Ekozóna nebo biogeografická oblast je biogeografické rozdělení zemského povrchu v největším měřítku.
Toto dělení vychází z historického a evolučního rozšíření rostlin a živočichů. Ekozóny představují rozsáhlé oblasti zemského povrchu, kde se rostliny a živočichové vyvíjeli relativně izolovaně po dlouhá časová období a které jsou od sebe odděleny geologickými prvky, jako jsou oceány, rozsáhlé pouště nebo vysoká pohoří, jež vytvořily překážky pro migraci rostlin a živočichů. Ekozóny odpovídají floristickým říším v botanice nebo zoogeografickým oblastem v zoologii savců.
Ekozóny jsou charakterizovány evoluční historií rostlin a živočichů, kteří se v nich vyskytují. Jako takové se liší od biomů, známých také jako hlavní typy stanovišť, které jsou rozdělením zemského povrchu na základě formy života nebo přizpůsobení rostlin a živočichů klimatickým, půdním a jiným podmínkám. Biomy se vyznačují podobnou klimaxovou vegetací bez ohledu na vývojovou linii konkrétních rostlin a živočichů. Každá ekozóna může zahrnovat několik různých biomů. Například tropický les ve Střední Americe může být svým typem vegetace podobný lesu na Nové Guineji, ale tyto lesy obývají rostliny a živočichové s velmi odlišnou evoluční historií.
Rozložení rostlin a živočichů ve světových ekozónách se utvářelo díky procesu tektoniky zemských desek, který v průběhu geologické historie změnil rozložení pevninských mas na světě.
Termín ekozóna, jak je zde používán, vznikl poměrně nedávno a jiné autority používají ve stejném významu i jiné termíny, včetně království, říše a regionu. J. Schultz používá termín "ekozóna" pro označení svého klasifikačního systému biomů.
