což lze ukázat jako:

( 1 - x 2 2 ! + x 4 4 ! ⋯ ) + ( i x - i x 3 3 ! + i x 5 5 ! ⋯ ) {\displaystyle (1-{x^{2} \over 2!}+{x^{4} \over 4!}\cdots )+(ix-{ix^{3} \over 3!}+{ix^{5} \over 5!}\cdots )} $(1-{x^{2} \over 2!}+{x^{4} \over 4!}\cdots )+(ix-{ix^{3} \over 3!}+{ix^{5} \over 5!}\cdots )$

pokud je sečteme, dostaneme

1 + i x - x 2 2 ! - i x 3 3 ! + x 4 4 ! + i x 5 5 ! ⋯ {\displaystyle 1+ix-{x^{2} \nad 2!}-{ix^{3} \over 3!}+{x^{4} \over 4!}+{ix^{5} \over 5!}\cdots } $1+ix-{x^{2} \over 2!}-{ix^{3} \over 3!}+{x^{4} \over 4!}+{ix^{5} \over 5!}\cdots$

Proto:

e i x = cos ( x ) + i sin ( x ) {\displaystyle e^{ix}=\cos(x)+i\sin(x)} $e^{ix}=\cos(x)+i\sin(x)$

Pokud nyní nahradíme x za π {\displaystyle \pi } $\pi$ , máme..

e i π = cos ( π ) + i sin ( π ) {\displaystyle e^{i\pi }=\cos(\pi )+i\sin(\pi )} $e^{i\pi }=\cos(\pi )+i\sin(\pi )$

Pak víme, že

cos ( π ) = - 1 {\displaystyle \cos(\pi )=-1} $\cos(\pi )=-1$

sin ( π ) = 0 {\displaystyle \sin(\pi )=0} $\sin(\pi )=0$

Proto:

e i π = 0 - 1 {\displaystyle e^{i\pi }=0-1} $e^{i\pi }=0-1$
e i π + 1 = 0 {\displaystyle e^{i\pi }+1=0} $e^{i\pi }+1=0$

QED

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to Eulerova identita?

Odpověď: Eulerova identita, někdy nazývaná Eulerova rovnice, je rovnice, která obsahuje matematické konstanty pí, Eulerovo číslo a imaginární jednotku spolu se třemi základními matematickými operacemi (sčítání, násobení a umocňování). Rovnice je e^(i*pi) + 1 = 0.

Otázka: Kdo byl Leonard Euler?

Odpověď: Leonard Euler byl švýcarský matematik, po němž je pojmenována tato identita. Není jasné, zda ji sám vymyslel.

Otázka: Jaké jsou některé reakce na Eulerovu identitu?

Odpověď: Respondenti v anketě časopisu Physics World označili tuto identitu za "nejhlubší matematický výrok, jaký byl kdy napsán", "podivuhodný a vznešený", "plný kosmické krásy" a "ohromující".

Otázka: Jaké konstanty jsou v této rovnici obsaženy?

Odpověď: V této rovnici jsou uvedeny tyto konstanty: pí (přibližně 3,14159), Eulerovo číslo (přibližně 2,71828) a imaginární jednotka (rovná se -1).

Otázka: Jaké jsou některé z operací, které se v této rovnici vyskytují?

Odpověď: V této rovnici se vyskytují tyto operace: sčítání, násobení a umocňování.

Otázka: Jak můžeme pí vyjádřit matematicky?

Odpověď: Pí lze matematicky vyjádřit jako π ≈ 3,14159 {\displaystyle \pi \aprox 3,14159}.

Otázka: Jak můžeme matematicky vyjádřit Eulerovo číslo? Odpověď: Eulerovo číslo lze matematicky vyjádřit jako e ≈ 2,71828 {\displaystyle e\aprox 2,71828}.