Id, ego a superego

Autor: Leandro Alegsa

05-04-2022

Id, ego a superego jsou myšlenky vytvořené Sigmundem Freudem. Jedná se o tři pojmy, které slouží k vysvětlení fungování lidské mysli.

Freud popisuje lidskou mysl jako interakci id, ega a superega. Ego a do jisté míry i superego jsou vědomé nebo na povrchu. Id zůstává nevědomé. Společně tvoří osobnost.

Podle tohoto modelu psychiky je id souborem nekoordinovaných pudových tendencí, ego je organizovaná realistická část a superego hraje kritickou a moralizující roli.

Id, ego a superego jsou funkce mysli, nikoli části mozku. Neodpovídají jedna ku jedné skutečným strukturám, jakými se zabývá neurověda.

Contents

Id

Id představuje v osobnosti konstantu, protože je vždy přítomno. Id se řídí "principem slasti".

Na počátku vývoje své teorie Freud považoval sexuální energii za jediný zdroj energie pro id. Po tragédii první světové války však Freud považoval za nutné přidat k id další pud. Navrhl tedy thanatos, pud smrti. Thanatos vysvětluje instinktivní násilné pudy lidstva. Je zřejmé, že zbytek osobnosti by se s těmito dvěma instinkty musel nějak vypořádat. Přidáním thanatosu mohl popsat více duševních jevů. Jeho představa id měla široký vliv.

Id je z definice nevědomé:

"Je to temná, nepřístupná část naší osobnosti... Je naplněna energií, která k ní přichází z instinktů, ale nemá žádnou organizaci, nevytváří žádnou kolektivní vůli, ale pouze snahu o uspokojení pudových potřeb, které podléhají dodržování principu slasti."^105/6

Ego

Ego je pocit sebe sama a povrch osobnosti, ta část, kterou obvykle ukazujete světu. Ego se řídí "principem reality" neboli praktickým přístupem ke světu. Snaží se obrátit pudy id k chování, které z dlouhodobého hlediska přináší spíše užitek než smutek.

Vědomé uvědomění se nachází v egu, ačkoli ne všechny operace ega jsou vědomé.

Ego odděluje to, co je skutečné. Pomáhá nám uspořádat naše myšlenky a dát jim a světu kolem nás smysl.

"Ego je ta část id, která byla modifikována přímým vlivem vnějšího světa... Ego představuje to, co lze nazvat rozumem a zdravým rozumem, na rozdíl od id, které obsahuje vášně ... ve vztahu k id je jako člověk na koni, který musí držet na uzdě převahu koňské síly; s tím rozdílem, že jezdec se o to snaží vlastní silou, zatímco ego používá vypůjčené síly".^363/4

Ego však "slouží třem přísným pánům... vnějšímu světu, super-egu a id".¹¹⁰ Jeho úkolem je najít rovnováhu mezi primitivními pudy a realitou a zároveň uspokojit id a super-ego. "A tak ego, poháněné id, omezované super-egem, odpuzované realitou, zápasí...[v] nastolení harmonie mezi silami a vlivy, které v něm a na něm působí, a snadno 'propuká v úzkost'." ^110/1

Super-Ego

Superego usiluje o dokonalost a ideální výsledek. Zahrnuje tu část osobnosti, převážně nevědomou, která zahrnuje ideály ega, duchovní cíle a psychické děje (běžně nazývané "svědomí"), které kritizují a zakazují pudy, fantazie, pocity a činy jedince.

"Superego si můžeme představit jako druh svědomí, které trestá špatné chování pocitem viny. Například: mimomanželské vztahy".

Superego se skládá ze dvou částí: svědomí a ego-ideálu. Svědomí je známá metafora anděla a ďábla na každém rameni. Svědomí rozhoduje o tom, jaký postup by měl člověk zvolit. Ego-ideál je idealizovaný pohled na sebe sama. Porovnává se ego-ideál se skutečným chováním člověka. Obě části super-ega se rozvíjejí na základě zkušeností s druhými lidmi nebo prostřednictvím sociálních interakcí. Podle Freuda slouží silné super-ego k potlačování biologických instinktů id, zatímco slabé super-ego se podřizuje naléhání id. Dále bude míra viny ve dvou výše uvedených případech vysoká, respektive nízká.