Ekozóna
Ekozóna nebo biogeografická oblast je biogeografické rozdělení zemského povrchu v největším měřítku.
Toto dělení vychází z historického a evolučního rozšíření rostlin a živočichů. Ekozóny představují rozsáhlé oblasti zemského povrchu, kde se rostliny a živočichové vyvíjeli relativně izolovaně po dlouhá časová období a které jsou od sebe odděleny geologickými prvky, jako jsou oceány, rozsáhlé pouště nebo vysoká pohoří, jež vytvořily překážky pro migraci rostlin a živočichů. Ekozóny odpovídají floristickým říším v botanice nebo zoogeografickým oblastem v zoologii savců.
Ekozóny jsou charakterizovány evoluční historií rostlin a živočichů, kteří se v nich vyskytují. Jako takové se liší od biomů, známých také jako hlavní typy stanovišť, které jsou rozdělením zemského povrchu na základě formy života nebo přizpůsobení rostlin a živočichů klimatickým, půdním a jiným podmínkám. Biomy se vyznačují podobnou klimaxovou vegetací bez ohledu na vývojovou linii konkrétních rostlin a živočichů. Každá ekozóna může zahrnovat několik různých biomů. Například tropický les ve Střední Americe může být svým typem vegetace podobný lesu na Nové Guineji, ale tyto lesy obývají rostliny a živočichové s velmi odlišnou evoluční historií.
Rozložení rostlin a živočichů ve světových ekozónách se utvářelo díky procesu tektoniky zemských desek, který v průběhu geologické historie změnil rozložení pevninských mas na světě.
Termín ekozóna, jak je zde používán, vznikl poměrně nedávno a jiné autority používají ve stejném významu i jiné termíny, včetně království, říše a regionu. J. Schultz používá termín "ekozóna" pro označení svého klasifikačního systému biomů.
Biogeografické oblasti
V roce 1975 Miklos Udvardy navrhl systém 203 biogeografických provincií, které byly seskupeny do osmi biogeografických oblastí (afrotropická, antarktická, australská, indomalajská, nearktická, neotropická, oceánská a palearktická). Cílem Udvardyho bylo vytvořit integrovaný systém ekologické klasifikace území, který by bylo možné využít pro účely ochrany přírody.
Ekozóny WWF
Ekozóny WWF jsou z velké části založeny na biogeografických oblastech Pieloua (1979) a Udvardyho (1975). Tým biologů svolaný Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) vytvořil systém osmi biogeografických oblastí (ekozón) jako součást vymezení více než 800 suchozemských ekoregionů na světě.
- Nearktická oblast 22,9 mil. km² (včetně většiny Severní Ameriky)
- Palearktická oblast 54,1 mil. km² (včetně většiny Eurasie a severní Afriky)
- Afrotropický 22,1 mil. km² (včetně subsaharské Afriky)
- Indomalaya 7,5 mil. km² (včetně jihoasijského subkontinentu a jihovýchodní Asie)
- Australasie 7,7 mil. km² (včetně Austrálie, Nové Guineje a sousedních ostrovů). Severní hranice této zóny je známá jako Wallaceova linie.
- Neotropické 19,0 mil. km² (včetně Jižní Ameriky a Karibiku)
- Oceánie 1,0 mil. km² (včetně Polynésie, Fidži a Mikronésie)
- Antarktida 0,3 mil. km² (včetně Antarktidy).
Schéma WWF je v podstatě podobné Udvardyho systému, hlavní rozdíl spočívá ve vymezení australasijské ekozóny vůči antarktické, oceánské a indomalajské ekozóně. V systému WWF zahrnuje australasijská ekozóna Austrálii, Tasmánii, ostrovy Wallacea, Novou Guineu, východomelanéské ostrovy, Novou Kaledonii a Nový Zéland. Udvardyho australská říše zahrnuje pouze Austrálii a Tasmánii; Wallaceu řadí do indomalajské říše, Novou Guineu, Novou Kaledonii a Východní Melanésii do oceánské říše a Nový Zéland do antarktické říše.
Mapa šesti z osmi světových ekozón Nearktická Palearktická Afrotropická Indomalajská Australasie Neotropická Oceánie a Antarktická ekozóna nejsou zobrazeny.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to ekozóna?
Odpověď: Ekozóna, známá také jako biogeografická oblast, je nejrozsáhlejší rozdělení zemského povrchu na základě historického a evolučního rozšíření rostlin a živočichů.
Otázka: Jak se liší ekozóny od biomů?
Odpověď: Ekozóny se liší od biomů, které jsou rozdělením zemského povrchu na základě formy života nebo přizpůsobení klimatickým, půdním a jiným podmínkám. Biomy se vyznačují podobnou vrcholovou vegetací bez ohledu na vývojovou linii konkrétních rostlin a živočichů.
Otázka: Jaké faktory ovlivňují strukturu ekozón?
Odpověď: Vzorce rozšíření rostlin a živočichů ve světových ekozónách byly utvářeny tektonickými deskami, které v průběhu geologické historie přerozdělily pevninské masy.
Otázka: Jak J. Schultz používá termín "ekozóna"?
A: J. Schultz používá termín "ekozóna" pro svůj klasifikační systém biomů.
Otázka: Jaké bariéry mohou oddělovat jednu ekozónu od druhé?
Odpověď: Ekozóny mohou být od sebe odděleny geologickými prvky, jako jsou oceány, rozsáhlé pouště nebo vysoká pohoří, která vytvořila překážky pro migraci rostlin a živočichů.
Otázka: Jsou všechny rostliny a živočichové v rámci jedné ekozóny evolučně příbuzní?
Odpověď: Ne, i když každá ekozóna může zahrnovat řadu různých biomů s podobnými typy vegetace, mohou je obývat rostliny a živočichové s velmi odlišnou evoluční historií.
Otázka: Používají se pro biogeografické oblasti i jiné termíny?
Odpověď: Ano, jiné autority používají i jiné termíny, včetně království, říše a regionu, které mají stejný význam jako ekozóna nebo biogeografická říše.
